Society

Začátek je tajemně mysteriózní až znepokojující, kdy divák naprosto netuší jestli hlavní hrdina bojuje jen se svým šílenstvím nebo je opravdu na stopě podivné společnosti s ještě podivnějšími rituály. Ve filmu jsou použita všechna možná klišé z příběhů o boji jedince proti všemocné společnosti, jejíž chapadla zasahují do těch nejvyšších míst a víceméně ovládají veškeré dění. Tenhle "thriller" se v závěru změní v naprosto fantastickou bizarní grotesku plnou surrealistických obrazů a masek. Zasloužených 80 %. (02.08.2006)

QAnon the movie aneb kterak nevybouřený školní namakanec zjišťuje, že v jádru californských elit je něco velmi zvráceného. Svého času musela pro nic netušící diváky, kteří si film půjčili ve videopůjčovně, být "Society" skvělým zjevením. Byť teda oni asi už tehdy moc dobře tušili, co se na ně chystá, protože Brian Yuzna díky spojení s "Re-Animatorem" měl jasně vytvořenou škatulku. Proto také paranoidní linka, kterou se film snaží většinu své stopáže budovat až tolik nefunguje, neboť všichni tuší, že hrdina nemá jen halucinace. Bohužel tato linie zabírá větší část snímku a ulepená dalíovsky surreální satira se dostavuje až ke konci. Ostatně celý projekt vykazuje klasické neduhy VHS brakovek, kde ústřední ulítlý nápad nevydá na víc jak středometrážní projekt (respektive není rozpracovaný do pořádného scénáře, který by ho dokázal plně využít), ale hluché scény ho nastavují na celovečerní stopáž. Ale co si budeme povídat, stejně na tento film nikdo nebude koukat kvůli scénáři (který vážně nefunguje a jde vlastně odnikud nikam), ale jen kvůli výtvorům uměleckého mistra speciálních efektů Screaming Mad George, které jsou famózní a groteskně zneklidňující. "Society" tak ukázkově potvrzuje pravidlo, že pro převládající dojem z filmu vzniká na základě diváckého zážitku z poslední čtvrtiny filmu. (06.11.2020)

27ročný Eddie z Baywatchu hrá 17ročného Billyho v kultovom surealistickom posobenstve, filme, ktorý je najprv skôr mysterióznym televíznym filmom a po hodine a štvrť sa zlomí do svojho nechutného finále, vďaka ktorému sa preslávil. Screaming Mad George, majster masiek béčkových hororov osemdesiatych rokov tu predvádza svoj vrchol. Inak si možno zapamätáte sugestívnu úvodnú pesničku, divnú postavu matky Billyho "frajerky" a to je tak všetko... no pre milovníkov eighties béčkovej produkcie, zvrhlých efektov a nechutností to je samozrejme povinná jazda. (27.09.2013)

Režijný a nadpozemsky úchvatný debut Briana Yuznu nakrútený za päť týždňov v roku 1989, ktorý sa však na americký trh dostal až o necelé tri roky neskôr, teda v roku 1992. Seriózny, dalo by sa povedať splatter, ktorý svojou priamočiarosťou a originalitou drží diváka v napätí hneď od začiatku. Tajomstvom zahalenej spoločnosti vyššej vrstvy “The Society”, ktorej sa podarilo za tie roky sformovať celkom silnú organizáciu uprednostňujúcu svoje záujmy a potreby nad všetko ostatné, padol do oka v tomto prípade 17 ročný mladík Bill Whitney začínajúci tušiť a čím ďalej tým viac si uvedomovať, že svojim počínaním sa zahrabáva čoraz viac do sračiek, z ktorých nie je návratu. Society je jeden z tých filmov, o ktorých čím menej informácii pred zhliadnutím človek vie, tým lepšie. Mňa to doslova rozflákalo naruby. Jedna z najväčších peciek čo som mal možnosť vidieť. Záverom by som ešte spomenul, že okrem nadpozemského filmového zážitku je tu k počutiu aj hudba z podobnej kategórie, a to od Ludwiga van. "SOCIETY WAIT FOR YOU!". (20.03.2009)

Bizarní surrealistická komedie s horrorovými prvky, která Yuznovy fanoušky nepřekvapí, ale potěší. Billy je normální student s běžnými radostmi a starostmi. Jenže jeho život nabere jiný směr. Má pocit, že se propadá do světa, který vnímá jen on. Červi, slimáci, bublající kůže na zádech sestry, podříznutý spolužák... Billy má pocit, že začíná šílet, že se pomátl. Nakonec ale odhalí hrůzné tajemství své rodiny a jejich přátel! Surrealistické orgie v závěru snímku, na nichž pracovala celá armáda specialistů na triky a makeup, jen tak ve filmovém světě nenajdeme. Propletenec spojených těl, chapadla, ruce místo nohou...ne, ne, nelze vyzradit vše. To chce prostě vidět. V prvních dvou třetinách jsem sice čekal více bizarností (každou chvíli jsem měl pocit, že z někoho vyskočí chapadlo, vypadne mu oko, roztáhnou se čelisti...), ale Yuzna dávkoval své fantazie postupně až ke konečnému bizarrefestu. Výtvarně bezchybné. (viděno dvakrát s velkým časovým odstupem) (12.08.2014)