Stroskotanec

Jeden z filmov ku ktorému sa rád vraciam.Ďalšia výborná spolupráca Hanksa a Zemeckisa.Rýchly a ukecaný úvod pôsobí v silnom kontraste s tým, čo bude nasledovať po efektne natočenej havárii lietadla. Samota, ticho, krásna príroda a uprostred toho prekvapený Hanks, ktorý sa zrazu nemá kam ponáhľať. Ostal sám ,iba so svojim divným kamarátom Wilsonom, s ktorým sem tam prehodí pár slov. Vždy pri stretnutí s loptou Wilsom sa už nepozerá na loptu, ale na kamaráta a rovnako pri návšteve zubnej ambulancie sa pýtam, či na trhanie zubov používajú korčule. (Môj zubár nepochopil, ale jeho sestrička ano a dobre sa pobavila). Film, ktorý možno docieli to, že sa na veci okolo seba budete pozerať aspoň trochu inak. Film 100%. (11.06.2009)

(Komentář obsahuje spoilery!) Beru jako osobní křivdu, že Tom Hanks nedostal za tuto roli Oscara, ale odnesl si ji Russel Vrána za prvoplánovou postavu gladiátora, kterou mohl odehrát třeba i troglodyt typu Dwayne "The Rock" Johnson nebo libovolný orangutan a film by byl stejně úspěšný! Protože "Trosečník" stojí a padá s postavou hlavního hrdiny - bez skvělého hereckého výkonu by to prostě byl těžký propadák. S Chuckem Nolandem jsem prožívala každou nesnáz, frustraci, každé jeho zranění mě přimělo syčet bolestí a na brusle se dodnes dívám s velice rozporuplnými pocity. A jak často vás rozpláče, že někomu uplaval míč? Mně teda v kině padaly po ksichtu slzy jak skleněnky - dlužno dodat při verzi v původním znění. Nic proti dabingu Vladimíra Dlouhého, ale "Trosečníka" neprocítil dostatečně. Za zmínku stojí i samotný pád letadla, který na mě zapůsobil jen o trochu slaběji než kultovní Hanksovo vylodění v Normandii. Zapomenout nesmím ani na fyzický výkon tohoto Pana Herce, ten váhový nepoměr předtím/potom je úžasný a přidává příběhu na přesvědčivosti. Ať jenom nechválím - "Trosečník" má jednu obří slabinu: je dlouhý, zbytečně dlouhý, příšerně dlouhý, giganticky dlouhý a pokud to sledujete v TV, kde Vám do toho jebnou ještě tři prdele reklam a upoutávek, pak je přímo k posrání DLOUHÝ. Zemeckisovi asi nikdo neřekl, že se film dá sestříhat:-/. 73% (11.04.2011)

Nemusím se nijak rozepisovat o tom, jak je Tom Hanks úžasný herec, protože to už všichni dávno dobře víme. Co bych ale měl v komentáři zmínit, je to, že právě Hanksův výkon dělá z Trosečníka tak působivé, dojemné a myšlenkově obsáhlé dobrodružství, které si na každé další zhlédnutí užívám stejně intenzivně, jako napoprvé... (12.10.2012)

Tome, ty jsi evidentně nikdy neviděl Survivora, že? Jak je to možné? Příště, než si naplánuješ havarovat na pustém ostrově, zkoukni jednu sérii (doporučuji třeba Amazonku), abys věděl, co máš dělat. Protože každý „normální“ člověk, by šel hledat pitnou vodu, poohlédnout se po přístřešku a využil všechny civilizované pomůcky, v tvém případě balíčky z tvoji společnosti. Ale tobě všechno trvalo tak dlouho. Proč? Raději nechci vědět :o) Naštěstí jsi pak předváděl hereckou baladu, protože málo komu se podaří téměř nic neříkat a strhnout na sebe tolik pozornosti, že se člověk nestačí nudit. Patří ti můj obdiv, který si ale též zaslouží Zemeckis. Tolik krásných scén se jen tak nevidí (hora, vlny, „rozloučení“ S Wilsonem). Moje srdce plesalo a také jsem samozřejmě ………. (doplňte sami) :o) Trosečník se tak pro mě stal nezapomenutelným. (10.08.2010)

Zemeckisovy filmy mě nikdy moc nebraly, přišly mi vždycky jako nejmainstreamovější mainstream, což jsem si potvrdil i u Trosečníka, když jsem se k němu konečně dostal po více než 20 letech od jeho vzniku. Jasně, Hanks je skvělý jako vždy, ale ten jeho pobyt na ostrově mi přišel překvapivě dramaticky plochý a osobně jsem asi čekal, že na tom ostrově zažije něco zajímavějšího, třeba nějaké setkání s divochy by mi tam dávalo smysl (podobně jako třeba v Modré laguně, na kterou osobně nedám dopustit a která je pro mě asi vrcholem trosečnických filmů). Potom mě tam taky zaskočil ten nečekaný skok v čase o 4 roky dopředu (jakož i samotné závěrečné rozuzlení, které se mi moc nelíbilo), a dál nemám rád filmy o osamělých postavách v divočině, kterým se dějou různé příšerné věci, typu že si musí sami vytrhávat zub nebo prodělají nejrůznější drásavá zranění (Iñárrituův Revenant budiž asi jejich nejpříšernějším zástupcem - osobně mě vyloženě fyzicky bolí na něco takového ve filmu koukat a nesnáším to). Chápu lidi, kteří ten film milují a kteří se u něj dojímají k slzám, ale osobně mi tam emotivní přišla jen scéna pádu letadla, a pak už mi všechno ve srovnání s tím peklem přišlo tak nějak krotké a bez napětí, což ostatně lze říct podle mě o celém filmu, protože je od začátku zcela evidentní, že se Chuck z ostrova dostane, otázkou je pouze po jak dlouhé době a co ho bude čekat po návratu. A v tomto ohledu mě ten závěr nepotěšil, jak jsem již zmiňoval, protože bych u takového filmu ocenil happy end, abych se zahojil po všech těch strádáních, leč nedočkal jsem se - a proto mám spíš tendenci se na ten film dívat víc kriticky. (22.11.2021)