Stopár

Sympatický dobrodružný příběh ze střídmě filmařské země, jakou je Norsko, který zaujme ani ne tak jednoduchým příběhem o pomstě, jako svou autentičností a exteriéry v čele s mrazivě nádhernou norskou přírodou, při jejíž sledování se i divákovi, zachumlaném pod dekou v teple rodinného krbu, zadírá zima pod nehty. A poklona také lidem od castingu, kteří pro představitele nepřátelského kmene našli opravdu dokonalé divoké ksichty. (25.01.2006)

Kdybych neviděla Stopaře, nevím ani náhodou nic o nějakém kmenu Čudů a už vůbec ne o žádné legendě, či mýtech, které se k nim vážou. Tady se jednalo podle toho, co jsem si přečetla na Wiki o finské, karelské nebo ruské lupiče. Byl to příběh tak trochu ojedinělý svým mysteriózním nádechem. Bude vám zima z toho obrovského množství sněhu a mrazu, kde byl slyšet zcela zřetelně ten skřípot nohou lidí, kteří po něm chodili. Budete se bát při pohledu na jakéhokoliv Čuda, který se tam objeví a budete s úžasem v očích vzdychat nad nádhernou norskou krajinou, ovšem v teple svého domova. A závěrečné finále vás nerozběsní, protože je to přece legenda a v nich je možné téměř cokoliv. Nechtěla bych v té době a na tomhle místě žít ani náhodou, ale jsem ráda, že jsem se alespoň na chvíli mohla ponořit do minulosti a života takových lidí, jako byli třeba hezoučká Sahve a odvážný Aiigin. Přemýšlím do čeho všeho bych musela být zabalená já při natáčení takového filmu, muselo to být docela náročné. Klobouk dolů před celým filmovým štábem a všemi herci, kteří na takové klima přece jen nejsou zvyklí. (11.01.2017)

(česky: Stopař). Stopař vypráví drsný příběh z drsných časů, legendu kmene Saanů (laponců) starou tisíce let. Je to někdy krutá podívaná, ale ne zbytečně a přehnaně. Atmosféra filmu mi připoměla Holdstockovy knihy. Vyniká především svou naturalističností. Mladý muž po té,co byl jeho kmen zničen bandou zabijáků se přidá ke kmeni novému. Nechce na minulost zapomenout a hledá pomstu, ikdyž ostatní chtějí spíše uchránit své životy tím, že ustoupí. Na závěr si počkejte sami. A plyne z filmu nějaké poučení? Asi to, že každý musí někam patřit. A taky se dozvíte, jak v horách přelstít zabijáky. (17.06.2004)

Náhodou jsem na to narazil při hledání filmu Stopař s Rutgerem Hauerem a vzpomněl jsem si, že jsem tohle vlastně viděl taky. Já nenávidim zimu a tenhle film na mě působil úplně mega depresivně. Prostě film, kde celou dobu vidíte jenom sníh, led, eskymáky a sněhuláky, se mi nemůže líbit už z principu. Jo a navíc si tam při nějakym rituálu flušou do xichtu a pak si tady někdo bude stěžovat, že Klub sráčů je nechutnej. (20.11.2006)

Vybavilo se mi, že už jsem kdysi viděl. Nemohu říci, že jsem odvázán z kmene Čudů jako někteří zde v komentářích. Jednání onoho kluka mi připadlo značně riskantní a na hraně. Ano, laponština je zajímavý jazyk, ano, prostředí pravděpodobně za polárním kruhem, je více než zajímavé. Ale připadne mi, že se filmařina od té doby posunula o kousek dál. Proto jen 3*. (01.10.2015)