POMO

Krimi z evropského prostředí, typu Refnových Pusherů, akorát s mladšími gangstery, gay vztahem hlavních mužských postav a sestrou jednoho z nich, která filmem provádí. Provázání filmu s RPG hrou, která pro ní a bráchu znamená alternativní život, je překvapivě koncepční a dodává mu osobitý rozměr a drive. Vyzbrojená hrdinka ve hře je alter egem sestry a dokresluje její reálné citové stavy. Časté prostřihávání hry s dramatickým děním filmu je taky paralelou na vnímání reality očima teenagerů, kteří si plně neuvědomují závažnost kriminálního jednání (výroba a prodej drog). Z obsahu filmu je cítit mladou tvůrčí ruku scénáristky a režisérky Caroline Poggi, vedle které o to více vyniká její tvořivost a cit pro neobvykle uchopené vyprávění. [Cannes FF]

Vlkodlačí téma nočních proměn ve vraždící zvíře, tentokrát v býka. Vážně. A ani nemusí být úplněk. Jako horor to i přes spoustu nočních scén a lehce krvavé mordy vůbec nefunguje. Jde o drama se zvláštní “zvířecí energií”, odehrávající se na venkově v prostředí býčích závodů a chovu býků, se kterými najde protagonistka mentální spojení. Vyprávění nechybí lehký umělecký dotek a příběh nabízí i překvapení s odůvodněním, proč k proměnám v býka dochází. Ale silný filmový zážitek nečekejte, je to spíše jen taková kuriozitka. **1/2 [Cannes FF]

Gangsterka jinak a dobře! Hlavní postavou je teenagerka a motivem její vztah k otci, hlavě mafiánského gangu. V tichém venkovském prostředí z jejího pohledu vnímaná situace ohrožení gangu a tedy její jediné rodiny. Se smutným podtónem blížícího se nevyhnutelného, paralelně s poznáváním postav, které přes kriminální zaměření své blízké milují stejně jako každý jiný člověk. Slušně muziky za málo peněz, v prosluněné korsické atmosféře ostrovního království pro sebe sama. Úděl dědictví, kterému se nejde vyhnout. [Cannes FF]