Chudiatko

Není to na čistých 5, ale Poor Things jsou až příliš originální a opulentní dílko. Rozebírá se tu spousta aktuálních témat, přičemž některý z nich jsou vám vražený přímo do ksichtu, ale něco je zas dobře ukryto v metaforách a mě to velice bavilo analyzovat v reálnym čase když jsem ještě nevěděl jak to dopadne. Film vás dokáže pobavit, znechutit, vizuálně uchvátit a to všechno v tak dobrym balancu že 140 minut uteklo jak voda. Viděl jsem trailer a tak jsem si myslel že aspoň trochu vim co můžu čekat, ale to jsem se teda hodně spletl. Čekal jsem bizár, ale na tohle neni ready nikdo. Film se například poměrně dlouho věnuje sexu a kurvení, takže na první randíčko to asi uplně nedoporučuju, ale na nahou Emmu Stone se na velkym plátně kouká fakt hezky. Můj třetí film od Lanthimose a do třetice všeho dobrého, zatím nejlepší, určitě budu očekávat co dalšího mistr uvaří. (02.02.2024)

Priznám sa, že s Poor Things som strašne zápasil. Pustil som si ich a po 50. minútach som vypol. Po týždni, ked som dostal náladu, som dal druhý pokus. Avšak zvyšnú hodinu a pol som dával na 20 minútové etapy, v ktorých pauzách som si urobil nejaké cviky a prečítal pár stránok z knihy. Teraz to mám už konečne za sebou! Nebavilo ma to. Nebavili ma dialogy. Nebavilo ma pozerať sa na nahú Emmu Stone , ktorá nemá kozy. Nebavilo ma pozerať sa na Dafoea vypúšťajúceho z držky bubliny. Jediné, čo ma bavilo, bola forma a kamera, ktorou to bolo celé natočené a za ne udeľujem i dve hviezdičky. Po pozretí mi to celé došlo, že Lanthimosova záľuba v zraniteľných ženách s detským myslením bola už jasná v Kynodontas (2009). (04.03.2024)

Yorgos Lanthimos patří k těm kontroverzním režisérům, k nimž si ani po několika viděných filmech nedokážu stále vytvořit jasný názor, podobně jako kdysi u Larse von Triera, protože zatím co snímek – to totálně rozdílné dojmy od jednou čirého odporu až po jindy skvostný zážitek... a Chudáčci se pro mě na této vlnovce vyhoupli úplně nejvýš a nemít tak přehnaný rozsah bizarních sexuálních scén, snad poprvé jdu s hodnocením i na maximum. Propracovaná výtvarná stránka naprosto kouzlí pro divákovo oko, nejen s častým využitím oka rybího, a byť by šlo namítnout, že některé formální prvky jsou samoúčelné, dokázal mě nadchnout i přechod z černobílého vizuálu do barevného, protože zážitkem bylo už jen mít možnost vracet se do známých prostředí (např. přednášková aula) i k postavám, jaké jsem dlouhodobě poznával černobíle, najednou v magických přidaných barvách. Fantasknímu epickému příběhu s variací na Frankensteina ta vymalovaná aranž kostýmů, kulis, pozadí moře, záběrů velkoměst v neurčitém budoucím čase náramně sluší, stejně jako nadsázka, kterou režisér spolu s herci do příběhu o uměle znovuzrozené ženě Belle vkládá. Emmu Stone si pamatuji jako milou talentovanou holku z La La Landu a rozhodně nezklamala ani po čase v rozdílné poloze. Její obdivuhodná herecká kreativita ve ztvárnění „oživlé mrtvoly“, prožívající si znovu vývin dítěte a zažívající bizarní situace, je nespoutaná a pomáhá udržet filmu vtip. Velice se mi líbil i mužský trojlístek „vědecky“ přesného Dafoa, tajemného Youssefa (kterého jsem zaregistroval poprvé) a bonvivánského Ruffala – takže jsem výjimečně v režii Lanthimose plně spokojen i s hereckými výkony, byť ke konci už (žel) došlo i na nějakou scénu, kde jsem měl pocit, že se na chvíli i s herci vrací onen starý, chladně odtažitý Lanthimos. Naštěstí jen na chvíli, protože jinak vedle loňských Stovek bobrů jde o snad nejnápaditější žánrový počin posledních let, s jakým se setkávám a jaký mě po svou dlouhou stopáž úspěšně přenesl do svého nápaditě podaného světa. [85%] (03.02.2024)

Ťažká halucinácia. Vizuálom je to asi jak keby Caraxova Annette stretla Karla Zemana. Neustále kombinovanie humoru so sexom, a filozofovanie, pri ktorom si nie som istý, či od nás Lanthimos chce, aby sme nad tým rozmýšlali, smiali sa na tom, alebo sa smeje on na nás. Trochu mi nesadlo zvážnenie v prechode do parížskej časti a herci podľa mňa nie sú na oscara. Ale bavil som sa veľmi. Prvý raz som sa u Lanthimosa bavil. Dajte tomu všetky ceny. (26.01.2024)

Když si odmyslím skvělou Emmu; skvělou masku Dafoea a specifické kamery a vizuál, které sice dokreslují atmosféru, ale mě mnohdy spíš ruší; dost odvážné scény a zajímavý Frankensteinský nápad, zbyde mi trochu dlouhý a nudný film, protože všechno se to rychle okouká a jediná Emma, která by mě dokázala nějak emočně připoutat, si to celou dobu kazí, takže mi jsou nakonec skoro všechny postavy lhostejné, a takový film pro mě ztrácí smysl. (05.03.2024)