Bazén

Zdánlivě fádní příběh spisovatelky "šedé myši" hledající inspiraci, protkaný příjemnou,slunnou, ale mysteriózní atmosférou. Věčně polonahá Ludivine Sagnier dodává elektrizující sexuální napětí a spolu s pocitem, že něco "visí ve vzduchu" dociluje synergického efektu tak, že i s minímálním tempem vybudí vaší pozornost. V momentě, kdy se vše vyhrotí si můžete zdánlivě oddychnout. Ale to pan Ozon nedovolí, naservíruje totiž rozuzlení hodné kvalitní kriminálky s prostorem pro vaši imaginaci. Zkrátka nic není tak, jak by se zprvu zdálo. (13.07.2011)

Těžko stravitelné sousto, asi tak, že jsem Bazén sledovala na pětkrát. Nedokázala jsem se zakousnout do téměř nulového děje, nemohla jsem na chuť přijít hlavním postavám, emočně to pro mě byl téměř prázdný film. Možná příliš artový, možná příliš umělecký, nevím. Francois Ozon je určitě zajímavý a přínosný zjev na francouzském filmovém poli, ale s tímto dílem u mě tentokrát neuspěl. Nehledě na to, že mě to dost často asociovalo na Smrt v Benátkách (no opačně - jistě), ale ta výsledná pointa to samozřejmě dotáhla do uplně jiných vod ... a snad i tohle je naškodu. (29.12.2006)

Doteraz som videl iba jeden Ozonový film a po Bazéne toho vôbec neľutujem. Spomenul som si na Chabrola, Lyncha a ďalších, ale nepomohlo mi to k tomu, aby som našiel niečo, čo by ma mohlo a malo zaujať. Nemám rád tieto hry režiséra, ktorý vie, s divákom, ktorý sa snaží nájsť. Keďže filmy nehodnotím podľa odhalených prsníkov a lákanie postaršieho záhradníka spisovateľkou bolo prinajmenšom rovnako trápne, ako pointa filmu, ktorý u mňa nedosiahol ani na priemerné tri hviezdičky. (31.10.2023)

Nevydařený film. Atmosféra na mě nepůsobila, stejně tak na mě příliš nezapůsobila věčně polonahá Ludivine Sagnier, tuhle si užívající sexu s nepohledným mladíkem, támhle si dráždící své pohlaví přes plavky. Občasné záblesky naděje, že se dějově konečně začne něco dít, vyhasly tak rychle, jako se roznítily. Bohužel, i pocitově hodně mdlé (možná být žena, užiju si to víc). Bez špetky napětí, zato s velkým flákancem hluchých a plytkých míst. Konec jsem nepochopil (to vlastně oceňuju, protože je to snad první případ, kdy jsem nějaký film nepochopil!). Celkově mi uniká, co tím vlastně tvůrci chtěli říct. Pokud chtěl režisér ponechat divákovi dostatek prostoru ve smyslu "domýšlej si sám", měl kromě tolika rozházených cihel dodat i odpovídající množství malty na jejich stmelení... (17.06.2009)

Podobně jako život a literární vývoj spisovatelky Sarah Morton se vine příběh filmu - nejdřív sledujeme příjemnou letní pohodičku, pak se přemění tak trochu v detektivku jenže úplně na konec zjistíme, že všechno, co jsme viděli je možná trochu jinak. Jde tady spíš o pocity než o příběh a přestože posledních pár okamžiků filmu bylo opravdu zajímavých a sugestivních, nedokázaly převážit pro mě vcelku nezajímavý zbytek filmu. Nemůžu upřít snímku pečlivě vytvořenou atmosféru a výborné herecké výkony, ale můj šálek čaje to prostě není. (23.04.2006)