Betlehemské svetlo

Svěrák starší má vzhledem ke svému pokročilému věku právo na to být mimo, ale Svěrák mladší se z pozice oscarového režiséra sesunul do kategorie zoufalců až příliš rychle. Betlémské světlo je zmatlané z několika povídek, které překvapivě nejsou vůbec zajímavé a nebýt oblíbených herců, tak se i pouhá hodina a půl změní v čiré peklo. Druhá hvězda je spíše ze soucitu. (17.09.2022)

Betlémské světlo a The Batman mají nebývale mnoho společného. Obě díla například na velmi povrchní rovině zpřítomňují eventuální kritiku sebe samých, u čehož ale končí a není mi jasné, co z toho mělo vlastně vyplynout. Mimochodem ten šílený Ramba plakát je v samotném filmu přítomen a nejspíš má být na konci vnímán jako politování hodná manifestace sexismu? Ale možná jsem to nepochopil, protože ten film s emocionálním důsledkem takového "zvratu" na každý pád odmítá pracovat. (10.03.2022)

Nejslabší Svěrák/Svěrák, a to jsem viděl i Kukyho! Zachraňuje to jedině přítomnost Zdeňka a několika oblíbených herců (Vetchý, Javorský). Scenáristicky strašně slabé, neuchopitelné a netočitelné. Nápad s postavami by byl v pořádku, ale nikam to nesměřuje, nic to nechce a nevyžaduje a tak celé dobro spočívá jen v tom, jak je fajn vidět Svěráka staršího stále aktivního. (08.10.2022)

Ani nevím, jak začít. Přijde mi to odbyté, po všech stránkách. Není to vtipné, není to ani ironické, ani se to nebere s nadhledem jako Vratné lahve, spíše je to takové uvzdychané, celé to plave po povrchu, ale neskutečně, navíc je to natočené jak televizní film, výprava skoro nulová. Pamatuju si z toho jen dvě věci - ve druhé půli filmu snad neustále nahou Terezu Rambu a pak vtip, kdy sedí Svěrák ráno na záchodě a z rádia se ozve "Začněte den s ranním... / sraním". Naštvalo mě, že věřící rodinka na konci vzhlíží k nebi k hlasu Svěráka jako k Bohu, to si mohl Svěrák skutečně odpustit, ačkoliv chápu, autor je nad svými postavami něco jako bůh. On tady pan Svěrák vůbec hodně koketuje s mystikou, vírou, ale asi podobně, jako když já bych psal o vesničce, kterou jsem zahlédl z okna rychlíku a zaujala mne třeba došková střecha. Celé to prolínání jednoho snu a autorovi se neustále se zjevujících postav je po čase otravné, navíc ani jeden příběh vlastně odnikud nikam nejde, není vypointován, nic, zkrátka jen tak odezní. A tak jsem si z filmu odnesl jen, že pan Svěrák asi rád řídí auto a kochá se Prahou, musí užívat léky, se ženou si moc nerozumí a bojí se ve svém věku přirozeně smrti, jako asi každý. Vadilo mi také, jak film skáče mezi groteskou, vážnějšími zamyšleními a pokusy o parodii, avšak naprosto neústrojně, bez ladu a skladu. Hlavní postava spisovatele je chvilku seriozní, pak se při výkladu v zámku chová jako vyložený idiot, a ne intelektuál, a takhle to jde ode zdi ke zdi celý film. (17.09.2022)

Musím být v menšině, ale nový film od rodiny Svěráků se mi naprosto líbil. Stejně jako předchozí filmy, je i Betlémské světlo balzámem na duši. Ano, stejně jako předchozí tvorba je film místy hořký, či si dělá srandu sám ze sebe, ale především jde o naprosto geniálně postavený humor pana Svěráka. Příběh Karla Šejnohy mě bavil totiž od začátku do konce. Dlouho jsem se takhle nepobavil. Naprosto trefné a vtipné momenty, které snadno připomenou Vratné lahve (2007). Tehdy jsem je považoval za Labutí píseň Svěrákových filmů. No a stejně jako Vratné láhve, jsem si totéž myslel před pěti lety o Po strništi bos. Jsem ale neskonale rád, že to stále není labutí píseň, protože bych si přál alespoň ještě jeden nebo dva podobné filmy. Tyto filmy považuji za vrchol české kinematografie a lepší humor než pana Zdeňka já prostě neznám. Těším se na další projekci doma na bluray. Tleskám páni Svěráci ve stoje! O Terezce Rambě bych mohl napsat samotný odstavec, ale každý ví, že já ji prostě miluju. Takže jsem rád za její obsazení a doufám, že se objeví i v další Svěrákovině. Já vlastně nemám co bych vytýkal. Až jednou pan Zdeněk Svěrák nebude, bude na světě strašně smutno. (90 %) (02.04.2022)