Man versus Ruin
Réžia:
Štěpán SkalskýKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk PololáníkHrajú:
Josef Abrhám, Hana Maciuchová, František Řehák, Věra Galatíková, Libuše Šafránková, Ladislav Lakomý, Jan Kačer, Otakar Brousek st., Ota Sklenčka (viac)Obsahy(1)
V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (158)
Vytrvalost i za totality růže přinášela. Houževnatost, dříčšství i nadprůměrně vysoká kvalita námětu a scénáře vytvořily víc než solidní základ pro uctění památky a odkazu jednoho z českých velikánů světového ohlasu - skromného, od mládí těžce nemocného, ale o to pracovitějšího a pozitivnějšího největšího našeho všestranného spisovatele Karla Čapka. Jeho osobnost vedle životního rozměru slouží současně jako průsečík do veřejného života První republiky. Strhující výkony Abrhámův a Maciuchové doplňuje i vrcholná role někdejšího plachého milovníka starších českých filmů Svatopluka Beneše, jehož Masaryk v sobě slučuje nespornou velikost s magicky působícím lidstvím, prostotou na jedné a pocitem až důvěrné blízkosti i nepředstírané úcty na straně druhé. Ocenění zaslouží i připomenutí důležité skutečnosti: Masarykovo a Benešovo Československo bylo vyhledávaným útočištěm německého a rakouského demokratického exilu. Pokud se nemýlím, je toto dílo také prvým uměleckým ztvárněním jedinečné vnitřní atmosféry pátečnických setkání. Tento pozdní potomek československé filmové vlny šedesátých let měl být již dávno pro svou mimořádnou závažnost - i nonprofitně - převeden na DVD nosiče. ()
Karel Čapek je môj najobľúbenejší český spisovateľ a napriek tomu ma nechal tento film úplne ľahostajným. Pohybovali sa tam nejaké figúrky slávnych ľudí, recitovali svoje predpísané texty a ja som si stále viac uvedomoval, aký je to kumšt nakrútiť naozaj pútavý a verný životopisný film o veľkom človeku. Tej dvojici režisérov sa to evidentne nepodarilo, aj keď im vo výsledku výrazne pomáhal Josef Abrhám, ktorý je pre zmenu jedným z mojich najneobľúbenejších českých hercov. Takže tri hviezdičky iba slabé a z úcty k Čapkovi, s filmom pomerne málo súvisiace. ()
Dlho mi unikal tento skvostny film domacej ceskoslovenskej kinematografie od rezisera Stepana Skalskeho /Kdyz rozvod tak Rozvod, Zakazany Vylet / o poslednych dnoch Karla Capka. Teda ako Abrhama /Vrchni prchni/ som nikdy extra nemusel, ale roly sa zhostil skutocne obdivuhodne, vyraznym pozitivom filmu je to, ze ma silny humanisticky a pacifisticky nadych. Dialogy su doslova skvele a reziser Skalsky sa tymto filmom - je to jeho posledny film - rozlucil so svojou karierou skutocne obdivuhodne. 92 % ()
Abrhám jako Čapek je naprosto dokonalý, je to herecký výkon, jakých je jen málo, ale ani ostatní zúčastnění (Maciuchová! - pro mne její nejlepší výkon ve filmu) za ním nezaostávají. Když v závěru běží seznam Čapkových děl, mrazí mě i hřeje zároveň. Přestože scénář má pár trhlin a místy je dost schematický, považuji tento film za zásadní pro kinematografii 80.let a dávám 100%. ()
Ať už natočíte o Karlu Čapkovi jakýkoli film, tak nezměníte na tom, že on byl velkou personou českých novodobých dějin. Ze začátku je Člověk proti zkáze sice velmi divný a pro mě konzumního diváka nezajímavý, ale během času a událostí v životě film nabírá na zajímavosti. Vzpomenou musím také skvělého Abrháma, který se na Čapka přesně hodil. ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (16)
- Štěpán Skalský režíroval filmovou část, Jaromír Pleskot úryvky divadelních představení Čapkových her Bílá nemoc a Matka, která se ve filmu objevují. (gjjm)
- Erikou, která Čapka vyzývá k odjezdu do Švýcarska, je pravděpodobně míněna herečka Erika Mannová, dcera spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna (Smrt v Benátkách, Buddenbrockovi), kterému Čapek v roce 1933 zařídil československé občanství. (gjjm)
- Film se natáčel ještě za existence socialistického Československa. To, že mohl vůbec vzniknout, bylo díky politickému tání z Ruska. Do té doby byly historické postavy Karla Čapka (Josef Abrhám), Tomáše Garrigue Masaryka (Svatopluk Beneš), a spisovatele a novináře Ferdinanda Peroutky na indexu. Zatímco Masaryk a Čapek se mohli ve filmu vyskytnout, postava Ferdinanda Peroutky byla zakázána. (Lucas87)
Súvisiace novinky
Na ohnivé kometě v Era ART klubu
V pražském Era ART klubu právě probíhá pravidelná úterní „jízda" Na ohnivé kometě! Od 3. března do 28. dubna zde můžete zhlédnout výjimečné sci-fi a fantasy snímky doprovázené následnou diskuzí se… (viac)
Reklama