Tri oriešky pre Popolušku

Tak nepolíbený Vorlíčkovou klasikou spokojený bude. Hudba, příroda i kouzla jsou nádherné. Macecha taky výborná. Pak už je to bída. Dora je pohlednější než hranatá, hrubá, osvalená, stárnoucí dvojnice Zuzany Slavíkové, kterou mám moc ráda, ale možná se shodneme, že je typem spíše na role tvrdšího charakteru. Popelka, která jednak leze do prdele Doře, což by naše Libuška, ve své roztomilé nadrzlosti, nedopustila, je v podstatě emancipovaná, cílevědomá stalkerka s párou jak hrom do police, která se podbízí sama i princi, to je turecký trouba, jež se cizí osobě zcela tupě svěřuje napotkání, že ho chce tatínek oženit, se svými kumpány jezdí na koni Převalského, celkově je nudný, nezábavný a každá baba s mozkem by se v jeho přítomnosti uhryzala nudou do večera. Holubi jsou značky: běžné na každém městském parapetu, žádné nádherné hrdličky se nekonají, pochopitelně výrazně chybí i detail v obří postavě Heleny Růžičkové, která naší pohádce dodala naprosto skvostný punc dokonalého humoru, místo toho si Dora na plese usere (hehe, pro debily). Kostýmy ale jo, ovšem na Theodora Pištěka se nechytají ani omylem. Model královny běžně potkáváme v Ostravě Přívoze, Mariánky, Hulváky, Balkán nebo Hrušov, král nevýrazný, nijaký. Prostě sečteno podtrženo, šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, toť naše perla, nevěřím, že se tento počin výrazněji ujme. Libuše Šafránková byla nejen vzhledem, ale i výrazem a herectvím tak nádherná Popelka, že podobnou dosud nenakreslili ani u Disneyho. Něco tak krásného, od pohledu chytrého, vzdorovitého a posmutnělého se jen tak nevidí, Trávníček, dabovaným Petrem Svojtkou, vystřihl skvělého floutka, který skutečně baví i po letech, čili buďme rádi. Námět jsme poskytli na žaludovou verzi skvělý, však toto osloví mladší diváky spíše v zemích jiných. (19.01.2022)

Hlavný problém tohto remaku je, že je to strašná nuda. Odstránili z neho ikonické veci pre ktoré ho niekoľko generácií miluje (legendárna hudba, humor, rozprávková atmosféra) a jediná vec, ktorou to nahradili, boli súčasné hodnoty (feminizmus, multikulturalizmus, LGBTI+ inklúzia). Na čom nie je nič zlé. Rozprávky majú deti učiť hodnotám, ale tu väčšina z toho (až na ten gay bozk) pôsobí otravne, lebo to je podané nefunkčne a nasilu. Najviac ma štvali moderné dialógy, ktoré drhli ako suchár na strúhadle. Chémia medzi ústredným párom nulová. Ani k bozku nedošlo. Takže nakoniec sa dajú pochváliť hlavne nádherné zasnežené lokácie a fantastická hrôzu naháňajúca macocha. Tá by sa uplatnila aj v nejakom horore (napríkad ako Drakula). Škoda, že to nepojali ako temnú hororovú rozprávku pre dospelých. Celkovo to je ale zbytočný film. 3/10. (22.12.2022)

Nepratrím zrovna medzi nadšených obdivovateľov filmovej rozprávky "Tri oriešky pre Popolušku", ktorú v roku 1973 zrežíroval Václav Vorlíček. No keď sa to v predvianočnom období objaví v televízii, tak si to rád pozriem. Je to taká tá pohodová každoročná vianočná klasika. Teraz som však omylom natrafil na rovnomenný titul z nórsko-litovskej koprodukcie, ktorý bol natočený v roku 2021. Horúca novinka, novodobý, progresívny remake. Je to režisérsky debut akejsi Cecilie Askeland Mosli. Oproti pôvodnej českej verzii to trpí mnohými výraznými nedostatkami, aj keď sa ju snaží takmer autenticky kopírovať. Podpriemerní herci sú necharizmatickí, prostredia neatraktívne a viaceré účelovo pozmenené detaily z toho robia nechutne neoliberálnu propagandu. No a keď sa tam pri záverečnom, všeobecnom veselí začali vášnivo bozkávať dvaja homosexuálni panoši, tak to u mňa definitívne spadlo do kategórie odpad! (25.12.2022)

1/Norové do závěrečných titulků jako autora českého scénáře správně umístili Františka Pavlíčka. Když jsem se díval na Popelku o letošním Štědrém večeru, měl jsem dojem, že tam stále jmenují "pokrývačku" Bohumilu Zelenkovou. 2/Norové správně pochopili, že už v původní verzi se skrytě jede homosexuální linie mezi princovými společníky (oba jsou zřejmě zároveň zamilovaní do prince a trochu na sebe žárlí), takže tenhle aspekt jenom vytáhli na světlo (nejde jen o závěrečnou líbačku a kočkování předtím, ale o verbální narážky táhnoucí se celým filmem). 3/ Norové se nebojí fyzična. Když je Dora den nebo dva jen na čočce a hrachu, musí se to na bále přece projevit. A proč by se před Popelkou maskovanou za muže chlap se sekerou nemohl mohutně vymočit? 4/ Panímáma vypadá jako Oldmanův Dracula (učesaná) říznutá s Predátorem (rozvrkočená), princ připomíná mladého Sašu Rašilova a ceremoniář v árijském království je černej. 5/ Když nemáte les, jen široširé zasněžené pláně, holt se není kde schovat a logika trochu skřípe. Resumé: Bavil jsem se od začátku do konce. (27.12.2021)

Popelka vypadala nejmíň na 30, princ byl spíš takový princ z Persie a zlé maceše jsem její zamýšlenou zlou povahu až do konce nevěřil. Snímek samozřejmě měl své momenty, třeba konkrétně scénu, kdy Popelka vstupovala do tanečního sálu podkresleného teatrální hudbou a magickou atmosférou, z čehož mě až mrazilo. Jinak ošklivě průměrná pohádka, která skoro vůbec nevyužila potenciálu oříšků a celá byla taková nijaká. Jo, výprava se povedla, efekty ušly, hudba byla (někdy až moc) velkolepá a celé to moc pěkně vypadalo. Prostředí norské zimní krajiny a mírný keltský styl také rozhodně neurazil, ale nebylo mi to sympatické a po odchodu z kina jsem téměř okamžitě zapomněl, že jsem na nějaké Popelce byl. Přesto jsem překvapen, že se dostáváme do doby, kdy i české klasiky zažívají své zahraniční adaptace. I když špatné. (29.12.2021)