Trabantem z Indie až domů

Možná to není nejbarvitější série (jako Jižní Amerika), ani nejextrémnější (Austrálie), ale po trochu vlažnějším startu jsem i napotřetí dostal parádní dobrodružství, které stejnou mírou baví jako překvapuje. Je to dobře natočené, člověk tentokrát o něco více nahlédne do kultur jednotlivých zemí, což jsem minule docela postrádal. Kluci jsou fajn, ale občas by se mohli trochu krotit - brát jiné kultury více s respektem a chovat se méně jako Češi. Zdaleka největší sympaťák je tam poměrně tichý Marek Slobodník, který, když už ale jednou za čas něco prohlásil, tak jsem šel do kolen. Je nicméně vidět, že to partu stále baví a jsem zvědavej, kam se podívají (= podíváme) příště. (04.06.2020)

Po předchozím zaneřádění zbytku světa čmoudícími východoněmeckými dvoutakty vyrazil Žlutý cirkus do Indie - ono také už ostatně na zeměkouli nezbývá mnoho míst, která by se s jejich výfukovými zplodinami důvěrně neseznámila, snad s výjimkou Antarktidy. Obvykle značně nesourodá parta byla tentokrát ochuzena o oba Poláky, a tak si cirkusáci museli vystačit jen se svérázem náčelníkova dirigování. První dva díly byly vlastně zbytečné – až od třetího dílu se polský Maluch (s českou posádkou), česká Jawa (se slovenským jezdcem) a obě BB* s Danem v čele vydávají na cestu. Oproti poutavé cestě napříč Jižní Amerikou je to v podstatě nuda, potvrzující předpoklad, že jde pouze o další, již několikrát vyvařený guláš. Navíc s posádkou, narychlo doplněnou dvěma nováčky, bez patřičně prostořekých a všeho schopných Poláků, se jedná o One man show letitého trabantového guru Dana Přibáně.  *bakelitové bestie (13.04.2020)

Velká škoda, že větší minutáž dostal až seriál z té nejméně zajímavé cesty... Za mě Trabanti vyvrcholili Jižní Amerikou, která byla zdaleka nejpestřejší. O chlup méně zajímavá Austrálie to aspoň vynahradila troškou dramatu a netradiční sestavou cestujících... Indie mi přijde jen jako odškrtnutí posledního políčka na checklistu, odbytou povinnost, samozřejmě zachycenou profesionálně a plnou pěkných záběrů (ještě aby ne, napopáté), která ale jinak neobsahuje nic navíc. Škoda. (14.12.2019)

OK, tak toto byl asi přece jenom malinko slabší seriál než Jižní Amerika a Austrálie. Žlutý cirkus je pořád stejně super, o to nejde. Je to spíš tím prostředím. Místo liduprázdných, opuštěných tankodromů uprostřed ničeho, kde se pije voda z kaluží, se to tady hemží selfíčkáři. Prostě to nemá takový genius loci. (30.09.2021)

K tomu se asi nedá moc co říci. Je to stálice a klasika. Kluci se vydali na cestu i formou seriálu potřetí a nemohu říct, že bych byl zklamán. Ani za nic. je docela zajímavé, že hodnocení může skákat sem a tam, i když stále tvrdě nad průměrem, tak mi přijde, že ta kvalita od prvního dílu Jižní Ameriky až do posledního dílu už doma v Česku se vůbec nezměnila. Ale to je subjektivní. Co říci? Z pohodlí doma přes půlku světa na Trabantu, Maluchu a Jawě. To vše s nahlédnutím do kultury, do humoru, projedeme svět. Myslím, že se tomu nedá, co říci. Začalo to nějak více známě po roce 2011 a dnes na konci dekády se s Trabanty loučíme. Je mi jasné už z potitulkové scény filmu, že se náš cirkus ještě nějak vrátí. Uvidíme, co to bude. Je to zvláštní, jde o loučení, ale vlastně i o nový začátek. (31.12.2019)