Ferrari

Po dlouhých letech si Michael Mann splnil svůj sen a činí tak se ctí. Nemůžu se ale ubránit dojmu, že kdyby si na něj udělal čas už ve své zlaté éře v devadesátkách, byl by výsledek podstatně odvázanější. Tento snímek o nejrychlejších autech své doby totiž zrovna dvakrát neodsýpá. Překvapivě hlavně na trati. Pokud jde o italskou domácnost Ferrariových, tak tam je to o dva převodové stupně lepší díky ďábelské Penélopě Cruz. Mimo domácí půtky však při srovnatelném rozpočtu se 4 roky starým Ford v Ferrari dostáváme v již "pouhém" Ferrari podstatně méně muziky co do měřítka, napětí i akce (nastíněná rivalita s Maserati je hodna tak akorát právě této závorky). Ano, Millie Miglia byla naprosto odlišná motosportová událost od Le Mans, jenomže drama vždy stejně tvoří samotní závodníci a ti jsou v Mannově podání nemastní, neslaní. Vzhledem k jinak historicky turbulentnímu vývoji tohoto závodu velká škoda. [Viennale 2023] (29.10.2023)

(7,5/10). Ferrari není typickým životopisným filmem, který by holdoval historické osobnosti, o které je tento snímek natočený. Právě naopak - ukazuje divákům skutečné zrcadlo člověka, jehož jméno zná v dnešní době už každý. Enzo Ferrari jehož jméno je zvučné a hřmí v ústech stejně hlasitě jako legendární auta honosící se jeho značkou. Jeho život byl stejně bouřlivý a vznětlivý jako jeho spalovací motory. Spíše než o závodech je Ferrari právě o boji s vnitřními démony a hledání paprsku světla v temné době, kdy se snímek odehrává. Tvrdošíjný Adam Driver se převtělil do italského vizionáře, který zasvětil svůj život výrobě aut, které poté budou vyhrávat závody. Režisér Michael Mann, který v mých očích není až tak legendární, jako tady říká většina uživatelů. Protože jsem neměl tu čest vidět jeho nejznámější kousky. Jediným z nich co stojí za zmínku je rozhodně Poslední mohykán, kterého jsem viděl jako malý a zůstane navždycky zakořeněný v mé dlouhodobé paměti. Během úvodních minut jsou nám představeny hlavní postavy, včetně jejich motivací. Režisér v tomto ohledu předvedl mistrnou šachovou partii, protože každá z postav je vykreslena precizně tak, aby se divákovi dostala pod kůži a on si pak k jejímu obličeji dokázal přiřadit potřebnou charakteristiku. Kromě hlavního italského hřebce jsme měli čest poznat i jeho temperamentní protějšek, který ztvárnila Penélope Cruz. Právě tato španělská herečka dokázala chirurgicky přesně zachytit náturu italských žen, které byly velice temperamentní. Nechybí proto bezhlavé výstřely, které nejsou jenom slovní. Ostatní postavy jsou pak rozmístěny na šachovnici a očekávají, až přijde jejich chvíle. Ferrari je nejsilnější na svém startu a závěru. Uprostřed filmu ztrácí výkon a některé scény mi přišly kapánek zbytečné a mohly být nahrazeny svižnějšími pasážemi, které by snímku taky neuškodily. Kde však musím smeknout závodní helmu, tak to byla kamerová práce, která vás dokonale vtáhne do středu dění a vy budete mít pocit, že opravdu vdechujete spalinové výpary. Závodní sekvence jsou natočeny opravdu dechberoucím způsobem - až je pak divákovi líto, že jich ve filmu nebylo více. Posledním aspektem, které Ferrari pozvedají o nějaký ten stupínek výše je určitě hudba, která lahodí divákovu uchu a dodává filmu duši. Kolem a kolem není Ferrari rozhodně takovou katastrofou, jakou naznačovaly místní recenze. Člověk od toho ale nesmí očekávat film z ranku Rivalů nebo Ford v Ferrari, protože závodění je v tomto filmu až druhotnou přísadou. Na otázku, jak moc je to velký problém si bude muset odpovědět až každý divák sám. "When a mother interferes in this business, death usually follows." (05.08.2024)

Mistrovské dílo, které se nebojí vypadat jako selhání. Michael Mann je režisér, jenž napříč desetiletími soustavně natáčel výtvarně provokativní, akcentovanými povrchovými vlastnostmi své textury zneklidňující snímky, které na jedné straně fungovaly jako modernistická dramata o vnitřních dilematech postav na pomezí různých světů a na druhé straně úspěšně budovaly dojem populárních, hollywoodské žánrové konvence následujících bijáků. Tentokrát nicméně druhý rys potlačil na úkor prvního, a tak natočil svůj nejpodvratnější, nejprovokativnější a dost možná nejodvážnější film. Film, k němuž na svém blogu po prvním zhlédnutí předkládám soubor dílem analytických, dílem interpretačních cinefilních postřehů... určených těm, kdo už jej viděli. (09.01.2024)

Formulu 1 mám rád už od detstva, celkovo motoršport, takže akémukoľvek filmu z tejto sféry sa pochopiteľne poteším. Inak tomu nebolo ani pri Ferrari. Ale napokon som bol akosi sklamaný. Enzo Ferrari bol rozhodne zaujímavá postava histórie motoršportu, a jeho život bol vcelku turbulentný. Od filmu som očakával ale určite niečo viac, ako neustále Enzove dilemy a osobnostné krízy. Vizuál bol síce skvelý, ale od dejovej línie by som čakal isto viac. Napokon sa však z Enza stala legenda, ktorý dodal značke Ferrari potrebný lesk. Film o ňom však pôsobil pre mňa priemerne, na 3* (24.02.2024)

Delikátní laskomina nasáknutá motorovým olejem, k níž se ale obyčejný divák bude dostávat velmi trnitou a nelehkou cestou. Tak zhruba nějak takto lze v jedné krátké větě popsat snímek slovutného Michaela Manna honosící se ikonickým jménem Ferrari, v němž se dle mého názoru snoubí vše, co o tomto muži s legendárním jménem a brýlemi potřebujete vědět. Hned v úvodní části nám režisér velmi organicky představuje všechny hlavní postavy s jejich motivacemi a duševními šrámy (výtečně děsivá Penélope Cruz), což Vás naprosto dokonale vtáhne přímo doprostřed dění. Tento atribut je ale nejvíce citelný především v Adamu Driverovi, jež se snad pro hlavní roli vážně narodil, přičemž právě na něm v drtivé většině času stojí celý tento režisérův srdcový projekt. V tomto bodě je rovněž záhodno zmínit i scénář, který až na pár zádrhelů šlape jako dokonale promazaný stroj, v němž nám režisér črtá všechny důležité výjevy ze života Enza Ferrari, zásadového a ambiciózního muže, jehož rodinný život stál mimo všechny dobové konvence. Právě tato linie působivě rámuje závodní inferno Mille Miglia, jehož průběh bude zejména pro neznalce děsivým střetem s drsnou a nevybírající si realitou. Zde je třeba vyzdvihnout i precizně vtahující kameru, která se doslova mazlí s každým závodním vozem, pročež se před Vámi na velkém plátně rozestře dechberoucí symbióza nadčasového designu a filmového média, jež navíc tvrdí lícující soundtrack vytáčených motorů a naléhavé energické hudby. Co tedy dodat na závěr? Je jasné, že to šlo celé určitě natočit mnohem lépe a s větší pompou. Ano, má to některé vážně šílené neduhy (figuríny při podivně nasnímaných karambolech) a občas podivný střih, nicméně pokud od těchto chyb odhlédnete a zaměříte se jen a pouze na jeden naplněný lidský život ve víru rychlosti a pachu benzinu, tak právě v ten moment Vás Ferrari vtáhne jako nic jiného. A já jsem vážně moc rád, že se k sortě spokojených filmových fanoušků po projekci hrdě řadím. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „In all life, when a thing works better, usually it is more beautiful to the eye.“ (08.01.2024)