Hrana zlomu

Křižka si bere inspiraci z Texaských masakrů motorovou pilou a snaží se toto téma přetavit do českých podmínek. Něco z toho funguje lépe, něco hůře. Hrozná škoda je toho zběsilého způsobu vyprávění, které je tady úplně zbytečné. Jednoduchý příběh vůbec nevadí, tady je to o atmosféře a posloupnost tak mohla být naprosto normální. (11.06.2023)

Film evokuje jedinou otázku: proč si chtěl Emil Křižka natočit horor? Protože při nejlepším smířlivém smýšlení je to jediný žánr, kam bych tuhle ptákovinu mohl zařadit. Asi si Kozub potřeboval vylepšit rozpočet v covidových letech. Co je labilního na postavě Pavly Gajdošíkové? Petr Panzenberger je podle mě nadabovaný hlubším a mužnějším hlasem. Zatímco příběh ve vile mi dával smysl a šlo s ním něco ukuchtit, nesmysl na statku nepatří do kinematografie. Kluci z party okolo Míru, sorry jako. (19.08.2023)

[FEBIOFEST] Tvůrci mluvili, že půjde o netradiční film, což jsem ten den v Česku slyšel už jednou a obojí byla docela pravda. Akorát zde vidíme vskutku syrový deprimující thriller, ze kterého vám může být opravdu až fyzicky špatně a je na tom vidět, že Křižka je vskutku talentovaný a nově nalezený umělec, který určitě bude mít, co nabídnout. Zřejmě bych určitý háček viděl v obsesi na takovéto filmy, kterým úplně neholduji, ale jsem rád, že není nutno vidět nějaké ty samé koncepční české filmy a můžeme vidět něco nového. Příběh je roztříštěný jako Pulp Fiction, akorát trochu po svém, což se zdá být lehce chaotické, ale dokážeme se v tom docela v pohodě najít. Kde už bych viděl určitý problém, že samotné finále nemusí dávat s úmyslem postav nějaký jasný smysl, což zase v celku zbytečně škodí. Nakonec bylo i zajímavé vidět Kozuba, který se snaží odprostit od komické škatulky, což mu jde snadno, protože je skvělý herec, ale dost lidí, kteří na tuto změnu nejsou připraveni mohou být dost šokováni. Film je to drsný, který si ovšem ne vždy libuje v explicitním násilí, což beru, každopádně nejde přímo o můj šálek kávy. Křižku bych strašně rád viděl v lehce umírněnějším filmu. Ale jsem rád, že český film jde někam jinam. (21.09.2021)

Novodobým českým filmům zrovna neholduju. Většinou jde o rádoby vtipný komedie a romantický srance. Tenhle film jsem měl ale v merku už delší dobu.  Po shlédnutí Křižkova krátkometrážního filmu Ruchoth Raoth (2017) jsem měl jasno v tom, že po delší době půjde o film o kterým můžu říct, že i češi umí. Očekávání jsem měl opravdu veliký. Ale hned od úvodních minut minut mi bylo jasný, že mě film nezklame. Hned začátek mě přikoval do sedačky a nepustil až dokonce. Tohle je opravdu film na špičkové úrovni. Co se týče českých filmů 100%. Film má parádní kameru i  zvukvej doprovod, kterej jen přidával na tísnivé atmosféře. Mínusem je možná samotný ozvučení filmu v němž dialogy trošku zanikají. Ikdyž na druhou stranu Hrana zlomu si vystačí s minimem dialogů. Snímek samozřejmě povyšují i přesvědčivý a uvěřitelný herecký výkony a nepředvídatelnost toho co se bude dít dál. Příběh není vyprávěn chronologicky a tak si divák musí skládat střípky skládanky postupně. Pocitově to má za silný 4hvězdy. Nějakej hlásek ve mě mi ale říká ať se nebojím a dám i pátou hvězdu jelikož v rámci českých filmových vod je to jako blesk z čistýho nebe nebo jako najít jehlu v kupce sena. A já ten hlásek poslechnu a tu pátou byť né plnohodnotnou hvězdu dám. Na závěr jen dodám, že snad nejde o poslední spolupráci dua Křižka/Kozub......CHCEŠ MI UBLÍŽIT? NECHCI ALE MUSÍM...... (28.04.2023)

(6,5/10). Emil Křižka je neskutečně originální režisér a vždycky rád podpořím takové tvůrce. Hrana zlomu rozhodně není horor jako každý jiný. Nazval bych jej takovým českým Majákem. Sledujeme beze slov kompozici hrůzných a místy až šílených záběrů, které tvoří děsivě uhrančivou kompozici. Hrozně se mi líbil způsob střihu a práce s vyprávěním příběhu. Nahodilé, ale promyšlené odkrývání detailů je krásný způsob, jak si divák může sám krásně dosazovat střípky do této prapodivné skládačky. Postavy místy až karikatury byly sice povrchově prokreslené, ale stejně se dostaly divákovi hluboko pod kůži. Ještě ucelenější nepříjemný pocit ve vás vyvolá hra zvuku a hudby, která je asi to nejlepší na celém filmu. Štepán Kozub mě jenom ujistil v tom, že je to nesmírně šikovný klučina, který si vybírá zajímavé projekty. Chvíli jsem měl problém zvyknout si na jeho vážnější podání, ale po pár minutách už to šlo samo. Hrana zlomu je spíš artové dílo, které ocení náročnější diváci. (26.02.2022)