Réžia:
Zbyněk BrynychScenár:
Pavel HajnýKamera:
Jan KališHudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Václav Postránecký, Rudolf Jelínek, Jaroslava Obermaierová, Jiřina Švorcová, Jana Dítětová, Jaroslav Rozsíval, Josef Větrovec, Ilja Prachař, Jan Libíček (viac)Obsahy(1)
Normalizační požadavky ovlivňovaly i milostné příběhy - jestliže je zažívali představitelé uvědomělé dělnické třídy, musely být optimistické. Pokud se ovšem přidala inscenační i vypravěčská topornost, výsledkem byl těžko stravitelný pokrm, jak je tomu v tomto filmu. Vypráví o tom, jak čistá a upřímná láska, která se rozhořela mezi televizním reportérem a inženýrkou z chemického závodu, může jedině povznášet. Je natolik příkladná, že film poskytuje jakýsi návod, jak by se zodpovědní lidé měli k sobě chovat, aby rodina byla opravdovým základem socialistického státu... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (19)
Pozor, pozor! U tohoto filmu nelze než jen varovat před takřka 90 minutami naprosté nudy a nezajímavého děje i hereckých výkonů. Jedinou výjimkou je zde Libíček, který ale nemá co pořádně rozehrát...a ke konci snad výstup J. Dvořáka, který také potěšil, ale to je tak asi vše co si z tohohle filmu budu pamatovat. ()
Jaroslava Obermaierova v hlavni roli a v perfektni kondici, s ocima krasnyma temer jako ma Alisa Frejndlich... lehoucky, pohodovy film, kde ani ta proklinana (ne mnou, je to srdcarka) Jirina Svorcova neuráží, a kde zaver prosviti kratkou ucasti Karolina Sluneckova, jejiz predcasny odchod z tohoto sveta si za nekolik dni pripomeneme...nebo ja tedy alespon ano. ()
Režisér Brynych potřeboval odvést nějakou tu normalizační práci, aby se mohl věnovat té nenormalizační a toto je výsledek. Z dnešního pohledu je zajímavé, jaká byli Postránecký s Obermaierovou pěkná dvojice. Fyzicky. Jinak je to taková patlanice, za zmínku stojí ještě podivná role Josefa Dvořáka a jako vždy nezapomenutelný Jan Libíček. ()
Dnes již mírně vyčpělá milostná romance mezi milostným trojúhelníkem Jelínek, Obermaierová a Postránecký. A jelikož Ruda hned v úvodu nepochopitelně vycouvá, začne film být nuda. Snímek tak zaujme spíše sedmdesátkovou chlupatou módou kotlet, mastných přehazovaček, špičatých límečků a bolestivě v rozkroku zaříznutých kalhot.... Mně osobně Postránecký ve svém ohozu připadal děsný a to ani nemusel dělat smutného ptáka. Jelikož je film celkem nuda, doporučuji sledovat ,,hraní'' neherců, kteří se vždy kolem nějakého slavnějšího a známého herce motají. Většinou nemluví, jen různě pokyvují hlavou či koukají jaksi mimo a když už je třeba aby něco řekli, jsou dabovaní.. :-). Dále zaujme (v roce 1973) Postráneckého reportáž o tom, že se chystá pro dopravu stavba obchvatu Prahy! :-) . No a ti co byli u porodu svých dětí a prakticky ihned je dostali do ruky mohou sledovat jak to měli složité budoucí taťkové tenkrát. Milovníci tatrovek si pak pak jistě mlsně mlasknou, když uvidí drsňáka Rudu Jelínka prohánět v kožených rukavicích bílou šestsettřináctku a na zkušební terénní dráze těžkou osmsettřináctku... Technicky založeným pak film nabídne napínavou zkoušku nově vyvinuté plastické hmoty Metalon, která má jít prý dokonce i obrábět... :-)). Dva koňaky za to retro. * * ()
Nebyl by to patrně Jiří Sternwald, kdyby ve filmu, pro nějž napsal hudbu, nepoužil alespoň jednou melodii z písně Svítí, svítí slunce nad hlavou. Nejinak je tomu i zde, zřejmě se jedná o jakýsi leitmotiv jeho filmové hudební tvorby. Snímek sám o sobě osciluje kdesi na pomezí průměrnosti, díky Janu Libíčkovi se však alespoň občas vloudí člověku do tváře smích. ()
Galéria (1)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (2)
- Filmovanie prebiehalo v Prahe, Neratoviciach a Kopřivnici. (dyfur)
- Ve 28. minutě se ve filmu mihne legendární závodník Karel Loprais. (Miluna11)
Reklama