Osud človeka

Osud člověka je o několik tříd lepší, než 99% filmů vzešlých z produkce SSSR. Tématicky sice zapadá do šablony, jakou tehdy po sovětských tvůrcích strana a vláda vyžadovala, ale zpracováním naprosto vybočuje. Bondarčuk se chytře vyhnul povinné komunistické propagandě, zaměřil se pouze na člověka jako takového, a do filmu nepustil snad nic, za co by se dnes musel stydět. Opravdový lišák, tenhle soudruh Bondarčuk. (11.07.2006)

Bondarčuk sice občas příliš osekává charakter lidskosti na kýčovité a jednoduché filmové motivy, ale přesto (nebo právě proto) mu pod rukama vykvetl nádherný pacifistický příběh o jednom obyčejném člověku v neobyčejně zlých časech. Žádná dobová propaganda, pouze syrový pohled na válečné hrůzy a následky optikou výpravného světového filmu, který nad ostatní nevyniká, ale své důležité místo si v dějinách nejen sovětské kinematografie bezpochyby zaslouží. Hlavně několik scén (vodka s nepřítelem, závěr v autě) se řadí svou výpovědí mezi ty nezapomenutelné... 75% (03.05.2016)

Za komoušů několikrát v televizi uváděný válečný velkofilm. Režisér Bondarčuk se skvostně zhostil i hlavní role. Musím se přiznat, že s odstupem let si tento film už celý nevybavím, ale tehdy to pro mně byl velký zážitek. Dodnes nezapomenu na strhující scénu, kdy Bondarčuk jako vězeň v koncetráku jde k veliteli lágru škemrat o jídlo a tím de facto i vstříc jisté smrti. Té se nakonec za pomoci vodky zázračně vyhne, způsobem, který neprozradím, abych nespoiloval. Jenomže stejně pochybuju, že to někdo uvidí, protože dneska nejsou sovětské filmy v kurzu a to velice NEZASLOUŽENĚ. Spousta sovětských filmů je parádních, bez otravné komunistické propagandy a je to škoda, že se nevysílají. (08.05.2003)

Ruské válečné filmy jsou pro mě pokaždé silným zážitkem. Možná silnějším, než ty americké, protože jsou syrovější, opravdovější a uvěřitelnější. Osud člověka není výjimkou. Andrej Sokolov je prototypem obyčejného člověka, kterého válka semele, rozžvýká a vyplivne. Vidím společný výchozí bod s Ditou Saxovou, byť ta to ve výsledku uchopila jinak. Víc ruských válečných filmů v České (potažmo v české, ale tomu nevěřím) televizi, prosím. (03.05.2016)

Někteří uživatelé tady napsali, že tenhle film je prost komunistické propagandy. Tu musím konstatovat, že takoví lidé nemají ponětí o čem mluví. --- Některé Šolochovovy romány se dají číst. Rozrušená země, a ovšem Tichý Don. Skrze bolševický generální nátěr v nich pronikají na povrch zajímavé střípky realismu. Osud člověka je z jiného ranku, je to krátká agitační próza nedbale líčící nereálný příběh. --- Když jsem se na film po letech podíval, nestačil jsem žasnout, jak drze Bondarčuk předkládal zřejmé lži lidem, kteří skutečnost poznali na vlastní kůži. Ale takové to bylo, i mnohem později; bezostyšné lhaní bylo všudypřítomné, do zblbnutí, a svým způsobem to vlastně fungovalo. --- Film má hodnotu jako vrcholné dílo sovětské vlastenecké propagandy. (10.09.2015)