Nemocný bílý slon

Hej, vtípky o zhadzovaní byrokracie v ČSSR sú jednak prelomom roku 1989 disfunkčné alebo vplyvom udalostí znefunkčnené a po druhé, film je ťažkopádny. Pracuje s nie tak jednoduchým scenárom a postavy sa napriek ich karikaturistickým obsesiám, kde sa tvorcovia i oni samotní snažia všemožným spôsobom ich samých zhadzovať a ironizovať, vyvíjajú sa. Žiaľ, bezzubosť pri podávaní akýchkoľvek posolstiev je očividná a nedá sa zmyť. (17.07.2017)

Převratná doba konce roku 1989 v Československu smetla nejenom totalitní režim, ale svou nebývalou dynamikou zpřeházela osud též tomuto dnes již polozapomenutému filmu Karla Smyczeka. Na svou dobu celkem odvážná satira a tak trochu i alegorie komunistického systému, která šla v duchu uvolnění druhé poloviny 80. let a éry tzv. ,,perestrojky" až na samou hranu oficiálně povoleného, ono totiž bylo z přímého příkazu z Moskvy doporučeno kritizovat a tepat nešvary doby, ale i tahle kritika se musela dělat tak nějak ... po soudružsku ... tedy opatrně a neadresně... Karel Smyczek skutečně na svou dobu natočil dobrý film, co bylo ovšem odvážné v roce 1989 ještě začátkem listopadu, to už na jeho konci bylo vnímáno jako vyčpělý anachronismus, co tvůrci filmu mohli a směli jen naznačovat, to se najednou vykřikovalo na každém rohu a psalo v každém zpravodaji, a tak Nemocný bílý slon zestárl ještě dřív, než se narodil... Parafrází slov Járy Cimrmana je to takové ,,přenošené dítě" československého filmu... (23.12.2011)

Človek, ktorý sa za pomoci známeho dostane k riadiacej funkcii, by mal vopred dobre zvážiť, nakoľko bude do budúcna svojimi nadriadenými vyššej úrovne (teda tými, čo majú bližšie k bossom typu capo dei capi) komandovaný a hnaný do vecí, s ktorými nesúhlasí. V prípade očakávaných protislužieb sa totiž domnelá riadiaca autonómia stane postupne len otrockým posluhovaním, slúžiacim mocnárom. Realizátorom požiadaviek nímandov, ktorí sa dostali do pozícií šikovnou jazyčnatosťou alebo výzorom. Na zopár osvietených pánov existuje totiž vždy 75% kreténov. O tomto zhruba Chorý biely slon je. Žiaľ, do spracovania sa dostali zábery, z ktorej snovosti sú podaktorí tunajší komentátori nadšení (mchnk). Práve tieto zábery pôsobili ako prispôsobenie sa režiséra kultúrnej vlne konca 80. rokov, kedy éterické spomalené jazdy a komunálne satiry o presúvajúcich sa stoličkách zamestnancov, tvorili os jednak dobových odpudivých videoklipov a na druhej strane si prostredníctvom takéhoto druhu satiry vylepšovali humoristické magazíny (Roháč, Dikobraz) obraz nositeľa ideologickej zástavy, ktorý je síce poplatný línii vládnucej strany, zároveň je však odvážny a nebojí sa kritizovať nešváry režimu. (03.05.2015)

Námět v celku zajímavý ale provedení nemastné neslané... Příliš prvoplánové... Ale chápu rok 1990... Ve filmu se objevují v hereckých úlohách zaměstnanci Národního filmového archivu, filmoví kritici i filmoví pracovníci: Jan Foll, Pavel Taussig, Mirka Spáčilová, Elmar Klos, Ivan Šlapeta, Jiří Patočka, Jan Jaroš,Jan Bernard, Zdenek Patočka,Věra Míšková, (13.01.2020)

V některých chvílích by se dal tento snímek nazvat one man show Miloslava Štibicha. Jeho ztělesnění proletářského realismu na konci všech budovatelských snů je v podstatě dokonalé. Sudí partajníci s potřebnou znalostí marxismu - leninismu žijící v jiné realitě, odděleni od všech ostatních. Dá se říci v samotě. Ovšem i nadále ovlivňující životy jedince i společnosti. Konrád stojí na rozcestí. Má se vydat vpravo (kůrovec) či vlevo (blbec)? Kulturní centrum jako pomník zoufalého snažení o sociálně rovný stát, je zašlapán tíhou soudružské byrokracie. Hlavně nic nepodepisovat. Vždy s úsměvem a kupředu. Na svět se musí pohlížet Leninskýma očima. Čert na koze nakonec skutečně pojede, aneb Štibichovo závěrečná jízda už je na hranici geniální satiry. Ta přichází skutečně 5 minut po dvanácté, jak naznačuje oficiální text, nicméně přichází. Kritika skoro všech odvětví ministerstva a celkové zaostalosti vůči světu...tedy, vůči západnímu světu, se dá jistě přičíst svobodnému nadšení, nicméně dnes, v roce 2014, si musí i režisér uvědomovat, že Česká republika již prakticky zanikla, neb je součástí globálního marketingového projektu jménem EU a některá zde kritizovaná ministerská odvětví jsou na pokraji, nebo již za okrajem kolapsu (příklad za vše je zemědělství) Film své doby s perfektní snovou i imaginární realitou (scéna s výtahem zvaným Páternoster - vynikající) a výborným hudebním doprovodem Michala Pavlíčka určitě patří k tomu lepšímu, co vzniklo na úplném počátku 90. let, i když i herecké obsazení vedlejších rolí mohlo býti odvážnější. (29.03.2014)