Réžia:
Otakar VávraScenár:
Otakar VávraKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Otmar MáchaHrajú:
Ladislav Chudík, Jana Březinová, Marta Vančurová, Zuzana Cigánová, Jiří Adamíra, Mikuláš Huba, Oldřich Kaiser, Ctibor Filčík, Leopold Haverl (viac)Obsahy(1)
Výpravný, dvojdílný přepis zachycuje strastiplné osudy českého velikána Jana Amose Komenského, po bělohorské katastrofě donuceného opustit vlast. Líčí jeho setkání s různými evropskými osobnostmi 17. století - se švédskou královnou, s umělci i vědci. Zdůrazňuje hrdinovu ušlechtilost, ale také vnitřní odolnost, která mu dovoluje překonat řadu soukromých i pracovních tragédií. Součástí příběhu se stává zhmotněné podobenství Labyrint světa a ráj srdce. Pojetí Komenského je však sošně neživotné a zejména je z něho "vyzmizíkována" náboženská rovina. Zjednodušující životopis se proto neubránil školometské suchopárnosti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (44)
2/2 Velkolepý, rozkošatělý dvojdílný životopis, kterému bohužel chybí duše. Přes všechnu opulentnost příběhu chybí emoce a vybrané události ze života Komenského jsou sestaveny jako odrážky z výpisků bez jakéhokoli dramatického oblouku. V druhé polovině pak konečně ale vidíme ty střípky, které mohly být vrcholem původně plánovaného 13 dílného televizního seriálu. Komenský skutečně putuje a kromě Descarta potkává i švédskou královnu Kristýnu. Panečku, to co tu dokázala vyseknout v jediné scéně Zdena Studenková, to bych vyměnila hned za několik Vávrových opusů. ()
Bez debaty si Jan Amos Komenský zasloužil svůj film, protože je to jeden z největších českých velikánů, který překročil hranice své vlasti. Ovšem toto zfilmování je poněkud nešťastné. Velkolepost kostýmů a výpravy je sice ohromující, ale Vávrova režie udělala z Komenského mrtvou legendu, na kterou se nesmí sáhnout nikterak jinak, než jen v souvislosti s jeho životním dílem. Nejvíce nešťastné na celém filmu je to, že zde byla téměř vynechána křesťanská atmosféra kolem Komenského, což je do očí bijící, protože přes všechny pedagogické a filozofické zásluhy byl J.A.K. především teolog a křesťan. A nikoliv předchůdce proletářů a mírotvůrce, jak se nám ho Vávra snažil představit. Chlad a patos, který z filmu čišel, filmu nikterak nepomohl, ba právě naopak z něj udělal ještě více čítankové dílo, které je pro běžného diváka prakticky nestravitelné. Ale přesto bych film nezavrhoval, určité scény mě nadchly (rozmluva Komenského se samým sebou nad smyslem života, setkání se švédskou královnou Kristinou I., vsuvka v podobě Labyrinut novověkého světa). Možná trochu nešťastně byl do hlavní role zvolen pan Chudík (přestože si ho více než vážím), ovšem v jeho podání Komenskému chyběla energie a šmrnc. Mnohem lépe bych si v této roli vychutnal třeba pana Lukavského, nebo pana Cupáka, který zde fungoval jako mistrný vypravěč. Otázkou na závěr pak zůstává, zda bylo vhodné do režisérského křesla dát O. Vávru. Kdyby to režíroval někdo jiný, dostalo by to spád a potřebnou jiskru, ale na druhou stranu by se na to nikdy nesehnaly tolik potřebné finance, aby se zaplatily kostýmy a celá výprava. Buď jak buď, 53% je málo, ale nad 60% bych taky nikdy nešel. Průměr. ()
Víte, soudruzi, my když natáčíme historickou fresku, musíme si předem uvědomit, že nestačí jenom opakovat známé pravdy a staré fráze... my totiž musíme k tomu našemu Janu Amosovi přistopit tak nějak nově, pokrokově, a revolučně. Soudruzi, my přece musíme našim pracujícím soudruhům, soudružkám i soudruhům žákům základních, ba i středních škol, vysvětlit, že soudruh Komenský ve své pravdě a lásce k lidu, ba i svým novým myšlením směřujícím k pokroku a nikdy zpět, přichystal příchod velké říjnové socialistické revoluce. Ano, soudruzi, přesně podle ideálů souhruha Vé Í Lenina, soudruzi. Že soudruh Komenský tak nějak zapaloval oheň v srdcích soudruhů z české jednoty bratrské, aby si uvědomili, že "niet treba fafárov ni králov"... A že celý svět se může učit od našeho lidově demokratického zřízení, ba dokonce budou škemrat, soudruzi, ti imperalisté, abychom se s nimi podělili o kus té naší moudrosti. A až nastane ta doba, soudruzi, kdy rudá záře zaplane nad Zeměgulí, vedle portrétů našeho milovaného Vladimíra Ilijiče a Josefa Vyseryonoviče, budou viset i portréty našich největších revolucionářů: súdruha Jan Ámose a súdruha Jana Žižky z Trocnova. ()
Patetické a teatrální scény, deklamace, všechny scény jsou prvoplánově didaktické, plus otřesné politické vidění té doby podle výkladu komuistů - Jan Amos byl věřící, ale musí o Bohu pochybovat, zlí katolíci pálí knihy a rabují domy. Je divné, když Jan Amos a jeho manželka mluví česky s výrazným slovenským přízvukem. Hvězdička za kameru (s výjimkou vizí). ()
Komenský umíral snad půl hodiny a já se modlil, aby mi bus z Prahy domů neujel...jo, tenkrát jsme na tom byli povinně se školou. Hvězdy dávám za výpravu a obrazové ztvárnění Labyrintu světa - opravdu hrůzostrašné. A být mladší, společně s chlapem přibitým na vrata by mě strašilo celou noc nejméně týden. Jinak Vávra zde svůj talent příliš neprojevil, ten zhasl s Kladivem a Romancí... ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (2)
- Původně byl projekt plánován jako seriál. Z finančních důvodů se tvůrci nakonec rozhodli pro film. (Spinosaurus)
- Natáčení probíhalo v Praze - Suchdole u Trojanova mlýna, Hrádku u Nechanic, ve skanzenu Veselý kopec a dále v Polsku a Švédsku. Natáčení filmu začalo 4. srpna 1982 a skončilo v dubnu 1983. (M.B)
Reklama