Paralelní světy

Každej s každym - Beverly Hills s Rodenem a Vlasákovou. Poselství filmu: vykašlete se na vztahy (stejně byste ve vztahu museli komunikovat s tím druhým a spolupracovat, pch, kdo o to stojí) a žijte pouze prací! Jen tak se z vás stanou alfa samice (to je termín někoho ze zde komentujících). Paradoxně mi Vlasáková po její "proměně" přišla ještě mnohem víc na pěst, než předtím, když měla deprese. Když měla utrženej knoflík u bundy a zaschlou zubní pastu ve vlasech, tak mi byla mnohem bližší. Jedna hvězdička za ty snové sekvence, ty byly nejzábavnější. (14.11.2018)

Určitě to není film pro širší spektrum publika. Mě ale tento psychologický kus, plný zajímavých myšlenek, nenudil ani trochu. Paralelní světy mají diváka donutit přemýšlet nad složitějšími chvílemi v lidském životě, které zde mají jako na talíři. Lenka Vlasáková byla úchvatná a Karel Roden znovu potvrdil svoji hereckou genialitu. A Lenčiny polosny - polopředstavy jsou natočeny fakt parádně. (20.11.2012)

CITÁT - To by Češi nikdy nedovedli postavit......... Karel Roden jako architekt v tomto lehce podivném snímku. Zase jedna snaha natočit umělecký film a nedotahnout vše do zdárného konce. Abstrakce je tam možná málo, ale to co vyplňuje mezery je jen obyčejný a stokrát viděný příběh. Jeden z mnoha filmů, kde se řeší rodinné problémy a práce. To prostě není film pro zábavu, ale někdy spíš pro nudné chvilky a když zrovna nemáte nic jiného při ruce. Podíval jsem se na to díky Karlu Rodenovi, mám toho herce rád. Zde mně však jedině on udržel až do konce. Nějak moc se mi to nelíbilo, chvilku nuda, chvilku klišé, hudba nic moc. Co dodat - CITÁT - Mě je to už úplně jedno.......... (09.06.2012)

Fantastický a neskutečně lidský snímek, pravidlo "míň je víc" se k tomuto filmu náramně hodí. Děj byl velmi realistický a obecně skvěle napsaný. Postavy byly všechny krásně rozvinuté a měly mezi sebou skvělou dynamiku. Herecké výkony byly taky skvělé, Roden a Vlasáková mezi sebou měli tak dobrou chemii, že bych si jejich hraný vztah lehce dokázal splést s realitou. Prezentace byla taky dobrá, ale přišla mi spíše nevýrazná, z celého filmu byla právě jeho vizuální stránka podle mě zároveň i jeho nejslabší. Hudby ve filmu bylo málo, ale právě tak se mi to líbilo, a když už tam hudba byla, tak byla výborná. 9/10 (03.04.2023)

Film, v němž herci netlachají, ale HRAJÍ. Na scénáři s Petrem Václavem spolupracovala Marie Desplechin. Dvěma scénami sice příběh mírně upadá – Tereza (Lenka Vlasáková) překvapivě zrazuje nejlepší kamarádku Alenu (Petra Ernyeiová) a Kryštofovi (Karel Roden) se předpokládaně vyznává přítelkyně jeho kamaráda/ spolupracovníka Markéta (Jitka Schneiderová), ale v konfrontaci s těmito nadbytečnostmi je pak zase mírně ironické závěrečné setkání Terezy a opuštěného Michala (Marek Daniel). Neschopnost komunikace je patrná mezi všemi aktéry. Otevřený závěr se drží základní linie příběhu – představivosti. Takže: kam/ za kým asi kráčí Tereza? Výborná kamera Štěpána Kučery; obrazově dokonalé – snové, horečnaté výjevy. Ústřední dvojice Vlasáková – Roden působí velice přirozeně. (05.02.2009)