J S Bach - Fantasy in G Minor
VOD (1)
Obsahy(2)
Animovaný film výtvarníka a režiséra Jana Švankmajera, v němž i klasická hudba může mít surrealistickou podobu.
V animovaném film režiséra a výtvarníka Jan Švankmajera účinkuje Jiří Ropek (1922–2005), který byl varhaníkem u sv. Jakuba v Praze.
(Česká televize)
Recenzie (54)
No ty začátky měl sice Jan Švankmajer trošku slabší, ale i tak mám jeho tvorbu velmi rád. Tohle nebylo vyloženě špatné, ale je pravda, že se mi také více líbila doprovodná hudba, než samotné surrealistické výjevy. I tak si ale myslím, že průměrné ohodnocení si to zaslouží – chápu však jak ty, co se jim to nelíbí, tak i ty - jenž jsou z tohoto snímku uchváceni… ()
Bachovo hudba je ve varhaním podání dokonalá, jak jinak, jenže přidružené záběry a animace se bohužel moc nepovedli. Ne že by vypadali úplně blbě, ale když už mají mít přímou spojitost s hudbou, bylo by vhodné, aby bylo obé seřazeno do jednotného tempa, jenže bohužel polovina je zcela mimo, byť by jinak ony záběry mohli být zábavné a náležitě potemnělé. ()
Následujících 9,5 minut asi nejlépe vystihuje samotný název – Fantasia G-moll. Obrazová fantazie (chvílemi spějící k halucinaci) prodchnutá Bachem. Muž vchází do domu, vychází po starých schodech, odemyká dveře, sedá si k varhanům a začíná hrát. Od této chvíle přichází čistě pocitová část. Švankmajer se primárně drží hudby a pod jejími tóny tvoří vizuální představy. Vystupující symetrické obrazce kombinované s nesouladem, přesouvání hmot, gradování záběrů společně s intenzivnější hudbou. Pro mě osobně zajímavá obrazová smršť spojená s depresivní výtvarnou stránkou. ()
Jan Švankmajer je nejen umělec, ale i milovník umění. Jeho nalézání ztraceného, i když stále přítomného času ve zdech a okolních reáliích, pod zvukem autoritativních tónů, je neméně dokonalé, jako jeho debut. Švankmajer zde výjimečně zachycuje realitu takovou jaká je, i když přece jen trochu po svém, snad aby nám upřesnil, kterýma očima se díváme. ()
Kamera deroucí se od jednoho záběru k druhému, "zběsilý" střih a především hudba (vše dokonale spojující v jeden pospolitý celek) vás nenechá ani na setinu sekundy vydechnout. Pro mě osobně vizuální slast a téměř splněný sen, který bych si rád nechal zdát. Prostě geniální Švankmajerovo černobílé intermezzo v G-moll. ()
Zaujímavosti (1)
- Jan Švankmajer byl jako milovník umění velmi ovlivněn fotografiemi Emily Medkové, která podobné zdi fotila. Na základě těchto fotografií a ulic, které si sám vybíral, poté snímek natočil. (mchnk)
Reklama