Dovolenka s Andělom

Třeba mě i nemějte v oblibě, ale já tenhle film mám rád. Dokázal jsem se oprostit od toho nechutného závanu agitace a jenom se kochat Marvanovým představením. Kdybych odsuzoval všechny komedie jenom kvůli dobovému postižení, tak by jich pak bylo víc než dost. Oba filmy s revizorem Andělem jsou prostě moje oblíbené i přes ta všechna velká dobová mínus. (30.04.2007)

Důležitý je pracovní elán a soudružská výpomoc. A tak je možné pozorovat, jak soudruhům padají čupřiny do obličeje a žíly mají jako provazy, když s vervou tahají fošny s absencí koláčů potu při stavbě dětské školky. Tak se jim to budování promítlo až do filmu, který je ukázkovou propagandou socialistického smýšlení a pokroku. Marvan jako nervozní revizor na rekreaci jim tak trochu kazí renomé, ale nakonec i on prohlédne a z nerudného rekreanta je rázem vlídný muž plný chutě do života. Soudružské poplácání po zádech a společně zazpívanou píseň si nelze odepřít. Obehraná komedie, jejíž několikátou reprízu si odepřu. 40% (01.05.2012)

Gustav Anděl (Jaroslav Marvan) si po letech výtečné práce revizora, stejně jako spousta dalších, užívá zasloužené dovolené v zotavovně Jezerka. Jeho nechuť k jakékoliv organizované taškařici - a vůbec všemu, co lze na správné dovolené provozovat, vzbuzuje v ostatních rekreantech salvy smíchu. Ale i on není k prostředí úplně imunní, a když se rekreanti pustí do opravy místní školky, je už Anděl také jedním z nich... Jelikož venku není po sněhu ani zmíňka, chtěl jsem si pustit nějaký ten vánočně-zimní film. Ale ruka sáhla vedle, a místo Anděla na horách jsem si pustil Anděla na letní dovolené. Co už, tento film mám docela rád, tak proč ne. Je to sice z 90% komunistická agitka = už úvodní "sborová" píseň napovídá, o jakým styl filmu jde, ale setsakra dobře se na něj dívá (a kdo někdy podobnou dovolenou zažil, musí uznat, že ne vše co zde před revolucí bylo, bylo úplně špatné). A i kdyby z důvodu této agitace chtěl člověk film úplně odepsat, tak nemůže, protože je zde výborný Jaroslav Marvan (aka Starý bručoun), a spousta dalších (např. Kemrův Vyhlídka)... (27.12.2011)

„Co nepřišlo dnes, přijde zítra.“ Budovatelská veselohra jako podle šablony vytvořené samotným Ždanovem. Chvályhodné budování přátelství mezi národy, soudružská solidarita a pozitivní pracovní přístup jsou zástěrkami k organizovanému duchovnímu znásilnění člověka, jehož chování narušuje optimistickou image státu (resp. strany). Opakovaně je sice postavami konstatováno, že o svých soukromých záležitostech by si měl každý rozhodovat sám, jenomže jde o pouhou snahu vyvolat zdání svobodné volby. Film ve výsledku tvrdí něco jiného, když mezi soukromé a veřejné klade rovnítko. Nelze být svědomitým zaměstnancem a přitom špatným člověkem. Obdobně nelze trávit rekreaci jinak než prací. Vzorný občan socialistického Československa, ať z Moravy, Slezska nebo východního Slovenska, ať elektrotechnik nebo řidička autobusu, musí na veřejnosti vystupovat stejně lidumilně jako v soukromí. Afektovaný optimismus, zpřítomňovaný například zpěvnou náladou věčně usměvavých rekreantů, představuje neporušitelnou normu, které se anomálie Andělova typu musí chtíc nechtíc přizpůsobit. Morousovitý revizor zároveň představuje jediný vážnější problém, který je potřeba „vyřešit“. Krajina je krásná, dětičky šťastné, nezaměstnanost neexistuje („každý má svoju robotu“). Peníze možná taky nejsou, ale nač, když proletářům činí radost pracovat pro práci samou. Pro práci, která utužuje kolektiv a stírá rozdíly mezi pohlavím, věkem i národností. Přes její přímočarost, neponechávající prostor pro alternativní výklad, se Dovolenou nedá bavit alespoň škodolibě. Formálně jde o film bez nápadu, faleš je cítit z každého hereckého gesta a tezovité vyprávění nevytváří absolutně žádné očekávání nebo napětí. Zasvěcené dialogy o zakládání klínů dojem mírně zlepšují, ale není jich dost, aby to celé bylo tak blbé, až by to bylo vtipné. 50% Zajímavé komentáře: Oskar, Marthos, zputnik, ScreamJay (10.04.2019)

Komunistická komedie plná budovatelského optimismu a nadšení. I přesto má svůj zábavný půvab. Odborářská rekreace. Je otázka, na kolik to byla rekreace pro nejlepší pracovníky a na kolik pro vyvolené. Ovšem byla potřeba ukázky všech vymožeností společnosti pro důležitý pracující lid, základní pilíř komunistického zřízení. Bručoun a revizor pražských dopravních podniků Gustav Anděl (skvělý Jaroslav Marvan) dokáže svou životní rozmrzelostí a postupným prozřením stále pobavit. Důstojným protějškem mu je laskavý truhlář a cellista Bohouš Vyhlídka (dobrý Josef Kemr). Odborářská rekreace dokáže zázraky. Napravovat manželství v krizi, jako u manželů Pavlátových (Vladimír Ráž a Jana Dítětová). Či dávat dohromady nesezdané páry. Horník Štefan (František Dibarbora) potkává svojí řidičku Marienku (Stanislava Seimlová). A aktivní blbec Mašek (Josef Pehr) svojí učitelku (Alena Vránová). Z dalších rolí: kulturní referentka (Běla Jurdová), důležitý Herzán (Vladimír Řepa), elektrikář Jeřábek (Josef Hlinomaz), a jízlivá Pichlová (Růžena Šlemrová). Mám slabost pro Krkonoše a Podkrkonoší zalité sluncem. Vyvolává to ve mě nostalgické vzpomínky na bezstarostné mládí. Mám slabost pro Marvana. A i přes svůj zjevný agitační formát, mě opakovaně dokáže tento film pobavit. (10.11.2014)