Ukradená vzducholoď

Mám moc ráda filmy Karla Zemana. Jeho styl filmování mi učaroval už v dětství a i když se na ty filmy dívám po letech - už na DVD - stále mají pro mě kouzlo. Líbí se mi také jeho lyrické-poetické nebo humorné vsuvky. V ´Ukradené vzducholodi´ je to například když se na scéně objeví představitel armády, začne hrát notoricky známý c. a k. pochod a generál hned rozdává medaile. Nejsmutnější scénou pro mě zůstává od prvního shlédnutí ta, když Jakoubek znechucený hraním na housle, dokonce prchá z ponorky kapitána Nema (!), kapitán mu posílá záchranný člun a pak přes okénko vidíme, jako osamělý Nemo sedí zase sám u stolu s hlavou v dlani. Dospělí to nemyslí vždy špatně s dětmi, i když to někdy tak vypadá... (24.03.2014)

Karel Zeman je bezesporu mistr výtvarného úmění a jeho  obrázky je vždycky radost sledovat.  Měl jsem ale dříve občas pocit, že jeho filmech se jim ale většinou hodně věcí podřizuje a zatímco vizuální stránka je vždy fascinující, obsah občas nudí. U Ukradené vzducholodi mi to ale (třeba na rozdíl od Vynálezu zkázy) moc nepřišlo, naopak jsem místy obdivoval i Zemana jako scénáristu. Co všechno dokázal spojít dohromady? Minimálně dětské dobrodružství, satiru na média a crazy pasáže ve a la Limonádový Joe. Jo, dohromady to místy působilo přece jenom roztříštěně, někdy dokonce i krapet nudně. Ale povětšinu to byl zábavný, hravý a hlavně velmi chutný koktejl s nevídanou chutí. Ty čtyři hvězdy pro něj jsou přesto možná trochu těsné, ale docela usměvavé. (05.05.2020)

Já tomu Zemanovi nemôžem prísť na chuť a nielen to, už mi ten jeho fetiš na pásiky začína riadne liezť na nervy. A nejde iba o tie príšerné papierové kulisy, ale aj všetci herci majú na sebe pásiky. Na starých ČB televízoroch to možno vyzeralo fajn, ale na HD telkách to je príšernosť. Rovnako je pre mňa utrpenie sledovať tie animované dokrútky toho, čo nedokázal natočiť pán režisér s hercami. Tie scény z mora aj zo vzduchu sú dobré jedine na pobavenie a dali by sa akceptovať možno tak v časoch pána Meliesa. A to nehovorím o tradične veľmi chabom deji, dokonca tu nie sú ani herci, ktorí by to zachránili a potiahli. (05.07.2015)

Neustálými nápady překypujicí K.Zeman. Film i po letech stále okouzlující, výtvarná stránka jako vždy nádherně poetická - evokace starých verneovek dokonalá. Ani zde si nemohl režisér nechat ujít zesměšnění armády. Ve vzduchu, na zemi, pod vodou - touha člověka vynalézat je zřejmě nekonečná....viďte, pane Zemane. (17.11.2010)

UKRADENÁ VZDUCHOLOĎ je ideální do dvojprogramu s CESTOU DO PRAVĚKU. Hlavní rozdíl mezi oběma filmy, které se (jako většina celovečerních zemanovek) odpichují od inspirace verneovkami - jeden k dinosaurům a druhý k úsměvně a romanticky nahlíženým počátkům letectví - je v prostoru, který je věnován jejich dětským hrdinům. Zatímco CESTA se plně soustředí na klučičí partičku a zcela rezignuje na jakékoli vedlejší postavy a vypravěčské linie, ve VZDUCHOLODI krade klukovskému dobrodružství značný prostor řada dospěláckých postav (podvodný a hrabivý majitel vzducholodi a jeho sličná asistentka, jí se dvořící mladý novinář, tajný agent s úsměvnými špionážními hračkami, rodiče kluků...) a jejich linek. A já osobně dávám přednost modelu CESTY. Film je pastvou pro oči a tasí spoustu roztomilých gagů a nápadů (moc se mi líbil úvodní soud s kluky s předešlým shrnutím klukovin, kterými lidstvo trpí od počátku světa), ale značně vázne, co se týče hloubky postav, děje a tempa vyprávění. Což je důvod, proč mě zemanovky vždy mírně nudí. (28.01.2017)