On the Comet
Réžia:
Karel ZemanHudba:
Luboš FišerHrajú:
Emil Horváth ml., Magda Vášáryová, František Filipovský, Josef Větrovec, Čestmír Řanda st., Vladimír Menšík, Jiřina Jirásková, Karel Effa, Jaroslav Mareš (viac)Obsahy(1)
Poslední z trikových hraných filmů Karla Zemana, které vizuálně vycházely ze starobylých rytin provázejících romány Julese Verna. Tentokrát příběh začíná na zapadlém místě kterési francouzské kolonie, které od zemského povrchu odloupla obrovská kometa a vyvrhla do vesmíru. Ale i tam pokračují malicherné spory, řevnivost i přípravy k povstání... Režisér tu dospěl k výrazné komediální nadsázce, ke karikatuře nejrůznějších úředníků a vojáků, když již odmítal řešit jakékoli "nadčasové" záležitosti. Je to poslední film, v jehož titulcích směl být jako scenárista uveden Jan Procházka. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (186)
Mám rád filmy od Karla Zemana, vracím se tím do světa Julesa Verna. Je to svět dětských a správně klukovských let, ve kterém se cítím moc dobře. A to hlavní na filmu je poetika dobrodružství, které nepostrádá humor a lyriku fantazie. Také v roli krásné Angeliky u mne zabodovala dobře, tehdy moc hezká Magda Vašáryová. Pro film ji objevil pražský režisér František Vláčil. ()
Tohle prostě k Zemanovi sedlo nejvíce, vůně exotiky, přelom 19. a 20. století a Verneovské fantazie. Výsledek by nemohl být lepší. Jeho postarší (ale přesto dokonalé) speciální efekty se skvěle snoubí s naivním námětem o životě na kometě. Snad 80% záběrů je bráno přes dokreslovačku, což je technika, kterou Zeman ovládal dokonale a dokázal se tak maximálně přiblížit předloze a době jejího vzniku. Jsem přesvědčený, že co se týče filmů podle knih J. Vernea, je Zeman světová jednička. ()
vizuálně asi zatím nejpovedenější film tohoto tvůrce, i když některé momenty byly více než béčkově úsměvné... je to taková směs chtěných a nechtěných vtipů, dobrých a špatných triků, filmových okouzlení a chyb se špetkou sympaticky mírotvorných myšlenek... no, plaval jsem v tom podobně jako magda vašáryová, celkově převažují dojmy lehce kladné. přetrvává ve mně však stále rozpačitý pohled na zemanovu tvorbu... 60% ()
Dobře si uvědomuji, jak jsem byl tehdy nevděčný. Ten film je srovnatelný s předchozími páně Zemanovými opusy, ale tehdy si zmlsaný našinec při všech těch tricích říkal: " No, to už jsem přece viděl." Ba právě, to si tenkrát našinec na počátku let sedmdesátých po Cestě do pravěku, Baronovi Prášilovi, Bláznově kronice, Ukradené vzducholodi a Vynálezu zkázy neuvědomoval, že nejde o standart, ale o milost. Nyní tento film vyniká více než v době svého vzniku. Vysoce kvalitní podívaná, rozlučení K. Zemana s jednou etapou jeho tvorby. Magdě Vašáryové to ale fakt slušelo. ()
Lehkovážná trefná satira, vtipná ironická hříčka spojená s dobrodružným výletem na cizí, zdánlivě nepřátelskou planetu. Karel Zeman zkrátka věděl své, ale pracoval s bezbřehou fantazií i s vlídným pochopením - a tak si mohl dovolit shovívavý nadhled, když vypodobnil chaotické hemžení nafoukaných nekritických tvorečků, kteří se pokládají za pány všehomíra a přitom své jedinečné nadání zaměřují v mnoha případech výhradně na zkomplikování života všem ostatním jedincům svého druhu. ()
Galéria (42)
Fotka © Bonton
Zaujímavosti (12)
- Snímek byl natočen na motivy románu francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu „Podivuhodné cesty“. (Ded@M@tes)
- Aby před normalizátory utajili, že spoluautorem scénáře filmu je tehdy režimem pronásledovaný Jan Procházka, kolonku scénář v titulcích filmu vynechali. (raininface)
- Ve filmu není vysvětleno, jak se na kometu dostali dinosauři. Možná se kometa přiblížila k Zemi už dříve a nabrala je při prvním doteku. Také je možné, že se dinosauři na kometě vyvinuli evolučně, ale v tom případě by měli mimozemský původ. Ve filmu jsou také nepřímo zmíněni mimozemšťané. Když se totiž kometa přiblíží k Marsu, podívá se Hector Servadac (Emil Horváth ml.) do dalekohledu a říká: „Zdá se, že je tam civilizace vybudovaná rukama rozumných bytostí.“ Dalším filmem Karla Zemana, kde se vyskytují mimozemšťané (tentokrát ovšem ne skuteční), je Baron Prášil (1961), kde právě Baron Prášil a jeho přátelé považují kosmonauta Toníka za Měsíčňana. Zajímavé je, že jedním z možných Toníkových domovů je zmíněn právě Mars. (Jan.Kanak)
Reklama