Všichni musí být v pyžamu

Vyborny Frantisek Husak v roli kontrolora lidi na nemocenskych a Josef Kemr v roli jeho otce jako stary suknickar. Film temer ze zivota, ktery krasne poukazuje na nesvary lidi v socialismu, ktere by si dnes uz malokdo dovolil. Skoda vetsi hustote hluchych mist, protoze vtipny tento film myslim je i dnes. (14.07.2013)

Poměrně zdařilá, hořce-ironická komedie s nenapodobitelným Františkem Husákem v hlavní roli bývalého účetního Řehoře Maršíčka. Ten je sice po prodělaném infarktu plný různých předsevzetí o dodržování zdravého životního stylu, ale postupem času a především pod vlivem společnosti je opět bohužel opouští. (24.08.2009)

Československá tragikomedie o nespokojeném úředníkovi Řehořovi Maršíčkovi, který se v nemocnici po infarktu rozhodne pro radikální změnu životního stylu. F. Husák v jedné ze svých nejvýraznějších rolí se stane kontrolorem léčebného režimu práce neschopných pacientů v domnění, že půjde o psychicky nenáročnou práci, začne se zajímat o zdravou přírodní výživu, skoncuje s alkoholem a hlavně se ženskými. Pan Husák je ve své roli velmi přesvědčivý, dokonce mám dojem, že se inspiroval ve vlastním životě, avšak Papouškova komedie na mě působí až příliš hořce. Jako revizor nemocných na neschopence potkává pouze větší či menší exoty, přičemž ani jeden svoji léčebnou proceduru pochopitelně neplní, a postupně porušuje svá ctnostná předsevzetí, ztrácí životní jistoty a propadá se do stále větší beznaděje. Skutečně až přehnaně diametrální rozdíly mezi jeho psychickými stavy, čili euforií nastartovanou alkoholem a depresí, jež následovala a submisivním chováním neukazují na psychickou kontrolorovu odolnost. Blátivé prostředí a všudepřítomná šeď pozdního socialismu jako by symbolizovaly Husákovu utrápenou duši a neradostný pohled na svět. Ve vedlejších rolích zaujal především čilý Maršíček senior v podání pana J. Kemra, jenž v domově důchodců prohání každou sukni. Dále můžeme sledovat I. Janžurovou, stárnoucí ženu, jež nalezla v nesmělém panu Maršíčkovi zalíbení či sympatickou sestřičku v nemocničním oddělení D. Syslovou. V menších rolích neukázněných pacientů se představili podváděný P. Čepek, K. Heřmánek se zálibou ve sbírání nahotinek, verbálně nenapodobitelná M. Ježková v roli matky dohazovačky či nedosažitelná E. Balzerová. Zaujal též rozčilený cestující L. Křiváček. Závěrečné vystoupení bývalé Řehořovi ženy J. Obermaierové hodnotím jako absolutně nehorázné, dosud jsem nepochopil její drzost a přiznám se, že mi i zkazilo celkový dojem z filmu. Snímek, v němž ani jedna osoba nebyla v pyžamu, hodnotím jako průměrný, místo dobré nálady po zhlédnutí převažuje sklíčenost, svou kvalitu v podobě herectví pana Husáka však nesporně má. (10.10.2016)

Tuhle komedii natočili pro to, aby se František Husák netrápil představou, že chlastají jenom herci - Franto, kontroloři nemocných musí taky. Herci toho ale bohužel pro Frantu a pro nás- jeho diváky- vypijí ještě víc, takže Franta šel hrozně brzy. Ledacos ještě mohl stihnout a mě by to zajímalo, protože to, co tady po něm zůstalo, rozhodně stojí za pozornost. Platí to i o Všichni musí být v pyžamu. Je to taškařice, František Husák ji ale povýšil na rekonstrukci života účetního po infarktu. Ke mně ten film promlouval jako Řehořův deník. (31.12.2016)

Zoufale nevtipná >komedie< , zasluhující si pozornost snad jen za rozverně opilecké eskapády páně kontrolorovy... Ale on to František Husák asi zas až tak moc hrát nemusel, že... ;o] . . . Hm, tož jen za toho pana Řehořka ta druhá hvězdička, víc jich tohle vyčichlé liguéérééé nezaslouží ani při bodré nacamranosti... - - - - - (Poprvé spatřeno v pyžamu s podivem až v pozdním věku pijanském 29.7.2011 na >tv blablandoff< , hodnocení 585., komentář zde lehce posmutnělý jako devětadvacátý - 29.7.2011) (29.07.2011)