Dust Devil

Tohle byl pro mě tak trochu test. Hororů z Jižní Afriky jsem moc neviděl takže jsem ani nevěděl co čekat. A říkám teda že to bylo dost zklamání. Nebo spíše ne nějaké extra velké ale čekal jsem více. Film má hodně krásne prostředí a kde se film odehrává má osobitou atmosféru. A i příběh je dost kvalitní a neotřelý. Nebo spíše jakým způsobem je natočen. A i režisér podle mého vytřískal dost. Ale ten film je zbytečně nudnej a ukecanej takže jsem měl co dělat abych neusnul. Vlastně všechny moje plusy jdou k hercům, atmosféře a protředí ale to je na horor málo. (17.08.2012)

Tady se podařilo skloubit hned několik úplně odlišných žánrů, aniž by to vypadalo trapně nebo křečovitě. Především western (písčité prostředí rozpálených měst a do toho jeden podivný kovboj), road movie (zhrzená žena utíká od svého manžela a ten jí sleduje přes půlku Afriky) a nadpřirozený horror, který tu zastupuje ďábel v lidské podobě, co si rád schovává ve své přenosné ledničce uřízlé prsty svých obětí. Na to, že snímek disponuje skoro dvěma hodinami a má rozvleklé tempo, tak nenudí. Dost tomu pomáhá pěkná hudba a kamera, co se vyžívá v detailech. V hlavní roli kovbojského stopaře si tu střihnul Robert John Burke alias třetí Robocop... Kdysi před lety běžel tenhle film na německém PRO7 a to pod názvem Ďábelský prach. (07.05.2011)

Působivý atmosférický snímek s medidativními momenty (mi trochu připomněl tempo Tenkrát na západě), krásnými obrazy a uhrančivou hudbou. Démon, aby mohl čelit smrti, bere na sebe lidskou podobu, je stále v pohybu a na cestách vykonává jednu rituální vraždu za sebou, jimiž si zaručuje nesmrtelnost. Dům uprostřed noci se světly topícími se v mlze, prázdné dálnice, nekonečné písečné duny a rozervané údolí vytvořené ocasem obřího hada. Smysl pro detail a symboliku. V jedné scéně stojí démon na verandě domu, pije šálek a za ním na zdi visí rohy. Ty však v jednu chvíli, díky úhlu kamery, vypadají, jako by patřily jemu. Krev, krev, ďábelské obřady, útěk, smrt. Snímek ocení spíše okrajové publikum a příznivci artových snímků. (09.11.2019)

PRAŠNÝ ĎÁBEL - CITÁT - Na počátku věků, v časech rudého světla, byl pouštní vítr, Soupa, člověk jako my............. ďábel vyrazil na svou pouť. Chodí krajem africké Namíbie a jeho cesta je označena vraždami, krví, zmrzačením, zohavením a někdy i kanibalismem. Jednoho dne však potká dívku, která se do něj zamiluje. A protože žena dokáže býti někdy horší než ďábel sám, udělá ďábel chybu. Zda špatnou nebo dobrou chybu je jen na divákovi. Ve filmu je spousta krvavých scén, což mě trochu odpuzovalo, ale jinak je to příběh celkem povedenej. Nejkrásnější na něm je hudební doprovod. Ani Q.T. by se nestyděl. Ta hudba mě krutě udržovala při životě. CITÁT - Hledám bílou ženu........... Lehký příběh z těžkou zápletkou. Pro některé bude hodně nestravitelný, tak jako pro mne. CITÁT - Wendy........... (27.12.2014)

Ďábel se prkenně přikomíhal na bíle natřenou verandu, jeho kovbojský boty dutě dopadly na dřevo jako vracející se mince políbená osudem. Jeho hlava vstoupila do osudový konjunkce s kozorohou lebkou přibitou na oprejskanejch prknech Bohem zapomenutýho domu. V zrcadlech jeho osudově prázdnejch očí jako už tolikrát zaplály ohně, který na chvíli osvětlily temnou, nekonečnou cestu jeho ne/bytí. Netečný orchestr padlejch andělů zas a znova osudově vrže svou vyhořelou patetickou melodii. Hu, ha, tady i tomu nezatvrzelejšímu materialistovi bude zvěstováno, co znamená ztělesněné Zlo! ___ No dobře, nebudu zlá. Uznávám, že v rámci žánru jde o celkem zajímavý zpracování příběhu o entitě tvořené jen zlem. Z této skutečnosti, tedy že pan Zlej nemá, s čím by ve svém nitru i vně došel souladu, vyplývá nikdy nekončící a nikdy se nenaplnící snaha po celosti (jež zlouni nahrazují krapet asociálně a krvavě) která je vlastní každému.. člověku. Příběh se tak stává únikem a odpočinkem od těch zatracených sil vlastního sjednocení, podemílajících pokojný břeh naší jednotlivosti, kde mezi stébly šeptajících trav v poklidném snu oddechuje naše unavená psýché. (14.03.2011)