Ben-Hur

Nemú verziu Ben Hura z roku 1925 málokto dnes ešte žijúci videl, pretože tento megalomanský štvorhodinový opus ho historicky a podľa toho, čo som o originále čítal, tak aj kvalitatívne dokonale zatienil. Verzia žánrového chameleóna Williama Wylera (Prázdniny v Ríme, Veľká zem) priniesla fantastický zážitok patriaci k tomu najlepšiemu z hollywoodskeho veľkofilmového obdobia. Obrovské náklady a realizačné schopnosti celého štábu sú vidieť v každej scéne, z ktorých sa mnoho stalo legendárnymi. Vrcholom je samozrejme závod koňských záprahov. Dychberúca, vyše 10 minút trvajúca sekvencia patrí doteraz k tomu najmonumentálnejšiemu a najstrhujúcejšiemu, čo vo svete kinematografie vzniklo. Spoludržitel oscarového rekordu (11 sošiek) je počinom, ktorý by mal každý fanúšik pohyblivých obrázkov vidieť. Ten film je totiž aj po takmer šiestich dekádach úchvatný. (23.05.2003)

Rozpadlé přátelství, rozbitá skřidlice, galeje, hláškující šejk, závody v cirku, ukřižování. Tři a půl hodiny té největší podívané, jakou kdy Hollywood nabídnul. Má to své mouchy, je to předlouhé, teatrální a přepjaté, jenže ten film chytne (dámy prominou, jen obrazně řečeno) za koule a pustí až se závěrečnými titulky. Sled pamětihodných scén, který ve výsledku všechny sošky zaslouží, ať už o nich myslíte, co chcete. Když mám definovat velkofilm, s nábožnou úctou ze sebe jako první vypálím právě tohle. (26.12.2009)

Tohle je u mě první (a zatím jediný) případ, kdy se mi film líbí víc než knížka. Narozdíl od ní není vůbec zdlouhavý a těžkopádný, právě naopak - skvěle dokázal zobrazit reálie z přelomu př.n.l. / n.l. a podkreslit je zajímavým příběhem (který je sice podle knížky, ale opravdu skvěle vyprávěný, narozdíl od slov pana Wallace, při jejichž čtení jsem se opravdu neskutečně nudila). Navíc skvělá atmosféra (viz.závody koňských zpřežení), výteční herci, dobrá hudba a fantastická výprava dělaná tak, jak to v té době jedině šlo, tedy doopravdy a s tisíci statistů. (01.12.2003)

Monumentální a velkolepý biblický epos, jak svým pojetím, počtem zainteresovaných lidí, výpravou, tak i nekonečnou stopáží, dílo, které snad re-definovalo celý pojem "velkofilm". Je však až nečekaně příjemné, že na svou velkolepost tolik nesází, v rámci (omezených) možností se vyhýbá patosu a nesnaží se rádoby komplexně pojmout celé určité období, naopak třeba celý příběh Ježíše Krista je jen okrajový. Touto "skromností" překonává i mnohé velkofilmy o desítky let novější. A úplnou třešničkou na dortu jsou skvěle zvládnuté akční scény, viz závod spřežení - lahůdka, navíc v roce 1959! Na druhou stranu je Ben-Hur vcelku povrchní, za ty 3,5 hodiny jsme v některých věcech rozhodně mohli zavrtat více do hloubky a pro mě osobně byl také problém v jisté natahovanosti a až ubíjejícím tempu některých neakčních scén. Skoro každý, i sebejednodušší, dialog probíhal ve statickém prostředí prostřednictvím záběru-protizáběru... Ale chápu, že takhle se dřív prostě filmy točily. 8/10 (25.10.2008)

Makes Lord of the rings trilogy look like an ordinary epic... :) Čekal jsem od Bena Hura hodně, ale vůbec by mě nenapadlo, že mě takhle mocně roznese na kopytech. Wylerovo veledílo, které po téměř padesáti letech, překonává Gladiátora i Tróju snad ve všech ohledech, je neuvěřitelně poutavé a mistrně vystavěné... Herecké výkony jsou patetické a přesně tak, jak se na velkofilm takového rozmachu sluší a patří. Co však nejvíc bije do očí je formální a hlavně vizuální stránka... Scéna kdy Judah Ben Hur vjede se svým překrásným sněhobílým spřežením do arény cirku je tak bombastická, podkreslená přesnou hudbou, že se mi úplně sevřelo cinefilské srdíčko. Mohl bych se tady sáhodolouze rozepisovat o všemožných kladech snímku, ale to by bylo spíš na poctivou esej než na krátký komentář. Co je důležité je ten pocit, který jsem měl devadesát procent stopáže filmu - a to pocit, že sleduju něco geniálního. 100% (20.05.2007)