Proces

Proces je film, ktorý sa môže oháňať tým, že keď ho nepochopíte, tak si prečítajte knihu. Ja s tým zásadne nesúhlasím, film je film a mal by fungovať sám o sebe. Proces funguje, ale je extrémne náročný a treba ho vidieť asi viackrát. Každá druhá scéna je ako samostatný obraz, ktorý by som si dal zarámovať do zlatého rámu a mohol by som v kontexte s ďalšími obrazmi z filmu rozmýšlať nad jeho symbolmi. Orson Welles vníma kinematografiu ako Einstein vesmír. Čiže v nej vidí možnosti a súvislosti, ktoré iní nevidia a nechápu. Spoločne s Bergmanom a zopár ojedinelými režisérmi. Sfilmované výčitky podvedomia. (09.10.2012)

Sfilmovanie knižných predlôh je náročné vo všeobecnosti, sfilmovanie kníh Franza Kafku je už poriadne ťažkým orieškom. Necítim sa byť povolaným na to, aby som jednoznačne prehlásil, že Orsonovi Wellesovi sa to podarilo. Podarilo sa mu film zaplniť známymi a kvalitnými hercami (osobitne vydarené bolo obsadenie Anthonyho Perkinsa), podarilo sa mu vytvoriť kafkovské absurdno a uplatniť krásny hudobný motív. Podarilo sa toho hodne, len sa nepodarilo, aby ma film uchvátil, naočkoval ma znepokojujúcimi otázkami a dlho ostal v mojej hlave. Naozaj iba výnimočne pri opakovanom zhliadnutí pridám filmu hviezdičku. Kafkov, Wellesov a Perkinsov Proces je tou výnimkou. (27.10.2012)

Hodně odlišné dojmy z knihy a filmu. Seznámit se s knižní předlohou je v tomto případě téměř nutností, jenže jakmile to uděláte, možná už nebudete schopni filmu udělit top hodnocení. Aspoň tak to bylo u mě. Wellesův Proces je velmi působivý, ale i dvouhodinová stopáž mi zde přišla nedostatečná, film plynul příliš zbrkle. Závěr mě hodně překvapil a docela by mě zajímalo, co tím chtěl Orson říci. (16.03.2011)

Plejáda neméně slavných hereckých jmen tvoří tento původně slavný Kafkův román (1925) v chytré filmové dílko. Josef K. vynikající A. Perkins se stává obětí procesu, o jehož pozadí nemá nejmenší tušení. A to je natom právě to vzrušující ale jako pouhá představa je to děsivý! Josefovy pokusy rozumově se vyrovnat s procesem a ovlivnit jeho neblahý průchod ztroskotají, a hlavní hrdina končí...? Film Proces považuji za velmi originální a opravdu velmi zdařilé zpracování Kafkova hrůzostrašného tématu. Bohužel občas se svými velice drsnými až nadbytečnými scénami duchovnímu světu své literární předlohy (ze které jsem měl tu čest si i pár stránek přečíst) vzdaluje. Proto také ani kritiky a všem kdo můžou tyto dvě na hony vzdálené kulturní oblasti porovnat, tak často není uznáván za adekvátní filmovou podobu svého literárního díla. Zajímavost : film se natáčel, tedy alespoň jeho interiéry v ateliérech v Boloni a v Zábřehu. (21.11.2006)

Welles je dokonalý, tentokrát se mu podařilo úžasně vystihnout (takřka vymalovat) typickou Kafkovskou atmosféru. Ponurost, zmatení, strach, očekávání, úzkost, šílenství - to vše namixoval v dostatečné míře tak, že je divák po zhlédnutí náležitě a správně "vyžvejkán". Perkins byl dokonalou volbou pro nevinného leč uvědomělého třicátníka, který by i rád za svůj život bojoval, ale nemá s kým. Člověk získává pocit, že hlavním konfliktem je vlastně anonymita systému vs. nevinnost jednotlivce a psycho-nálada jenom více a více deptá. Místy nudný děj snad ani nelze filmům s knižní předlohou vytýkat. Co mě ale zklamalo, byl výbušný konec. Abych to uzavřel: Proces si nepustíte kdykoliv, ale když už se do něj trefíte tou správnou náladou, litovat nebudete... (16.04.2013)