Jidáš a černý mesiáš

Letošní rok jsem si řekl, že se podívám na všechny nominované filmy na Oscara a upřímně, měl jsem z tohoto filmu obavy a záměrně jsem si jej nechal na konec. Měl jsem takové tušení, že tento film je v nominacích jen proto, že jsou zde černoši, kteří jsou šikanováni bílými lidmi. A teď tu situaci nechci nějak zlehčovat, nebo být za rasistu - jen mi přijde, že v umění a kultuře by neměla být nějaká pravidla, jaký film může být nominovaný. Typicky, že zde nejsou zastoupeny ženy, a když jsou muži se s nimi baví jen o sexu, nebo že tam není žádná menšina (homosexuál, třetí pohlaví, černoch). Prostě by se měli hodnotit hlavně jeho umělecké kvality, originalita snímku, zpracování, výprava atd. Judas and Black Messias ukazuje jednu zajímavou historickou událost ohledně Černých panterů, která není moc známá pro evropské diváky. A bohužel to ale dělá naprosto nezajímavým a nudným způsobem. Po technické stránce sice není špatný, ale chybí mu nějaké zajímavější vykreslení postav. Třeba není budováno nějaké napětí mezi aktivistou Fredem Haptonem a černochem O´Nealem, který má za úkol ho sledovat a přinášet informace FBI. Zásadní dilemata, která má O´Neal před sebou hodnotí víceméně, tak, že je víceméně přijme a jen si zanadává pro sebe, že to nechce dělat. Navíc Panteři jsou vykresleni jen jednobarevně (jako bojovníci za svá práva), přitom také nebyli úplně svatí (obchod s drogami, potyčky). Film je poměrně nudný, nic moc zásadního se tam neděje a těšil jsem se až bude konec - bylo mi tak nějak jedno, jak to dopadne, jestli na O´Neala agenti přijdou, jestli se sám udá, nebo jestli všechny Pantery zavře do basy nebo zastřelí. Celkově podprůměrný film, který utvrzuje mé přesvědčení o tom, že pokud budou filmová ocenění svázána pravidly, jaký film může dostat cenu a jaký ne, ztrácejí ceny hodně na významu. 4/10 (06.04.2021)

Judáš a čierny mesiáš sa snaží ukázať udalosti asi tak, ako sa stali a postavy ukázať také, aké mali zmýšľanie a povahy. To znamená, že Fred vykrikuje, že najlepšou satisfakciou je zavraždiť všetkých policajtov, že Čierni panteri boli oddaní a trochu naivní socialisti a vlastne si tým pílili pod sebou v kapitalistickom USA konár ešte jednou pílkou navyše. Plemonsova postava sa chtiac nechtiac musí prispôsobiť a hajzlom sa stáva akosi automaticky časom, no a William si proste chráni predovšetkým svoju kožu. Tu myslím platí, že i keď film vie, komu straní, tak keď si ho pozrie akákoľvek ideologická strana, možno sa vo svojej pravde ešte viac utvrdí. Alebo začne premýšľať o veci v širších súvislostiach. Výčitkám ohľadom nudy nerozumiem. Nie je to síce emocionálna bomba, ale funguje to zrejme tak, ako bolo pôvodne v pláne. (12.09.2022)

Herecky naprosto skvělé. Daniel Kluuya už svůj herecký um dokázal v hororu Uteč a film od filmu dokazuje, že na to má a v budoucnu na něj nebude zapomenuto. Stejně jako hlavní herec Lakeith Stanfield, toho jsem do teď viděla pouze ve vedlejších rolích a tak mě překvapilo, že se dokázal tak skvěle chopit hlavní úlohy. Navzdory hereckým výkonům je ale film strašně nudný. Je to příliš utahané a pomalé a skoro po celou dobu filmu jsem se nudila. Pořádné emoce přicházejí až na samotném konci filmu, jinak je to takové nijaké. Na to jak silné téma to je bych čekala lépe propracovaný příběh s více emocemi. (11.03.2021)

"It's not a question of violence or non-violence. It's a question of resistance to fascism, or non-resistance within fascism! You can murder a liberator, but you can't murder liberation. You can murder a revolutionary but you can't murder revolution. And you can murder a freedom fighter but you can't murder freedom! And I am a revolutionary!" (06.07.2021)

V tom filmu mi chybělo nějaké soustředění, nějaký úhel pohledu. Bohužel to nefunguje jako morální konflikt ústředního "Jidáše", který z filmu na snad i desítky filmu mizí. "Mesiíš" pak žádný moc velký konflikt nemá a chová se jediným způsobem, jakým se od něj dá očekávat. Vlastně nevím, proč je to zpracováno jako fikční celovečerní film, proč to není radši třeba komplexní dokusérie nebo tak, protože se rozhodně nepodařilo ty zajímavé a důležité události oživit nějakým příběhem nebo výjimečným zpracováním. (Zajímavé mi přijde, o kolik jsou postavy postaršeny. Kaluuya je o deset let starší, než kolik měl Hampton, a Stanfield ještě o víc, než kolik bylo O'Nealovi - myslím, že to posunuje hodně dynamiku vztahů a nevím přesně, proč se pro to filmaři rozhodli. A o to zvláštnější je, že věk explicitně zmiňují v závěrečném titulku.) (25.04.2021)