Chobotnice z II. poschodia

Výsledky z ostatních webů: IMDb - 6,8/10 | Rotten Tomatoes: - ? | FDb.cz - 72.8% | Milý a příjemný film, který sice kolikrát ztrácí tempo, přesto však potěší a o Vánocích jen zpříjemní náladu. K "chobotnicím" nemáme žádné výtky a hlasy Františka Filipovského a "Bohdalky" jsou opravdu geniální! Holt rodinná klasika, která nám ale nic moc nenabídla, ale jednou za čas, proč ne? 60% (28.12.2020)

Zajímavost: Zedníčka po natočení tohoto filmu vyhodili z Divadla Na zábradlí, protože jeho svatozář se nedala schovat ani pod kloboukem a v letech totality zase tolik rolí pánů bohů nebo svatých nebylo. Naštěstí mu časem sama vybledla a tak ho zase vzali zpátky. Zedníček si proto před natáčení druhého dílu vydupal, že Veškrnová už nebude tak hysterická a on si nebude muset nechat všechno líbit. Film dobrý, jen atmosféra trochu moc stísňující, ty neustálé hádky mezi rodiči mně coby dítěti dost vadily. Taky v tom fackování potomků za každou hloupost mohli kapku brzdit. (25.06.2013)

nostalgické -5* Jako husákovo dítě jsem formelákům neunikl a naopak jsem se těšil na každou novou reprízu. Začalo to Lucií a pak přišly na řadu chobotničky. Tento fantaskní svět, který byl kombinací dětské a vědecké fantazie na mě působil kouzelně a formoval mě. Navíc to všechno působilo utopisticky i tím, v jakých reáliích se film odehrával. Přece jen německý životní styl byl na hony vzdálený tomu českému a při to tam hráli čeští herci ;-). Vlastně všechno co jsem napsal o Lucii, postrachu ulice bych mohl zkopírovat sem, což nechci. Má to hodně společného a hodně se toho opakuje, ale mě se to líbilo snad stejně. Chobotničky jsou možná akčnější díky komandu, co je hledá. Opět vznikl seriál a nebo dvoudílný fílm. A opět nostalgicky tomu nechám plný počet hvězd, a snad nebudu působit moc infantilně ;-). Nakonec přidám k pěti hvězdičkám mínusko kvůli nižší originalitě. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (26.12.2021)

Legendární dobrodružství Zelený a Modrýho miluju sledovat dodnes během svátků. V porovnání s kvantem nepříliš promyšlených rodinných filmů, které u nás před revolucí vznikaly, jsou Chobotnice i se svým vánočním pokračováním na vrcholu žánru. Tolik hřejivých pocitů ve mně žádný český rodinný film nikdy nezanechal. (22.12.2018)

Podle mě neexistuje člověk, který by neznal Chobotničky... nebo snad ano?Pro mě je naprosto nejlepším a nejoblíbenějším dílem právě nevydařená dovolená v Portugalsku. Ropa, zapadlé auto v písku, ten strašně starý karavan - tohle jsou přesně tři věci, které se mi vybaví, když se řeknou Chobotničky. A když se na film/seriál podívám zpětně, uvědomuju si, jak moc je to smutná a depresivní záležitost. Děti jedou na dovolenou s rozhádanými rodiči těsně před rozvodem, najdou nějakou podivnou hmotu, do které se zamilují, což na mě působí tak, jako kdyby nikdy neměly žádné hračky, nebo se nic netušící vykoupou v moři plném ropy, což musel být tedy opravdu zážitek a následně jedou na policii... :/ Jiřina Bohdalová je opravdu schopná svým hlasem přivést k životu i starý škrpál a Oldřich Kaiser spolu s Josefem Bláhou jako španělští policajti byla naprosto dokonalá kombinace, asi první a poslední, každopádně velmi líbivá. Do kníru Pavla Zedníčka jsem zamilovaná už dávno, takže pro mě jako vždy špička, tudíž doporučuju! (27.10.2021)