Poznamenaní

Zpočátku téměř až dokumentární pohled na válkou poznamenané děti. Jejich zachránci jim nechtějí ublížit, avšak pro těžce zkoušené děti se pouze jedny uniformy vyměnily za jiné, strach zůstává - a není se čemu divit, vzhledem k hrůzám, jakými si prošly. Po slibném, chvílemi snad až mrazivém začátku se přibližně od onoho Karlova setkání se Stevem začíná míra patosu povážlivě zvedat, avšak únosnou mez jen tak tak nepřekročí. Pěkný film za 3,5* - přeci jen mám radši poněkud "syrovější" zpracování (i když uznávám, že vzhledem k době vzniku filmu se vlastně tomu optimismu a naději ani nelze divit). (08.05.2007)

Nádherný film. Po prvej mrazivej polodokumentárnej polhodinovke sa síce už ide na Hollywoodsku slzotvornú istotu ale na istotu plne funkčnú, filmársky príjemnu a herecky bezchybnú. Zinneman natočil neskôr určite lepšie filmy ( hlavne Šakal FTW!) ale na tento film by sa už len kvôli silnej téme nemalo zabudnúť a navyše ma celkom dobre rozobral 9/10 (01.03.2015)

Žiadna citová vydieračka, to je fráza. Už mám pocit, že pri každom filme, ktorý je emocionálny, tak ľudia toto slovo v komentároch používajú stádovito. Skutočnosť bola ešte viac emocionálna. Film o stratených a zdeptaných deťoch je bez pochýb silná vec a nanešťastie skutočná. Je smutné, že mnoho detí dokonca svojich životov nezistili skade sú, nenašli svojich rodičov, to isté platí pre rodičov detí. Z Poľska bolo do Nemecka na prevýchovu cez vojnu odvlečených vyše 200 000 detí, z toho sa ich späť podarilo dostať asi 15 000. Keď si pomyslíme, že Nemecko bolo tiež ako Poľsko zničené, tak veľká časť dnešných Nemcov sú vlastne pôvodom Slovania, ani o tom nevedia, lebo tie deti ktoré prežili sa dočkali dospelosti práve v rokoch najväčšej populačnej explózie v Európe v 50. a 60. rokoch a vtedy zakladali rodiny. Koľkým dnešným obyvateľom Nemecka by sme však mohli priradiť niektorú zo slovanských národností už nevedno, lebo každému už je jedno jeho história, aspoň mám posledné roky taký pocit, lebo všetko sa globalizuje a zisťovanie podľa telesných rysov je pre mnohých ľudí ponižujúce vzhľadom na to, že to robili práve nacisti. Film nie je ani naivný, ten koniec bol skrátka len vyústením náhod a určitých udalostí, ktoré často pomohli k vzájomnému stretnutiu, lebo vtedy pomohla snáď každá maličkosť a aj takéto veci boli bežné. Treba si uvedomiť, že je to nielen silná téma a skvelo zahraná, ale aj z roku 1948. Je to významný počin svetovej kinematografie. (06.07.2013)

V poslednej dobe mam nejako stastie vidiet vela filmov z druhej alebo z prvej svetovej vojny, ale tento je vynimocny tym, ze sa odohrava len chvilku po skonceni tej druhej. Nekonecne hladanie matky syna a zase naopak syn hladajuci svoju matku vzbudilo vo mne silne emocie a o zavere filmu nehovoriac. Detsky herec Ivan Jandl podal naozaj skvely vykon, za co dostal i Oscara a preto je pre mna zahadou, ze nedostal ziadne nejake zaujimave ulohy, co znamena, ze Oscar nie je vzdy zarukou uspechu vo filmovej branzi pre buducnost. Proste opät dalsi vynikajuci film odohravajuci sa aj v Prahe... 11.02.2009 _____ Montgomery Clift - (Ralph ´Steve´ Stevenson) +++ Jarmila Novotná - (Pani Hana Malíková) +++ Ivan Jandl - (Karel ´Jimmy´ Malík) +++ Aline MacMahon - (Mrs. Murray) +++ Hudba: Robert Blum +++ (11.02.2009)

Dala bych i plný počet s klidným svědomím, ale za snad až příliš plánovitý útok na divákovy city nemůžu. Dojatá jsem byla takřka po celou dobu sledování filmu. Nejprve pohled na děti, které přežily koncentrační tábor a zůstaly samy bez rodičů, jejich strach z amerických uniformovaných zachránců, útěk malého Karla Malíka(okouzlující Ivan Jandl) z tábora UNRRA, jeho setkání s Američanem Stevem(Montgomery Clift), který se ho ujal, pak matka Hana Malíková(Jarmila Novotná), která beznadějně objíždí tábory a hledá svého syna...a konec...Hádejte jaký? (24.07.2008)