Marian

Je naprosto parádní ve zdejších komentářích vysledovávat jak se do interpretace toho filmu zrcadlí životní postoje jednotlivých recenzentů, především teda jejich přístup k romům (který bývá obecně hodně polaritní). Jedni v tom vidí prachsprosté omlouvání cigošské mentality nepřizpůsobivých, jiní vidí zlý systém který nekompromisně přetváří mladé lidské bytosti ve zločince.. a v té mnohovrstevnaté ambivalenci a škále polostínů a nejasností to sežvýká málokdo. (25.02.2023)

Obsah včetně závěru: Tragický osud romského chlapce, odebraného jako batole matce a jeho putování po dětských domovech a ústavech. Nesmělost, touha po matce, zklamání, nedůvěra a touha po nové důvěře. Bodne vychovatelku, která ho má ráda, ale nespravedlivě ho potrestá. Při útěku z vězení mu pomůže bývalý vychovatel, který je bral na výlety ven z ústavu (? Jan Šikl – spoluscénárista), nemá kam jít, ztluče Angličana, který ho fotil na Hlaváku, vybourá se v jeho autě, když jede za bývalou vychovatelkou, platonickou láskou, jedinou kdo zbývá, utíká lesem a doběhne k ledové rozvodněné řece. (03.12.2008)

Romství na x-tý způsob asi tak, jak ho vidíme my, majorita. Citová deprivace a emoční plochost u takových dětí je doživotní, na které může a nemusí navazovat zločinecká dráha. Jsou tito deprivanti plně odpovědni za své chování nebo jim ho do vínku zčásti věnovaly minulé a předminulé generace? Marian se bránil po svém, i když ho šatili a živili. Myslím si, že nebylo podstatné, že je Rom. Ta vychovatelka udělala velkou chybu, nejdříve přilnula, pak odmítala jeho náklonnost. Malý Marian hrál velmi dobře, ten velký už tak ne. Občas byl film špatně ozvučený. Samotné téma je notoricky omílané a známé. To režisérovy Paralelní světy byly daleko lepší díky své niternosti a neopakovatelnosti. (03.07.2009)

Měl vizi, šel si za ní i za cenu toho, že musel šetřit, kde se dalo. Jeho dílo vznikalo relativně dlouho, bez pozornosti médií. Jeho Marian neví, jak naložit se svobodou, neumí zacházet sám se sebou. Režisér Petr Václav vybral solidní neherce, jak mezi Romy, tak mezi vychovatelkami, které by zřejmě samy potřebovaly pořádnou analýzu. V té době nekomerční a neatraktivní téma ještě podpořil/znevýhodnil republikán Sládek, který využil protiromských nálad. „Cikáni by měli být trestně odpovědni již od narození, neboť to je jejich největší zločin," prohlásil v dobách své „slávy“. (19.04.2015)

První půlka se mi překvapivě dost líbila. Prostředí děcáku je ukázáno sice mírně přehnaně, ale neměl jsem problém věřit jeho existenci a kromě toho ten film má i nejednu zajímavou a promyšlenou scénu, nějakou tu psychologii a dokonce i nestranné (!!) pojetí celkového tématu, což je něco, čemu bych nevěřil, že je toho Petr Václav schopný. Cesta ven je jednostranná šíleně, Nikdy nejsme sami je nikam nevedoucí depka s nikam nevedoucími osudy a Skokana je už teprve problém identifikovat, ale tohle byla jiná liga. Až už jsem se chtěl radovat, že Petr Václav dřív uměl. Jenže druhá půlka mě opět přesvědčila o opaku, jelikož v ní začala převládat přehnanost (v tom, co všechno se Mariánovi v životě přihodí), psychologie kamsi zmizela, takže jsem Marianovo jednání přestával chápat (ano, vliv okolí při vyrůstání, ale na to, co všechno tam udělá, je to malá výmluva), zmizela trochu i atmosféra a opravdu propracované scény a místo nějakého více vypovídajícího závěru to Václav celé zakončil odkazem na Truffautovo Nikdo mě nemá rád, protože nevěděl, kam dál. Kam dál vlastně ani moc nevěděl v té druhé půlce, prostě jen nějak zobrazoval Mariánův osud a tím to haslo. A ano, Nikdo mě nemá rád končí jak končí, ale tam to má svůj smysl, hloubku i sílu a hlavně jeho ústřední hrdina je na tom úplně jinak, než Václavův, takže tam "o tolik nejde". Je to škoda, začátek si mě získal, ale i tak mi to přijde jako nejlepší Václavův film. Sice chci v dohledné době vidět Il Boemo, které se úplně vymyká tomu, co kdy předtím natočil, ale mám z toho docela obavy, takže je i možné, že Marian pro mě i prvním z jeho tvorby zůstane... Slabé 3* (08.03.2023)