Atlas vtákov

Prvních 20 minut se Atlas ptáků se rozjíždí slibně, ale do konce se něj stane nepříliš sympatický film s nesympatickými postavami, které oproti začátku neprojdou žádným vývojem. Po zhlédnutí jsem se musel ptát, proč Olmo Omerzu chtěl tento příběh vyprávět - jestli chtěl dokázat pravdu, že peníze v životě neznamenají všechno, tak to před ním už udělali jiní a mnohem lépe. Rámování příběhu ptačími rozhovory je sice zajímavé, ale proč a jak to souvisí s vyprávěním, není vůbec jasné. Je sice osvěžující, že Miroslav Donutil tentokrát nešaržíruje a je působivý ve scénách, kdy se snaží být co nejvíc úsporný, v některých momentech (opilý Róna) se ale nepodařilo úplně ukočírovat jeho obvyklé panáčkování. Herecky nejpřesvědčivější ze všech tak je Eliška Křenková. (30.01.2022)

Sorry not sorry, ale je totální provar. Veškeré řemeslo ok, herci ok, ale to co z toho vzešlo je hrůza. Násilně nastavována povídka z bakalářů, která má potenciál, ale jakoby se tvůrce vší silou bránil ho naplnit a v tom si připíše nebetyčný úspěch. Omerzova tvorba se mi líbí, trailer mě lákal a o to jsem asi nasranejsi. Možná jsem to ale nepochopil, nebo jsem nezachytil důležité vysvětlení z ptačích titulků... (02.05.2022)

Hodnotila bych výš, nebýt nekonečně nudných záběrů, které mě prudily. Proti gustu žádný dišputát, přesto se domnívám, že zdejší vyšší hodnocení pramení více než z režijního výkonu, ze sympatií k OO. Alena Mihulová opět skvělá. Donutil je mi nepříjemný, nesympatický a ještě i cosi víc, tady se nemění nic, s tím jsem ale do shlédnutí šla a vliv na mé hodnocení obsazení tohoto herce nemá. Já film vnímám jako dramaturgicky slabý, zbytečně promarněný, Kotek do počtu, přitom moc nechybělo. Téma stárnoucích zblblých zoufalek na sockách a seznamkách, které se ne a ne naučit, že ženská chlapovi v žádném případě prachy nedává, od toho je ženská, aby si ji dobrodružný zájemce gentlemansky hýčkal (a kdo na to nemá, sorry. Nemusí být vždycky šampáňo a kaviár, ale ze ženské peněženky žádná papírová vlaštovka nevyletí ani omylem),  je rovné zápletce Šmejdů. Ale to máš těžko. Že pálí kamna, to si pamatují, čili jejich boj. Alena Mihulová tento vzorek vystihla excelentně. (07.06.2023)

Naprosto dokonalý Donutil se připoměl, že umí hrát, když dostane roli. Tady jako šéf strojírenské firmy, z které mu odteklo spousta peněz neznámo kam. Olmo Omerzu je pro mne jako režisér trochu mimoň , koneckonců jeho tvorba nezapadá do žádné běžné škatulky zdejší tvorby, ale s každým dalším dílem je mi ta tvorba bližší a bližší. (12.01.2022)

Při sledování některých  nejmenovaných vysoce postavených činitelů mám občas pocit jako by šlo o roboty, co si jdou  bez ohledu na následky jenom za svým, nedokáži si chvíli ponechat chladnou hlavu, a  chovat se i trochu jako lidi z masa, kostí a emocení. Tohle jsem si  uvědomil, když mi  hlavní postava Ivo Róna začínala připadat už tak  jako  karikatura. Ale není podobných karikatur plná televize a internet? A on i ten pán Ivo Róna má za tvrdou masku někde ukryté svoje ptáčky...Miroslav Donutil se své zdanlivé karikatury zhostil přesným  minimalistickým herectvím, takřka Gabinovskeho stylu a v takové poloze mu t hodně o sedlo. Film jako celek není výsloveně dokonalý, ale rád jsem si zašel do kina a se zaujetím sledoval nové české drama s mnoha přínosnými současnými tématy jako například přehnaný  důraz na patriarchát, důvěřivost a možnosti zneužitíí na internetu, pokrytectví apod. Všechno různé tak nějak spojené dohromady, že až to působí dojmem, že se film snaží chytat víc zajíců najednou. Ale spolehlivě se všemi motivy táhne linka odhalovaní kostlivců ve skříni a rozkladu osobnosti. Od začátku je to také předstováno tak, že vše spěje k odhlaení nějakého velkého osobního tajemství, takže i při dost pomalém tempu působí  film napínavě. Pro někoho z komentujících napětí skončilo scénou v chatě, pro mě ovšem víceméně přetrvalo až do konce. Byl jsem tedy trochu zklamán,že to stejně v závěru od té mikrodetektivky odbočilo a vlastně tam o to ani nešlo. Což trochu naštve a možná nejen mě, pokud na vás taky tak zapůsobil impozantní trailer. Ale vždycky se mi u filmech líbila jistá hra s divákem a ta se tady povedla. Atlasovi ptáků  jde než o šokující odhalení, asi spíše  studii člověka,který má sice vše, ale najednou ztrací půdu pod nohama. To se celkem povedlo vystihnout stejně jako zmást diváka.   Ve výsledku se film i přes výše zmíněné dvě jasné tahnoucí línie a zřetelné ambinace   ale přece jen trochu rozplzne (a to i  trochu po zhlédnutí v hlavě),  a ty mluvicí  ptáky jsem rovněž moc nepobral. Ale víceméně mě to celou dobu i přes nedostatky bavilo. Mrzí mě tedy malá návštěcnost a i chladné hodnocení (vážně mi chcete říct, že je tohle o 11  % horší  než  třeba Ženy v běhu?) a rád film ocením slabší čtyřkou. Děkuji za pozornost. (05.10.2021)