Jen o rodinných záležitostech

Smutný, ponurý príbeh plný tragiky a ľudskej zhovadilosti. Obdobie okolo zatknutia R. Slánského a jeho poprava by sa dalo prirovnať k obdobiu Francúzskej revolúcie - aj tá požierala svoje vlastné deti. Len s tým rozdielom, že v prípade Československa zožrala len tých najlepších a najrozumnejších. Nadpriemer. 75/100 (22.03.2019)

Komunistická inkvizice v 50. letech v ČSR. Svoboda, který byl komunistou, vytváří naturalistickou atmosféru a z některých záběrů jsem měl mráz na zádech. Pokud člověk chce znát nebo si vytvořit nejpravdivější představu o této době, měl by se podívat na tento film. Trochu se pak změní žebříček hodnot. Nejhorší ovšem je, že tito komunisté, kteří prováděli se zatčeným středověké praktiky nám dnes vládnou... plakat nemůžu a nezbývá mi, než se smát "logickým" postupům vyšetřování. (12.05.2012)

“Raději se desetkrát mýlit, než mít jednou pravdu proti straně!” Československo, 50. léta a nelidský teror na lidech v podobě vykonstruovaných procesů. Doslova horor mající reálné základy. Citace: ´Příběh z období kultu osobnosti, usilující o postižení psychologie doby a lidí ji žijících. Odsuzuje i varuje vylíčením tragických osudů dvou mužů, zatčených a obviněných z velezrady, a ženy jednoho z nich, kteří trpí nesprávnými metodami i s nimi zápasí a sami v sobě i ve svém okolí hledají odpověď na palčivou otázku, kde vlastně je pravda a spravedlnost.´ Snímek je natočen na základě autobiografického knižního románu autorky Jaromíry Kolárové, která vyšla v roce 1965. Scénář byl však dokončen až v roce 1988 a do kin hotový film vzešel zrovna v době tzv. Sametové revoluce a co si budeme povídat, kdo by v tuto dobu chodil do kina. A tak bohužel upadl v zapomnění a je to ohromná škoda. Tohle by se mělo v televizi promítat hodně často, neb lidé zapomínají a z dob komunismu si připomínají jen to dobré. A rozhodně se na to měli podívat čeští tvůrci, kteří stojí za filmem ´Milada´. Takhle nějak ten film měl vypadat. Stojí za připomenutí, že něco takového už v roce 1970 natočili francouzští tvůrci v Česku uvedeném pod názvem ´Doznání´, pro změnu dle vzpomínek popsané v knize od československého komunistického politika, diplomata a publicisty Artura Londona, který emigroval do Francie, jehož děj je tomuto podobný jako vejce vejci. Film byl samozřejmě v tehdejším Československu zakázán a není divu. (16.08.2018)

Téměř zapomenutý snímek režiséra Jiřího Svobody, ve kterém zvlášť excelují herci jako Karel Roden jako brutální komunistický vyšetřovatel (přiznám se, že v takové roli jsem pana Rodena ještě neviděl), Jaromír Hanzlík, Jiří Bartoška a další. Miroslav Donutil zde byl obsazen do pro něho velmi neobvyklé, negativní role vyšetřovatele STB. Film řeší problematiku politických procesů 50. let 20. století. Bohužel přišel do kin po "sametové revoluci" a u diváků propadl. S odstupem času si ale myslím, že jde o hodnotné dílo, snažící se zdokumentovat zločiny komunismu. Tento film by měl být uváděn pravidelně, aby si generace, které tuto dobu nezažili uvědomily, jaké hrůzy prožívali lidé, kteří se z různých důvodů znelíbili vládnoucí diktatuře. (24.01.2011)

"Dal jsem Vám zločince, máte trest. To si mám za Vás vymyslet i zločin?!" Krutý příběh z minulosti nepříliš dávné. Film pozapomenutý stejně, jako začínáme pomalu zapomínat na naši minulost, jež ještě pro naše rodiče byla současností. Doba, kdy člověk nevěděl dne ani hodiny. Doba, která přišla tak zákeřně těsně poté, kdy lidé uvěřili, že budou moci konečně vydechnout a volně dýchat. Ale teror pokračuje dál, jen pod zástěrkou boje za lepší zítřky pro široké masy. O to je rafinovanější, je snazší člověka zlomit, když se stává personou non-grata pro lidi, kterým věřil. Minulost připomínající nám, proč bychom si měli víc vážit současnosti. Příběh bez naděje. Neměli bychom zapomínat… (05.05.2015)