higuain

V součtu všech plusů a mínusů solidní rom-com, kde funguje "com", ale už moc ne "rom". Má to řadu humorných momentů a v rovině komediální oddechovky je to hodně dobrý. Jakmile to ale přejde do vážnějších poloh, je scénář plný kýče a předvídatelných klišé. A v tomhle ohledu to pak nezachrání ani herci. Sydney Sweeney určitě není charakterní herečka, má dvě přednosti (není těžký domyslet si jaký), ví o nich a umí je prodat. A to je ok. Pokud nějakýmu přecitlivělýmu hnidopichu tohle tvrzení přijde jako sexistická objektifikace, tak buďte v klidu, Glen Powell je naprosto to samý v mužském vydání. Podobně jako v Top Gunu je jeho rolí být cool týpek s tělem jak vystřiženým z magazínu a že umí snad jen jeden výraz je už vedlejší. Oba jsou totiž celkem sympaťáci, vzájemná chemie jim jakž takž funguje a díky učebnicovým postavám se na ně dobře kouká, o čemž oba moc dobře ví a nebojí se toho využít. A znova opakuju, to je ok. Na film tohoto typu to bohatě stačí. Jen to ze strany Willa Glucka chtělo ubrat na rádoby dojemných scénách nebo tu vztahovku prostě napsat líp (alespoň na úrovni Friends with Benefits, kde ale měl zároveň k dispozici lepší herce). Takhle je to jen průměr, který vybočuje pouze tím, že tu podobných filmů v posledních letech moc není.

Tomuhle dal Feige zelenou? Nikdy jsem nebyl velký fanoušek jeho přístupu, kdy sice všechny filmy jako jeden sériový celek dávaly hlavu a patu, ale důsledkem byly dvě třetiny veskrze průměrných sólovek, které mnohdy existovaly jen proto, aby se v nich představila ta či ona postava. Nicméně všechny tyto filmy před Endgame měly nějaký objektivní kvality a nikdy to nebyl vyloženě průser. V posledních letech už ovšem Feige s MCU evidentně neví kudy kam a Marvels je prozatímní vrchol tohoto zmaru, resp. absolutní dno celého univerzu, protože horší film tu za těch 16 let fakt nebyl a to ani zdaleka. Během sledování se mi honilo hlavou, jestli zde byl alespoň záměr vytvořit něco, co bude mít určitou kvalitu a úroveň. Marvels totiž působí dojmem, že bylo všem přítomným úplně šumák, jaká sračka jim vzniká pod rukama a jediným cílem bylo nejspíš odškrtnout si co nejvíc diverzity fajfek. To pak vlastně ani není divu, že Disney šlo do propagace se zoufalými slogany typu "první Marvel film režírovaný afroameričankou", když to po filmové stránce nemá absolutně co nabídnout.

Planeta opic, počínaje rokem 2011, je možná nejvíc nedoceněná blockbusterová série současnosti. A ne ani tak z hlediska hodnocení, ta jsou zpravidla pozitivní, ale z hlediska pozornosti, kterou přitahuje, resp. nepřitahuje v poměru k tomu, o jak kvalitní filmy se jedná a jakou by si tím pádem zasloužila. Wes Ball byl pro mě neznámá, protože Maze Runnera jsem neviděl. Ukázal se nicméně správnou volbou, skvěle navázal na Caesarovu trilogii a stejně jako jeho předchůdcům v minulé dekádě se mu povedlo najít ten správný balanc mezi modernizací konceptu a poctou původní Planetě opic, na kterou se zde odkazuje opět poměrně frekventovaně. Např. scéna s panenkou byla až mrazivá. Ball si dává záležet na expozici, ve které představuje postapokalyptický svět i hrstku hlavních postav, se kterými pracuje dostatečně na to, aby vám v závěru na jejich osudu záleželo. Noa sice není Caesar a asi mě i trochu zklamalo, že to není ani jeho potomek, ale hlavní roli utáhl a pokud by se k jeho postavě vrátily i další díly údajně plánované trilogie, tak bych se nezlobil. Příběhově je to opět velmi silné, což je nadále jednou z devíz, kterou se tahle série může pyšnit. Kde jiné blockbusterové produkce mají na prvním místě bezmyšlenkovité atrakce nebo na sílu tlačené a kontextem příběhu neopodstatněné kvóty, mnohdy na úkor kvality, tam Planeta opic stojí na silném scénáři a pečlivém budování fikčního světa, který nabízí skutečně chytrou politickou a společenskou alegorii bez těch nejotřepanějších klišé a ze které, světe div se, nemáte pocit, že si zrovna procházíte lobotomií. Audiovizuální, trikovou a všeobecně technickou kvalitu to má opět prvotřídní. Hudebně to odkazuje na Giacchina i Goldsmithe, nějaký nový výrazný motiv si ale z hlavy nevybavuju, snad jen u scény s orlem. Byl jsem v imaxu cca 10 dní po premiéře, moc lidí v něm nebylo. Otvírák to nicméně mělo slušný a v kontextu globální krize v návštěvnosti kin je těžký odhadnout, jaká čísla budou považována za úspěch. Byla by ale hrozná škoda, kdyby takhle kvalitní práce nebyla odměněna odklepnutím dalšího dílu, se kterým se evidentně počítalo.