Diskopríbeh

Asi už se taky pomalu vezu na vlně ostalgie, byť se rozhodně neřadím k těm co vzlykají na FB u obrázků z dob socialismu štkajíc jak bylo tenkrát skvěle. Michala Davida jsem nikdy cíleně neposlouchal, pokud to na člověka nechrlili z rádia či mnohých zábavných pořadů na ČST. Ale jeho hity samozřejmě znám. Můžete ho nazvat čímkoliv chcete, nemusíte ho mít rádi a myslet si o něm můžete také co chcete i o jeho jednoduché hudbě. Faktem je, že velká část dnešních čtyřicátníků v pohodě kdykoliv vyloví z hlavy pár jeho písniček, protože text  - sbírám céčka, nebo - pijeme kolu či nesmrtelná spartakiádní  - poupata prostě zaznamenal ve své době každý a rozhlas se už postaral o jejich řádné uložení jejich častým hraním. A tím, že to není symfonie B. Martinů, ale vše je jednoduché, snadno zapamatovatelné, tím to asi utkvělo tak pevně. Konečně, možná v tom je kus geniality M. Davida. Já ho nemusím, beru ho jako dobovou figuru stejně jako mistra K. Gotta, která šla cestou nejmenšího odporu s režimem. Ale to mnozí co chtěli dělat jen hudbu. Zkuste ale na nějaké párty Husákových dětí  kde se popíjí k půlnoci pustit pár dobových hitů M. Davida a uvidíte co bude dít. Ten přísun energie... Tak to prostě je.   Discopříběh tedy beru jako takový otisk doby. Byl jsem na tom tehdy v kině a když jsem šel ven, měl jsem písniček plnou hlavu. Příběh se mi líbil, vztah syna s otcem tam byl celkem pěkně znázorněn. Kdo má doma puberťáka, lecos pochopí byť už jsme v čase jinde. Některé procesy se zkrátka stále opakují a v rodinách se řeší stále stejné problémy bez ohledu na režim. Potměšil mi tu dost sednul a film přinesl národu i skvělou hlášku - do hlavy né.  Takže já si lepím  3  plakáty na zeď pokoje. * * * (14.01.2022)

Ani v době, kdy byl tento film novinka, se mi ani trochu nelíbil. Michala Davida jsem naposledy poslouchal v jeho úplných začátcích, ale když začal chrlit muziku stylem 2 hity měsíčně, pustil jsem ho k vodě. Rudolf Hrušínský nejml. tímhle filmem možná udělal rodině radost, že se potatil a podědil, ale mě moc nepotěšil, protože se mi zdá, že v něm z jeho dědy zbylo asi tak 1 % herce. Zbytek je jen šaškovství. (31.07.2002)

Kvôli nejakej masovej zášti voči Michalovi Davidovi tu film dostal riadnu nálož odpadu, pritom na rok výroby je to výborný, zábavný a v podstate aj pubertu vystihujúci film. Ja si ho teda rád kedykoľvek pozriem a tie piesne, nech sú akokoľvek staré, sa stali legendami. Čo ma na filme najviac iritovalo bol samozrejme spievajúci Hrušinský, ktorému Davidov hlas vôbec nepasuje. Inak môžeme v Discopříběhu dnes už len spomínať na nedávno odídeného Potměšila. A takisto si pozrieť herecké začiatky natiahnutej dážďovky Andyho Krausza. (28.03.2022)

Vím, že na určitou sortu populace účinkuje hudba i osoba Michala Davida jako dávidlo, chápu taky proč, ale taky vím, že jsou to mnohdy jen rádoby intelektuální pozéři. A beze studu se přiznám, že tenhle film, kterej jsem dosud viděl jen jednou v televizi ještě za ČSSR, a podruhý až nedávno kvůli přítelce (byla na něj zvědavá), mě hodně příjemně překvapil. Nejenom, že na české poměry je v něm minimum "úsměvnosti", "laskavé hřejivosti", nebo podobnýho humáče, naprostá většina jeho postav se navíc chová i mluví tak věrohodně a realisticky, až jsem čuměl. Jen ten Potměšil svýho nervního rtuťovitýho fotra dost přehrává, ale zase se mi líbilo, že je to takovej ten správnej panelákovej dělňas v tílku a trenkách a bral jsem to. Nejvíc mě ovšem udivilo, jak je děj filmu na dobu jeho vzniku absolutně apolitický. Ani slovo o socialismu, ani stopa po nějakém "nenápadném" ideologickém manipulování s divákem, naopak polovina děje jede ve stylu "západních" hudebních videoklipů, tehdejší mládež je zobrazena překvapivě nesocialisticky až rebelsky, mezi její hlavní zájmy patří vymetání hospod a diskoték, a čerta starýho jim záleží na socialismu a přátelství s SSSR, potažmo na škole nebo učňáku. Davidovy texty se sice nesou v takovém tom trochu otravném huráoptimistickém duchu, ten však nesouvisí s režimem, ale s věkem hlavních hrdinů. Je s podivem, že do toho soudruzi Soukupovi nekafrali, nechali ho něco takového natočit a ještě to poslali do kin i do televize. Jo a taky je to v dnešní době, kdy frčí sedmdesátkový a osmdesátkový retro, parádní kousek do mozaiky, ty záběry z plzeňských ulic byly senzační, škoda že se netočilo v Praze, to bych zavzpomínal ještě intenzivněji. (18.08.2022)

Discopříběh jsem měl v paměti zafixovanej, že je to docela sračka, kterou nemám potřebu vidět ještě někdy znova. Ale včera večer jsem tak zapnul televizi a zrovna Discopříběh začínal, tak jsem se na to zkusil po dlouhý době podívat a úplně v pohodě jsem to dokoukal. Herecký výkony některých mladých (ne)herců jsou poněkud prkenný, takže mě ani moc nepřekvapuje, že nikdo z nich později ve filmu žádnou velkou díru do světa neudělal. Navíc film tak trochu postrádá pointu. Je to prostě komedie od Soukupa plná písniček od Michala Davida, takže opravdu od toho nemůžete chtít žádný velký umění nebo hlubokou myšlenku. Ale ani bych Discopříběh nezatracoval. (30.01.2021)