Tomáš Morus (Muž do každého počasia)

Dialógovi film ( predsa len ide o prepis divadelnej predlohy ), ktorý na seba strháva pozornosť hlavne hereckým výkonmi ( čo sa aj zobrazilo na Oscaroch ). A úprimne povedané, je to možno aj chyba. Veď čakať, akú skvelú kreáciu nám ten onen herec, či herečka ponúkne a pritom zabúdať o čo vlastne ide, je trochu bludné. A o čo tu vlastne ide? Že až do dnešných dní ostáva kombinácia štátnej moci a cirkvi jednou veľkou zhnitou korporáciou, ktorá už tisícročia nedbá na hodnoty a humánnosť. A stojím si za tým podobne skalopevne, ako hlavná postava tohoto filmu. (05.08.2015)

trocha divadelne (je to film nakruteny podla divadelneho hitu) ale prekvapujuco plne vynikajucich vykonov (hlavne paul scofield je skvely a jeho oskar zasluzeny, lebo na rozdiel od ostatnych prilis netlaci na pilu ale hra civilne). je tam par slusnych reziserskych napadov a napriek dvom hodinam sa film prilis nevlecie i ked nenechal vo mne ziadne dlho trvajuce emocie... (26.11.2017)

"Bůh stvořil anděly kvůli nádheře, zvířata pro jejich nevinnost a rostliny pro jejich jednoduchost. Ale člověka stvořil, aby mu sloužil svým rozumem s celou složitostí své mysli." - Kdyby všichni právníci byli jako Thomas More nebo Gándhí, naše planeta by pravděpodobně mohla směle kandidovat na titul nejlepšího místa ve vesmíru. Člověk, který dokáže doslova za každého počasí nezradit své svědomí vždycky byl trochu osmým divem světa - proto je téma tohoto skvělého filmu na motivy (prý rovněž skvělé) divadelní hry tak nadčasové. Čechům zabila politika Jana Husa, Angličanům Thomase Mora - a potom další hromady takových, často bezejmenných. Protože jak říká jeden policista v jisté knize Raymonda Chandlera: "Tahle práce je jako politika. Potřebujeme ty nejlepší lidi - ale musíme pracovat s tím co máme." - Jenže pokusit se to změnit je povinností každého z nás, dodávám (s nadutostí sobě vlastní) já. Jako to zkusil Thomas More. (16.06.2005)

Další zajímavý film o anglickém králi Jindřichu VIII., který mapuje stejné období jako nedávno vysílaných Tisíc dnů s Annou (režie Ch. Jarrott, 1969). Řeší se stejný spor - první rozvod Jindřicha, protože mu jeho žena Kateřina neporodila syna. Katolická církev s rozvodem nesouhlasí, proto král rozhodne o jejím oddělení od Vatikánu. Hlavou nové (anglikánské) církve se stane on sám. Sir Thomas More, právník a vědec, kterému je tento film věnován, si svou (katolickou) tvář zachoval. Vzdal se všech funkcí, stáhl do ústraní, odmlčel. To vše proto, aby zachoval život sobě a své rodině. Jenže králi a jeho rádcům (hlavně intrikánu Cromwellovi) vadil mlčící ještě víc. Film o nesmírně silné a moudré osobnosti, která odmítla jít s davem a zaplatila za to životem. Silná a obdivuhodná byla i jeho rodina, ač se to zpočátku nezdálo. Poselství aktuální v každé době i situaci. Proto si tento film velmi cením. (07.01.2014)

Příliš se nedivím, že z tohoto filmu skáčou otcové preláti nadšením. Ale jsou trošku vedle. Jednak se v tomto případě nejedná o křesťanskou agitku, jako v tradičních hestonovkách a druhak Zinnermann neoslavuje křesťanského mučedníka, ale člověka, který zůstal věrný svému svědomí. Samozřejmě ani Thomas More nebyl z dnešního pohledu bez viny a podílel se na upálení nejedné čarodějnice, stejně jako pomáhal upevňovat pokřivený tudorovský nárok na trůn a nikdy mu nezapomenu, že poměrně schopného panovníka Richarda III. vylíčil tak, že z něj propagandista Shakespear mohl udělat světovou zrůdu, ale přesto se jednalo o ojedinělou morální autoritu, která skončila tak, jak skončit musela. 85% (09.02.2013)