I Spit on Your Grave
Obsahy(1)
Mladá atraktivní spisovatelka Jennifer Hills (Camille Keaton) přijíždí na venkovskou usedlost u řeky dopsat svůj román. Namísto vytouženého klidu na práci a inspirace tu ale nalezne pouze bolest a ponížení z rukou čtveřice brutálních buranů, kteří ji opakovaně znásilní a zničí její knihu. Zdrcená umělkyně se jim rozhodne krutě pomstít - a vytvoří tak mistrovské dílo!
Nechvalně známá klasika žánru exploitation filmů, který prožíval konjunkturu v 70. letech. Ještě donedávna byl tento film v řadě zemí zakázán, protože měl podle cenzorů glorifikovat násilí páchané na ženách a přední americký filmový kritik Roger Ebert jej označil za nejhorší film, jaký kdy viděl. Camille Keaton za svůj výkon obdržela v témže roce kdy byl film natočen cenu na Katalánském mezinárodním filmovém festivalu ve Španělsku. (choze)
(viac)Videá (1)
Recenzie (197)
Dnes som si tento nechvalne známy flák zopakoval a musím povedať, že je to stále zážitok. Rape scény sú stále dostatočne disturbing, ale podľa mňa film nie je nijako zameraný proti ženám, keďže muži dostanú revenge časť aj s prílohou. A o tom to stále je, otázky, dokonca aj dirty old school grindhouse zamyslenie k tomu. Plus geniálna absencia hudby, parádne prostredie. Na túto kontroverznú klasiku sa nechytá ani sám o sebe slušný "remake". Pochybujem, že chystané "Deja Vu" na tom niečo zmení. ()
Lépe by to natočilo i morče. Jednoduché jako facka, chyby, a myslím že znásilnění byl věnován zbytečně moc velký prostor na úkor toho, co mohlo být zábavné, pomstě. Dost mě to nudilo. A navíc, vím že je to asi zvrhlé, nebo každopádně krajně nevkusné, ale připadalo mi to směšné. Co to ti chlapi dělali? Je snad u nich sex spojen s epileptickým záchvatem? U sexu jsem kolikrát rozesmál, protože mi přišlo vtipné to co dělám, či to co se děje nade mnou, pode mnou, vedle mě, ale dělat tohle, tak se má spoluhráčka asi sebere a jde si uvařit kafe. ()
"Film", jehož distribuce by měla být zakázána, jeho stoupenci umlčeni a jeho jméno by už nikdy nemělo být vysloveno. A to neříkám kvůli nechvalně proslulé brutalitě, která na dnešní poměry už stejně nikoho nešokuje, ale protože maestro Zarchi tu stvořil jeden z nejlacinějších, scénáristicky nejpitomějších a nejnelogičtějších filmů, jaké si lze vůbec představit. Filmařsky i herecky žalostná, myšlenkově prázdná a neúnosně nudná slátanina, snažící se bez obalu atakovat ty nejodpudivější a nejzvrácenější pohnutky lidské mysli, za které se každý normální jedinec stydí a nejraději by je zcela vymítil z povrchu zemského. Idiocie a ohavnost, při níž mi nebylo dobře a po které přemýšlím nad tím, kam až se dá v mém milovaném filmovém umění klesnout. Povedený remake mám po tomhle ještě milionkrát radši. ()
Nedobrovolná trojnásobná penetrace rozhodně bolestivá je, o tom žádná. Jenže zatímco zde trpí hlavní hrdinka, zbytek je torturou dobrého diváckého vkusu. Vypravěčský amatérismus s jasnou snahou šokovat (znásilnění/pomsta) se z přibývajícími minutami stává nesympatičtější díky táhlé užvaněnosti a dějové vyprázdněnosti. V kamerových pod/nadhledech ještě nespatřuji umění a stejně tak ne vždy je automaticky emocionálně úplně na výši, když ztepilá diva pobíhá nahá lesem, aby unikla uvřískané partě nadrženců. Nad profesionálně odvedenou kastrací možná citlivější divák přivře oči, ale vážně netuším, kolik toho musí mít nakoukáno člověk, který tento film šoupnul do desítky nejznepokojivějších filmů všech dob. ()
Toto nie je "oko za oko" ale "ak sa k Tebe niekto správa zle, správaj sa k nemu ešte horšie". Jednoduchý dej, nelogické správanie postáv a ich zvláštne prehrávanie. Zdanlivé nedostatky vyvažovalo to, o čo išlo: sústredenie sa na brutálne pudové násilie a adekvátnu odplatu za spôsobené príkorie. Na tele. Na duši. V tomto zmysle boli výstižné tupé dialógy chlapskej party, považujúcej veľkomesto za skazené, či rodinná idylka jedného z nich, kontrastujúca s jeho činom. Príznačné bolo tiež prehadzovanie zodpovednosti na druhého, ak sa niekto z nich ocitol v núdzi, či obhajoba tvrdením v štýle: "My chlapi sme už raz takí, nezáleží či máš rodinu alebo nie. Každý by sa zachoval rovnako". Obrazovú vatu - úseky, kedy zdanlivo nič nedeje sú síce v kontexte pochopiteľné (tvorivé meditácie v dobrovoľne zvolenej samote, narušovanie tohto pokoja, vyrovnávanie sa s násilím, rozvažovanie čo a ako poriešiť následne), no predsa len miestami až hypnoticky uspávali. ()
Galéria (31)
Zaujímavosti (19)
- Oficiální název Day of the Woman neboli „Den ženy“ byl pro obnovené rozšířené uvedení do kin v roce 1980 změněn na I Spit on Your Grave čili „ Plivu na tvůj hrob“, přestože se režiséru Meiru Zarchimu nelíbil. (SeanBean)
- Film údajně vznikl jako reakce na Zerchiho osobní zkušenost, kdy zastavil znásilněné a zmlácené dívce u parku, vezl ji na policii, zde byl svědkem naprosto neprofesionálního a nelidského jednání ze strany policie, proti vůli policistů dívku následně odvezl do nemocnice. (Flipnic)
- Film byl původně přijat tak, jak byl zamýšlen, ale to mělo velice krátké trvání. Původní Zerchiho název filmu byl "Day of Woman". Tohoto názvu se Zerchi stále drží a nestotožňuje se se známějším názvem "I Spit on Your Grave" (Plivu na tvůj hrob). Toto proto, že film nakonec nechtěla žádná seriozní společnost produkovat. Ujala se jí tedy společnost vydávající horrory, trashové snímky a v rámci tehdejší explotation vlny film přejmenovala. Udělala tak z filmu čistý explotation trash, který si získal nechvalnou pověst "ubohého" díla. Toto vše je ovšem dle Zerchiho slov obrovský omyl a nedorozumění od samého začátku. Pověst, kritika a cenzura filmu prý naprosto pohřbila jeho původní "účel a výpověď". (Flipnic)
Reklama