Hájili jsme hrad

U starších filmů si obvykle pečlivě vybírám, na co se podívám, a obvykle se trefím sám sobě do vkusu - to však v tomto případě není pravda. Sydney Pollack a Burt Lancaster byli příslibem kvality, výsledkem je však nezdařený (proti)válečný patos v podstatě o ničem. Vojáci přijedou na hrad a pak se strašně dlouho děje prázdná vata - Lancaster s páskou přes oko šuká vilnou hraběnku, O'Neal tam furt mele nějaký hovna o umění a ostatní tam ani nevim co vlastně dělaj. Chvíli jsou v bordelu, pak zas na briefingu v hradě, a většinu času pendlují bezcílně někde mezi. Na neexistující příběh navazujou špatný herecký výkony a ještě mnohem horší ozvučení filmu. Na západní frontě klid z roku 1930 mělo lepší zvuk než tohle. Dokoukat tenhle film do konce bylo vážně utrpení a nezachránily ho ani neznámý kočičky z bordelu. (16.10.2016)

Film jako surrealistické pimprlové divadlo. 1) Kniha Castle Keep od Williama Eastlakea patří k mé oblíbené "intelektuální" literatuře z prostředí druhé světové války. Oceňuji duchaplné dialogy symbolizující absurditu situace. Podobné knihy jsou třeba podstatně ironičtější a veselejší Jak jsem vyhrál válku od Patricka Ryana anebo rozhovory z první světové války Mlčení plukovníka Brambla od André Mauroise._____ 2) Dílo představuje obvyklé nešvary zfilmované literatury. A tak sleduji postavy, které si pamatuji podle jmen, ale nepoznávám podle vzhledu ani chování, jak pronášejí důvěrně známé duchaplnosti, které z jejich úst znějí falešně a trapně. Jako když do nočního sex klubu plného mihotavých světýlek a nejrůznějšího vábení vtrhnou ráno uklizečky v doprovodu slunečního svitu a najednou se ukáže, že nic není, jak jste si mysleli. Film, který mi sebral výsadu vlastní fantasie, mi za ni nic neposkytl náhradou._____ 3) Stručně řečeno: z chytré knížky založené na kráse psaného slova filmaři onen spisovatelský génius loci vyjmou, aniž by ho nahradili filmovým viděním._____ 4) Nicméně hrad se mi moc líbil. Postavili ho z polystyrénu za milión dolarů v národním parku Kamenica, 45 km severně od Bělehradu. Scény z města se odehrávaly v městečku Novi Sad. (12.10.2016)

Slavná filmová adaptace slavného románu. Absurdity války rastrem Sydney Pollacka. Je to téměř protimluv, ale jedná se o komorní válečný film. Trocha Hlavy XXII (absurdní dialogy), trocha MASHe (umění gagu, porušování subordinace, kontext), trocha z atmosféry divadelního kusu ,,Čekání na válku"... Celý film má výrazně literární podtext (tzn. více se mluví než bojuje), v němž se odráží skvělá literární předloha. Oproti ostatním válečným filmům má tahle filmová adaptace výrazně jiný charakter. Takový Sam Mendes se v tímhle filmem asi nechal volně inspirovat, když o nějakých 40 let později koncipoval svého Mariňáka... PS: Na obojživelný Volkswagen se nezapomíná... :-) (24.05.2010)

Kdyz vite ,ze uz jste na konci a vychodisek vam moc nezbyva,ja treba si alespon zachovat trochu humoru a najit si neco,co vas od te nelehke situace dusevne odpouta a je celkem jedno,zda se pujde o pekarovu zenu,cervenou kralovnu ci brouka.Nejde o klasiku valecnych boju,zde jsou predevsim vykresleny povahy vojaku a jejich vlastni vnitrni boj s valkou samotnou. (19.10.2010)

"Myslíte si, že jsem zvrhlý.. Nebo hůř, Francouz !! Jsem jen impotentní.." ;) Zvrhle bizarní a cynicky absurdní (proti)válečný biják Sydneyho Pollacka si dlouhé minuty pracně buduje svoji temně pohádkovou atmosféru, výtečně pracuje se symbolikou a alegoriemi, jakkoli zde měli tvůrci v Eastlakeově knižní předloze velkou oporu, stejně jako ve skvostných hereckých výkonech na čele s nejpřekvapivěji obsazeným Peterem Falkem jeho kariéry - A to včetně Nebe nad Berlínem !! - a naopak přesným Burtem Lancasterem, aby nakonec stejně zkrátka platila ze všeho nejvíce za promarněný potenciál, když mě osobně nejvíce mrzí jeho v důsledku nedůsledná konvenčnost.. A ty zběsilé změny nálad filmové poetiky prostě Pollackovi odpustit nedokážu.. Nicméně bez ohledu na vyřčené lze snímek jen těžko nepovažovat za jedinečný žánrový příspěvek.. (01.10.2016)