Necronomicon

Tenhle film se hodně podobá „Kinder vajíčku“. Již samotný obal láká ke svému rozbalení a při prvním ochutnání se doslova rozplývá na jazyku. Přesně tak jsem si připadal v samotném úvodu, kdy jsem spatřil Combse a začal první příběh. Tím se dostáváme k onomu překvapení uvnitř, protože místo jednoho příběhu tu máme rovnou tři a pěkně nevyvážené! Neříkám, že nápad to byl špatný ( příběhy samotné mě rozhodně zaujali), jenže provedení (místy) a herecké výkony nic moc. První z nich měl hodně velké výkyvy co se kvality i triků týče. To druhý díl byl o něco lepší co se výběru herců týká a bavil mě asi nejvíc. Zvláště pak ke konci příběhu zde lze spatřit povedené „rozpouštění“. No a všemi vychvalovaný třetí příběh byl taky tak padesát na padesát. Zbytečně zdlouhavý začátek byl alespoň částečně nahrazen nechutnostmi a slušným závěrem. (13.08.2011)

Necronomicon se veze v inspiraci Re-animátorem a From Beyond - tedy snaha přesunout děj do současnosti a předlohu rozvinout. Na efektech a prostředí je znát, že autoři měli ucházející rozpočet, škoda jen, že nikdo z nich není Stuart Gordon. Jednotlivé povídky, režírované každá jiným režisérem, se liší - první povídka Christophera Ganse je vizuálně stylová a připadá mi asi nejvěrnější původnímu duchu povídek, druhá adaptace je něco jako hororová detektivka ve stylu Tales from the Crypt a třetí je obvyklý Yuznův masakr bez nějakého hlubšího zážitku. I přes určité rozpaky je Necronomicon sympatický počin, přestože na první ligu adaptací Lovecrafta díky béčkovosti některých momentů nebo vlastně celé třetí povídky nemá. (05.02.2015)

Ale Necronomicon!¬         H. Lovecraft, mistr hrůzy, objevitel knihy Necronomicon a slizké prastaré rasy bytující v hlubinách země či moře, dovedl psáti tak působivě, že udržuje v napětí čtenáře i v povídkách čítajících desítky stran. A i když námět je v jednotlivých povídkách často opakován, nebrání to novému záchvěvu úzkosti při čtení další povídky, neboť neznámé zůstává děsivým a nepoznaným, byť by vystoupilo v nějaké tvářnosti na povrch zemský. Toto neodhalení je pravým opakem analytické psychologie, takže se dá říci, že čtenář je trvale držen v hrůze z každého šelestu, z každého pohybu kdesi ve tmě, v níž zablýsknutí světla probouzí vášnivé přání: Proboha, ne! Nechce věděti, tuší, že poznal by tajemství příliš strašlivé... Ano, to je Lovecraft.¬                 Svázání tří příběhů, z nichž každý měl na starosti jiný režisér, jaksi do jedné kytice je asi největší slabinou snímku jako celku. Upoutanost je tříštěna příběhem svazujícím, pravý to opak Lovecraftovy mistrné techniky psaní. Použité působky jsou poněkud hrubšího vyznění než Lovecraftovo jemné předivo slohové. A tak celkový dojem je za jedno roztříštěný, za další z jednotlivých povídek se nevynořuje ani tak Lovecraftův duch jako spíše vystrkuje své údy docela jiný svět C. Barkera, případně spisovatelů jemu podobných. (14.02.2011)

Kebyže to vidím v 90. rokoch, považoval by som to za ťažké béčko, ale videl som to v r. 2023 a nechcem povedať, že to za desaťročia dozrelo, toto ozaj nie je nejaké nedocenené umenie, ale áno, páčilo sa mi to zrejme viac, ako by sa mi to páčilo v deväťdesiatkach. Pomáha, že je to poviedkový film, čiže ak vás aj jeden príbeh nezaujme, je šanca, že situáciu napraví nasledujúci. Kastingovo máme dočinenia so zaujímavým mišungom, je tam všelikto a hrá všelijaké postavy, napr. Bruce Payne, Vladimir Kulich, Jeffrey Combs alebo David Warner. Tvorcovia do popredia pretláčajú sexualitu, gore a plno nechutných efektov, čím zrejme chceli zaujať vtedajších fanúšikov podobných drastických hororových sérií v čele s Hellraiserom. Na prvý pohľad sa čosi také do sveta HPL nehodí, ale keď sa zamyslíme nad jeho textami, tak ony vlastne SÚ riadne odporné, nechutné, brutálne a šokujúce, lež Lovecraft ich napísal takým spôsobom, že to na prvú dobrú neudieralo do očí. Film si neberie servítky a je to fakt humus, čo niekoho nadchne, iného menej a ďalšieho vôbec. Osobne si myslím, že práve tento druh hororov má za následok, že dodnes sa nájde plno ľudí, ktorí hororový žáner považujú za odpad a úchylné svinstvo pre úchylných jedincov. Ale to je (asi) jedno, mne sa to vcelku páčilo. S prižmúreným chápadlom 3*. (28.11.2023)

Nejvíce Lovecraftovská mi přišla povídka o starém domě a oživování mrtvol, na druhou stranu nejzábavnější bylo gore v poslední povídce a jedinou, kterou jsem vyloženě mohla připojit k něčemu už přečtenému byla povídka o chladném vzduchu. Přesto to byla zábava. Jen byla škoda velkého nedostatku Cthulhu. Jeffrey Combs je ovšem opět excelentní. (19.04.2011)