Divoké včely
Wild Bees
Réžia:
Bohdan SlámaScenár:
Bohdan SlámaKamera:
Diviš MarekHrajú:
Zdeněk Raušer, Tatiana Dyková, Marek Daniel, Vanda Hybnerová, Pavel Liška, Eva Tauchenová, Josef Polášek, Zuzana Kronerová, Jaroslav Dušek, Cyril Drozda (viac)Obsahy(1)
Celovečerní debut Bohdana Slámy Divoké včely je už druhým autorovým titulem v české distribuci. Společnost CinemArt totiž uváděla v kinech i jeho absolventský středometrážní snímek Akáty bílé. Slámova hořká komedie je výjimečná tím, že poprvé od roku 1989 přivádí na plátno vesnické hrdiny a zasazuje je do autentického vesnického prostředí. Tématem vzdáleně připomíná Feničův Džusový román (1984) a způsobem zpracování nezapře inspiraci formanovskými filmy šedesátých let a poetikou Saši Gedeona... Osmnáctiletý Kája bydlí ve vesnici kdesi na severní Moravě s otcem-filozofem a s energickou babičkou. Pracuje se ženskými v lese a tajně zbožňuje svou vrstevnici, prodavačku v místním krámku Božku. Ta však chodí s frajírkem Laďou. Když do vesnice přijede z Prahy Kájův starší bratr Péťa, který se živí jako cesťák, začnou se vztahy mezi jednotlivými postavami proměňovat. Zatímco Božka, pociťující snad nejvíce vesnickou nudu a beznaděj, nakonec zůstává, Kája, který přišel o panictví, odjíždí s bratrem... Jednoznačným kladem snímku je důraz na realitu dnešního života na vesnici. Autentičnost prostředí i charakterů však nemůže vyvážit vágnost scénáře, který postrádá silný příběh a nahrazuje jej tříští epizod. Snad z obav před přílišnou syrovostí reality opatřil tvůrce téměř všechny hlavní postavy značnou dávkou nesmělosti, ostýchavosti a osamělosti. Zbytečně tak ohlazuje hrany, jež jsou v dnešní době na venkově značně ostré; také vztahy mezi lidmi tam jsou vesměs tvrdší. Zásadní obraz venkovského života mladých lidí, tedy pocit frustrace a zároveň odevzdanost osudu bez vůle hledat jiný životní styl, však jistě odpovídá skutečnosti... Snímek se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet s vysokou nezaměstnaností. Vedle známých i méně známých herců tu vystupují i místní obyvatelé, k nimž patří i představitel Káji. Název Divoké včely (ty se objevují ve filmu jen ve zvuku lesa), souvisí podle tvůrce s tajemstvím, s neklidem a touhou... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (276)
Parádní přenesení humplácké, primitivní atmosféry vesnice/maloměta do filmu. Člověk v tom prostě vidí tu bídu a degeneraci, která se rozprostírá všude kolem nás... Samozřejmě, v Divokých včelách je vše tak trochu nadsazené a přehnané, možná ale o to působivější. Škoda jen, že příběh plyne od nikud nikam a celkově, filmu škodí jakási nevyváženost. ()
Sláma si libuje v mimoproudém, outsiderském prostředí a kombinaci herců a neherců. Někdy mu to docela vychází, jako v Divokých včelách, jindy zase značně selhává, jako v novějším Venkovském učiteli. Kompaktního, uceleného díla se ale od něj dočkáme jen stěží, protože Sláma má nebezpečnou tendenci podkopávat sám sobě nohy a už tak dost těžkou situaci si ještě víc stěžovat. 60% ()
Naprostý souhlas s PinokKiem, když jsem film viděla kdysi dávno se školou v kině poprvé, dala bych mu bez milosti odpad. Pak se dopracoval na tří hvězdy, nyní musím o hvězdu přidat a až budu mít někdy hodně melancholickou náladu bude to hnedka plná palba. Tak nějak mi tento film připomíná tezi z Kytice od Erbena, že kdo se vzpírá svému osudu bude potrestán a osudu stejně neuteče i kdyby se snažil na sto tisíckrát. Docela to děsí a je to jeden z mála filmů, kde bych uvítala kladný konec. Jsem z toho nějaká přešlá, že bych měla asi taky tu deprési. ? No, jo mně už všechno taky sere. U Divokých včel je to krásný kontrast třeba k filmu Cesta z města, kde se snaží utéct zpátky do lůna přírody a tady se tak pachtí, aby se z toho vidláckého lůna vyhrabali někam dále a nakonec stejně zjistí, že je to vlastně úplně jedno. ()
ČT2 HD - Mám rád takové ty obyčejné filmy z obyčejného prostředí s obyčejnými lidmi, kde se toho dějově moc neděje. Ale tohle bylo i na mě trochu moc. Děj totiž naprosto o ničem, dialogy povětšinou dost hloupé a nudné a jenom díky posledním zhruba 20-ti minutám dávám dost štědré hodnocení. Sice mám režiséra Slámu ve svých TOP, ale musím uznat, že tento jeho první velký filmový počin se moc nepovedl. Jo a abych nezapomněl...nejlepší postavu ztvárnil Jaroslav Dušek, ten mě jako jediný rozesmál. 59% ()
Tento anti-hrdinský film patří k mým nejoblíbenějším. Miluji tu jeho autentičnost a neherecké a přirozené projevy jeho aktérů. Krásná realita moravskoslezské vesničky. Především bych chtěl vyzdvihnout paní Evu Tauchenovou, která hrála babičku Zdeňka Raušera a Marka Daniela. Dále pak pana Lišku, jehož "pozvání na Pepsi" u mě vzbuzuje smích kdykoliv si na to vzpomenu. Čím více mám tento film rád, tím více mě mrzí doslova zkažené volné pokračování tohoto filmu - Štěstí. ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (13)
- Ve scéně, kdy do vesnice přijíždí mladý inženýr Petr (Marek Daniel) s kolegou (Tomáš Matonoha), hraje v autě soundtrack k filmu Samotáři (2000). Konkrétně skladba "Wounds on a Cherry Tree" od kapely Ohm Square. (mchnk)
- Zdeněk Raušer, unikátní "neherec" a jeden z mnoha dalších rodáků v Jiříkově, kde se film natáčel, si 4 roky po Divokých včelách střihl i roličku v dalším Slámově filmu Štěstí (2005). (herr_carter)
- Film je pojmenován Divoké včely proto, že podle Bohdana Slámy název symbolizuje tajemství, neklid, touhu. Film se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet. (ČSFD)
Reklama