Čarodějův učeň

Jako dítě mě tohle dílko minulo, jako dospívajícího kluka, když jsem se k Čarodějovu učňu dostal, neoslovilo, nedokázal jsem se dostat do příběhu v dobových animacích a nakreslená krev ve mě vyvolala spíše pousmání. Snad jsem za těch 5 let trochu více dozrál, odsledováním řady stylově osobitých filmů nabyl větší smysl pro vnímání uměleckého a výtvarního estetična, snad jsem si mezi tím vybudoval pozitivnější vztah k hororům (tedy zvláště těm, které kráčejí ke svému cíli vyvolat hrůzu jiným, sofistikovanějším způsobem, než jak je to běžné u současné žánrové tvorby), ale teď na mě Čarodějův učeň překvapivě zapůsobil tím očekávaným způsobem. Z barevných animací spolu s namluvením postav a úžasnou hudbou na mě šla silná atmosféra, i mražení, zděšení a napětí se dostavilo. Starý čaroděj, vynářející se v noci z kočáru či udírající svou botou Krabata proměněného v koně při jízdě až do krve, mi slušně naháněl hrůzu, zatímco romantická stránka příběhu o síle lásky s kouzlem magičtějším, než kouzla všech zlých čarodějníků, mě vedle toho až lahodně dojímala. Tento film Karla Zemana je pro mě dalším důkazem, že horor a pohádka se jako žánry vůbec nemusí vylučovat, neboť ve své nejklasičtější podobě mají naopak mnoho společného, ať už jde o romantický náboj nebo ústřední motiv boje proti velkému, mnohdy nadpřirozenému zlu, a můžou se proto v dobře vyváženém poměru skvěle doplňovať. Takže po čase další pěkný zážitek z dílny mého oblíbeného mistra. [90%] (12.03.2022)

Moc hezký animovaný příběh natočený hodně zvláštně a originálně. Když si tady ty komentáře tak pročítám, vůbec se nedivím, že jako malí měli zdejší uživatelé z této strašidelné pohádky strach Já bych si taky ustřík sledovat Krabata, jak se pere s černokněžníkem. Přitom se na to tak hezky, úplně samo, kouká. 73 minut je sice tak málo, ale v tomhle případě překvapivě dost. Mrzí mě jenom fakt, že nedávno na tenhle film natočili hraný remake. Jak ten asi dopadl... (18.12.2009)

Místo toho, abych si v noci pustil nějaký porno, sáhl jsem po Čarodějově učni, kterého jsem sledoval jako přilepený k židli na youtubu, kde je celý po kouskách. __ Je to romantičtější, než většina romantických filmů. Je to kouzelnějších, než většina animáků. Je to napinavější, než většina thrillerů. Je to strašidelnější, než většina hororů. Je to nápadité, stylové a hlavně dnes už kultovní dílo z dílny Karla Zemana! Tady jde vidět, že film nemusí mít vůbec Pixarovské animace, aby někoho oslovil. Dokonalé! (03.01.2009)

Překrásně odvyprávěná pohádka. Jen když si ji dám vedle starších Zemanových filmů, je to o malý kousek slabší - a to hlavně technicky. Ve starších filmech jednolitá barevnost propojovala obraz do jednoho výtvarného celku, tady se kombinuje barevná kreslená animace, s občasným použitím fotografií, a je to prostě vidět. Je to jen občas, ale přišlo mi to v něčem nedotažené, jakoby si to tvůrci až příliš zjednodušovali. Už teď se za tuhle napsanou herezi stydím. Protože jinak je Čarodějův učeň správně temný napínavý příběh s úžasnou poetikou a mnoha skvělými nápady. (29.09.2022)

Mnoha českých filmařů možná nemá v Hollywoodu tak známé jméno, jistě se ovšem najdou i výjimky. Jednou z nich může být i Karel Zeman. Skrze jeho práci s vizuálními efekty a animací je Zeman s dnešním odstupem vnímán jako český George Méliès, svou tvorbou inspiroval Tima Burtona, Stevena Spielberga nebo Wese Andersona, jeho tvorbě je věnováno Muzeum Karla Zemana umístěné na Malé straně v Praze, svojí prácí se stop-motion animací a praktickými kritiky je dodnes vnímán jako legenda. Za jeho nejznámější díla je poté vnímána Cesta do pravěku, Vynález zkázy nebo Baron Prášil, výrazným filmem v kariéře Zemana je ovšem i Čarodějův učeň. Zemanův pokus o adaptaci novely Otfrieda Preußlera a jeho příběhu o Krabatovi (která je založena na mnohem starší pověsti) je směsicí pohádky a hororu, dvou zdánlivě neslučitelných žánrů, kdy při jeho tvorbě byla využita nejstarší animační technika s názvem plošková animace. Výsledkem je další výrazně stylizovaná práce, kterou mohl Zeman ne poprvé a téměř naposledy (následující snímek Pohádka o Honzíkovi a Mařence byl jeho posledním) opět vytřít zrak.  Spíše než pohádkou je Čarodějův učeň horor, pravidelně dokáže nadělit husinu a dokázat, že tento animovaný film možná ideálnější servírovat krapet odrostlejším divákům, není snadné zbavit se pocitu, že jde dost možná o animák, který je ideálnější pouze pro dospělé diváky. Jestli měl nějaký konkrétní projekt Karla Zemana inspirovat Tima Burtona, bylo by snadné uvěřit, že to byl právě Čarodějův učeň.  Občasná sázka na černý humor, démoni, krev i děsivá zvířata. 72 minut dlouhá podívaná nikdy neztratí zápal, přitom všem zůstává depresivní nádech, který by se jako pohádka před dobrou nocí jednoduše neosvědčil. Nepůsobí Zemanův cit ke stylizaci, kdy i v animované formě zvládá předkládat poutavé vizuální výjevy, očividná snaha o vyšperkovanost. Luděk Munzar zvládá roli Krabata/vypravěče, Jaroslav Moučka nahání hlasem děsivého Čaroděje mráz, v součtu jen možná zamrzí, že se pořád příběh vydává pořád krapet cestou pohádky a má to vliv na vývoj zápletky i momenty, kdy by pohádka už při tak výrazných výjevech mohla zajít ještě o ždibec dál.  Atmosféře zvládá přispívat i hudba Františka Belfína, příběh je jen možná krapet urychlený, kdy se v tomto případě jeví další příznak pohádky, která musí být kratší, aby byla divácky vděčnější. Hybridnost mezi pohádkou a hororem je tak možná u Čarodějova učně drobnou překážkou, přesto jde o další výrazný Zemanův zářez. Ne nutně jeho nejlepší film, přesto pořád jeden z nejvýraznějších českých filmů všech dob. Jeho mezinárodní uznání je dalším důkazem navíc. A především je Čarodějův učeň dalším důkazem, že se nevyplatí soudit dle příjmení. Dekádu trpět prolhanou a chlastem nasáklou hromadu hnoje na Pražském hradě je sice obtížné, Karel ovšem Zemanům i po letech vrací hrdost.... (28.02.2023)