Kontakt

Ach, ty zatrolený Hollywoode... Téhle tvojí sáhodlouhé selance nějak chyběly koule. A nemyslím ty, ve kterých se létalo za Standou Hložkem na Vegu. Co se týče oné náboženské otázky, napadá mě, jestli fanatičtí věřící hledající Boha, a fanatičtí vědci hledající mimozemšťany, nehledají náhodou jedno a to samé? Vede mě k tomu resumé poroty, podle které nevěřící člověk nemá právo létat za Marťany. Škoda, už jsem si leštil kombinézu... Abych ale Robertovi jenom nekřivdil; je docela možné, že kdyby mi v sedmadevadesátém nebylo usmrkaných devět a zašel na tohle do kina, mluvil bych asi jinak. Takhle mi však Kontakt nepřišel ani z poloviny tak zábavný, jako stejnojmenná slovní hra. (20.02.2012)

Kontakt jsem si od první chvíle opravdu zamiloval a nepřestal mě udivovat až do samého závěru. Už jméno Carla Sagana jako autora předlohy je zárukou, že ve filmu spíše než o šokantní ztvárnění prvního kontaktu se zelenými mužíčky (či dalšími podivnostmi), půjde o hluboké mudrování na téma věda, víra, pravda. poznání... A film kupodivu všechna výrazná podobenství i myšlenky vstřebává bez větších obtíží, byť se někdy jejich dalekosáhlost a explicitnost jejich vyjádření pohybuje na tenké hraně kýče. Přesto je pátrání sympatické vědkyně po "prvním kontaktu" (spíše však po samé podstatě vědění) strhující a dobře natočené. Škoda jen, že Zemeckis nedokázal vizuálním zpracováním napodobit Kubrickův epos Vesmírná odyssea... Ale to bych chtěl až příliš... (30.03.2004)

Geniální ukázka náboženských sraček a mocenských machinací, v jejihž středu je doktorka, která zasvětila celý svůj život jedné věci a čelila všem protivenstvím. Pak jí nezbývá než přihlížet, jak milovaný důkaz armáda tají a její nechutný šéf přebral všechny zásluhy. Když se jí konečně dostane náležitých práv, nechutní birokrati zmanipulují situaci jim vhodně. Fantastika (nebo budoucnost?) v kabátku reality. Další důvod vymýtit náboženství ( nikoli víru) z povrchu zemského a zamyslet se nad tím, kolik pravdy se nám dostává. (04.11.2012)

Sofistikovaný hollywoodský sci-fi film s překvapivě rozumně formulovanými filozofickými otázkami týkajícími se jak gnoseologie, tak ontologie - Kde je hranice poznatelného? Můžeme poznávat i to, co se vymyká našemu rámci vědění a vědomí, co dalece přesahuje naši zkušenost? Ale také, kdo vlastně jsme a jaký je důvod naší existence? Takovéto postuláty se objevují v mnohých sci-fi filmech, avšak v Zemeckisově Kontaktu neslouží jako povinný kolorit snímku daného žánru, ale tvůrci se jejich pokládáním skutečně snaží na cosi poukázat a k čemusi dospět (skoro bych nevěřil, že je něco takového v hollywoodské kultuře možné...). Robert Zemeckis se snaží akcentovat především první část termínu vědecko-fantastický a rozvíjí racionální příběh mladé vědkyně, jíž se podaří zachytit komunikát, jenž zjevně nepochází z pozemského zdroje. Je to nanejvýš obtížné a tvůrci balancují na tenkém ledě, nesklouzávají však ani k plytkosti a doslovnosti většiny obdobně tématicky orientovaných sci-fi filmů, ani k chvílemi se naznačující hollywoodské filmové kýčovitosti - právě ono balancování na hranici zjevného a nevyřčeného, nepojmenovaného přispívá ke kvalitám filmu. Příběh je primárně o hledání a nenalézání, ale zároveň poukazuje na celou řadu vedlejších efektů - sociologicky vykreslená vlna zájmu o mimozemské civilizace materializující se stanovými městečky okolo základny, posílení vlivu sekt a houfný vznik nových náboženských spolků na bázi kontaktu s mimozemskou civilizací, náboženské, politické a jiné aspekty nabalující se na přelomový objev, politické tlaky a lobbystické zájmy mající za cíl profitovat na daném vědeckém momentu... Velmi povedený je i symbolický a metaforický závěr filmu, odrážející sice akcentovaně humanitní a morální paradigmata tvůrců, z intencí daného filmu však nevybočující a po stránce estetické navíc i přínosný... Kontakt je bezesporu výjimečně dobrý sci-fi film s vynikajícími herci a s nosným tématem, který se nesnaží odpovídat, ale ptát se, což by měl dělat každý chytrý film... Podobné filmy: Blízká setkání třetího druhu (15.10.2007)

Robert Zemeckis si možná na první pohled ukousl příliš velký kus mimozemského letajícího talíře, ale po shlédnutí tohoto velkého snímku musím říct, že vše zvládl skvěle. Při délce bylo těžké udržet rytmus a plynulost děje a to jediné mu dělá menší problémy, ale jinak se vše vydařilo. Obsazení nemá chybu a Jodie Foster se stane miláčkem diváka stejně jako William Fichtner, který stále stoupá na mém žebříčku oblíbenosti. Závěrečná cesta, která je ve výsledku jen několika hodinovým šumem, je dech beroucí a nechává vzpomenout na svou sestřičku z Vesmírné odyssei. Barevná a působivá cesta do jiného světa. (19.06.2004)