Reklama

Reklama

Pink Floyd: The Wall

  • Veľká Británia Pink Floyd: The Wall (viac)
Trailer

Režisér Alan Parker nakrútil hudobný film Pink Floyd: The Wall podľa scenára Rogera Watersa, speváka a basgitaristu kultovej skupiny Pink Floyd. Snímka je filmovou vizualizáciou rockovej  opery z roku 1979 The Wall, ktorú skupina už predtým niekoľkokrát realizovala vo výpravnej javiskovej verzii. Hudobný námet, hrané pasáže a animované výjavy sú spojené rámcovým príbehom rockera Pinka, Watersovho autobiografického alter ega, ktorého traumy z detstva a frustrácia z úspechu doviedli k úplnej sebadeštrukcii. Počas amerického turné v hlbokých depresiách zostane zamknutý v hotelovej izbe. Vracajú sa mu spomienky na detstvo, poznačené smrťou otca - vojnového hrdinu, ale aj prehnanou materskou láskou a despotickou výchovou sadistických učiteľov. Každý negatívny zážitok sa stal len ďalšou tehlou do múru, chrániaceho Pinka pred okolitým svetom. Postupne sa tak odcudzil nielen fanúšikom, ale aj svojej nevernej manželke. Cestou po špirále depresií a excesov drogovej závislosti upadá do halucinácií, v ktorých vidí sám seba ako nacistického vodcu zástupov. Po precitnutí pred symbolickým súdnym tribunálom skladá účty z  rán i  previnení a musí sa podrobiť rozsudku: zbúrať múr a otvoriť sa svetu. Film bez lineárne budovaného deja a bez tradičných dialógov len prostredníctvom sugestívnych animovaných obrazov Geralda Scarfea a apokalyptickej hudby z albumu The Wall vypovedá o izolácii, šialenstve a skrytých traumách, ktoré z týraného môžu urobiť tyrana. (RTVS)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (585)

Matty 

všetky recenzie používateľa

Hudba Pink Floydů mi vždycky připadala divná, jejich celovečerní film je megadivný. Zprvu mě napadlo, že Alanu Parkerovi někdo zapomněl říct, kolik minut obvykle trvá videoklip, ale ve skutečnosti žádný videoklip nepostihuje tak širokou škálu různých témat tolika různými způsoby. Je tu dětství, negativní vliv školního drillu, absence mužské opory a s tím související silná fixace na deprimovanou matku. Je tu dospívání, stála potřeba najít si schopnou ženskou. Po vystřízlivění přichází na řadu drogy a s nimi nová extra dávka bizarních halucinací. Je tu dospělost, vzpoura, revolta, touha stát se jednou cihlou velké zdi a současně jiné zdi bořit, tohle se už neobejde bez následků. Je jenom na vás, jakým způsobem budete servírované audiovizuální tornádo absorbovat. Zda-li se jim necháte unést, nebo zůstanete s čistou hlavou na pevné zemi. Mnozí to nejspíš vzdají dřív než dojde na „masomlýnek“, jiní si budou rochnit v alegorických záběrech a nechají se rozcupovat depresivní atmosférou navozenou tou „divnou“ muzikou. Nyní mám Pink Floydí hudbu rád, chápu o čem je a chápu, že to (vysvětlení) byl částečně i záměr Parkerova filmu, ačkoli Waters nad výsledkem zrovna nejásal nadšením. Zeď je psychedelická záležitost, která vám dost možná převrátí žaludek naruby a jistě vás přiměje k zamyšlení. Sice už nemá, ani nemůže mít tak silnou výpovědní hodnotu jako v době, kterou kritizuje, tedy v době svého vzniku, ale její vizuální kamufláž mě i po čtyřiadvaceti letech ohromila jako žádný „normální“ film. 100% Zajímavé komentáře: Djkoma, Superpero, Bláža, Dominicus ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

The Wall je veľmi zvláštny filmársky počin. Samozrejme, že najviac si ho užijú fanúšikovia tejto skupiny, ku ktorým sa radím, ale aj poslucháči jemnejšej rockovej muziky celkovo. Film nieje muzikálom, nemá to ani súvislý dej a najviac asi pripomína dlhý videoklip zosrihaný z viacerých výborných skladieb. Výber skladieb je pekný a zaznie aj pár mojich srdcoviek. Alan Parker je skúsený režisér a tento kúsok teda namiešal fakt parádne a z filmu doslova sála magickosť. Bob Geldof zahral veľmi solídne a uživil by sa nielen ako muzikant. Ťažko film nejako žánrovo zaradiť, ale v tom čím vlastne je, je ojedinelým dielom a aj preto dávam plný počet. 90%. ()

Reklama

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Album Pink Floyd: The Wall patří k těm, ke kterým se s železnou pravidelností vracím, a ústřední hudební motiv přiváděl mé sousedy k šílenství, když jsem si jej neustále přehrával. Přesto jsem se dlouhá léta snímku vyhýbal, protože jsem tušil, že si s Parkerem nebudeme rozumět. Už jsem se v minulosti setkal s celovečerními filmy koncipovanými jako stominutový videoklip a podle mě tyhle projekty troskotají na tom, že rozsekány na řadu jednotlivých písniček doprovázených obrazem by fungovaly skvěle, ale pohromadě nedrží. Působí příliš nesourodě a The Wall je toho jasným důkazem. Šestiminutový videoklip Another Brick in the Wall na YouTube bych ohodnotil 100 %, ale tady jsem už po 10 minutách cítil, že se naplňují mé neblahé předtuchy a s každou další minutou jsem si uvědomoval, že bych pouhý poslech ocenil mnohem víc. Obraz zkrátka ruší. Nic na tom nemění spousta nápadů, zajímavých animací a skvělých záběrů, protože film má fungovat jako celek, ne jako soubor složek. Celkový dojem: 45 %. ()

Melies 

všetky recenzie používateľa

9 / 10 Pink Floyd: The Wall podľa mňa už ani nie je film, ale obraz - osobná a osobitá výpoveď, spleť motívov a tém, čiar a kontúr, farieb a ich odtieňov, ktoré sa rozlievajú plátnom v pomalom, snovom tempe, ako krv vytekajúca z prerezaných zápästí vyplavujúc všetko zlé a nečisté. A rovnako ako púšťanie žilou, aj sledovanie tohoto kusu umenia bolí a nemusí nám byť vždy príjemné. Kiež by tento film-nefilm nikdy nevznikol. Kiež by na to nikdy nebol dôvod... ()

salahadin 

všetky recenzie používateľa

The Wall, aneb parádně zfilmované delirium. Dejte si jointa, pusťte si nějaký dokument z války, k tomu animovanou řezničinu s mlýnkem na maso a máte film, který nemusíte pochopit, ale budete ho mít rádi. Pink Floyd je zásadní skupina, která tímto albem vkročila do Valhaly...Bob Geldof sice vypadá jako oběť koncentračního tábora, ale bez něj by film ztratil kousek kouzla. ()

Galéria (57)

Zaujímavosti (43)

  • Školní soubor Islington Green School, organizovaný Alunem Renshawem, nazpíval do druhé poloviny skladby "Another Brick In The Wall, Part 2" sborový zpěv. Místo proplaceného honoráře poskytla skupina Pink Floyd studentům své nahrávací studio Britannia Row, za což se dočkala od anglického tisku kritických reakcí. (markyzgero)
  • Skladba „When The Tigers Broke Free“ měla zajímavý osud – původně ji Roger Waters chtěl zařadit na 2LP „The Wall“, ale ostatní členové skupiny jeho návrh vetovali. Vydána pak byla na singlu s poněkud matoucím dodatkem „Použito z LP The Final Cut“, jenže na tomto albu se také neobjevila. Její původní název měl být „Anzio, 1944“, posléze „When The Tigers Break Trough“ – v textu se Waters vyrovnává se smrtí svého otce. (Robbi)
  • Určitě jedna z nejznámějších skladeb skupiny, symbolická "Another Brick In The Wall, Part 2" byla vlastně protestsongem, namířeným proti tehdejšímu striktnímu způsobu vyučování na britských školách. Filmová pasáž tomu bezezbytku odpovídá. (Morttuus)

Súvisiace novinky

Zemřel režisér Alan Parker

Zemřel režisér Alan Parker

31.07.2020

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (viac)

Reklama

Reklama