Malý velký hokejista

I přes nekvalitní obraz jsem se rozhodl na to podívat, hlavně kvůli hokejovému prostředí. Divím se, že v televizi dávají kdejakou blbost stopadesátkrát tento slušný československý film jsem neviděl vysílat ani jednou. Nechybí ani zvučné herecké obsazení, což vlastně na tu dobu byla téměř samozřejmost. Film pěkně vystihuje dění ohledně tréninků a zápasů a děj měl spád. Plusem jsou také souvislé, neprostříhané akce, které dovolí divákovi se zažrat do hry na ledě. Konec mi přišel až nepřirozeně rychle ukončený a to trochu snižuje mé hodnocení. Příjemnou atmosféru dodávají filmu "hokejové" písničky, takže zůstanu u kladnějšího hodnocení se čtyřmi hvězdami. 70% (23.07.2015)

Scénář obsahuje dvě základní myšlenky - pokud někdo chce něco dělat a dosáhnout většího úspěchu, tak musí dané věci věnovat maximální pozornost a vydat veškerou energii. Tento záměr je skutečně věrohodně znázorněn a nezůstává jen u nudného ponaučování. Druhá myšlenka spočívá v tom, že když je Vám 13, težko můžete (byť máte pravdu) ovlivňovat společenské konvence, nedotknutelnost rodičovské absolutní pravdy nebo výkonně prosazovat svou (opět, i když máte pravdu). Což je, bohužel, trochu smutný obraz. Na druhou stranu, všem naivně a autoritativně smýšlejícím film věrohodně ukazuje to, že i ve 13-ti máte svůj život, svoje starosti, které mají stejnou psychickou váhu jako starosti dospělých a zároveň právě tito dospělí si uvědomí, že jejich děti to nemají tak jednoduché, jak se mohou domnívat. 3 hvězdičky za oddechový nenudící film, jedna navíc za autenticitu a poukázání na jisté morální hodnoty. Bez ohledu na to, jakou stranu zastáváte. btw: zajímavé, jak výsledky ve škole rozhodovaly o tom, kdo bude sportovně upřednostněn. (05.06.2010)

Při srovnání s letitějším Brankářem působí hokejisti jako malí nekňubové. Jsou sice už starší, ale v šedi normalizačního řešení, které zdobí jen tu a tam etudka s Hankou Maciuchovou nebo Láďou Mrkvičkou to snad ani nestojí za to. "To byl faul! Viděla jste to?!" (12.05.2010)

K aktivnímu sportování mám sice velice rezervovaný postoj od doby, kdy jsem si natáhl šlachu v koleni při stolním fotbálku, ale o to víc sleduju s vášní všelijaká utkání v televizi. Tento film nijak nevybočuje z ostatních dětských snímků té doby, chování lidí působí velmi idealizovaně, např. jak Vinklář pokorně uzná, že jeho syn je fakt dřevo, hokejový trenér být jen o trochu menší, štíhlejší a mladší, hravě by vykousal Mirka z role vedoucího v Rychlých šípech, malí kluci se jen jen třesou, aby mohli jít na pionýrskou schůzku (patrně to nejméně uvěřitelné) atd. Nicméně film také obsahuje některé zajímavé socialistické reálie. Např. mantinely jsou na stadionech v lepším případě otřískané, v horším pokryté plísní, sportovci se cpou těsně před zápasem horami řízků... A také nějaká ta satira, co určitě neťala do živého, by se našla, třeba jak kluci obdivují kapitalistický výrobek - kanadskou hokejku, nebo jak si hokejový trenér a pionýrský vedoucí (Stropnického životní role, a přitom není ani zapsán mezi herci!) notují, že je hloupost, aby kluci museli brigádničit jak v pionýru, tak v hokejovém klubu. A propó, ještě mi vrtá hlavou... jak se jmenuje Mrkvičkův, to je mi celkem jasné, ale u jeho syna váhám... Mrkvičička? (29.11.2013)

Je tu jedna taková docela vtíravá písnička, kterou si zpívají malí hokejisti, když jsem film viděla prvně, tak jsem ji nemohla hodně dlouho dostat z hlavy. Stalo se mi opět to samé. Ona je pěkně nakažlivá. Já jsem ty malé kluky vždycky litovala. Vstávání v tak nekřesťanskou hodinu jsem ji opravdu nezáviděla. Každý sport má něco do sebe, ale hokej to je řehole a dřina do úmoru. Trenér byl správný chlap. (30.08.2012)