Impérium svetla

Herecký koncert Olivie Colman a Micheala Warda. Ich vzťah je zobrazený veľmi jemne a s množstvom krásnych nuáns. Tie ešte umocňuje nádherná Deakinsonová kamera a smutný soundtrack Reznora a Rossa. Mendes si po dlhšom čase zvolil jednoduchší príbeh, o to viac ale z neho cítiť určitú osobitosť. Pred nedávnom som pozeral Armagedon Time a niektoré motívy zobrazené v tom filme sú prítomné aj v Empire of Light. Téma rasizmu je v obidvoch neustále číhajúcou hrozbou. Gray s ňou pracuje kostrbato ale zároveň účelovo. Mendes to robí trošku sofistikovanejšie. Aj napriek určitej predvídavosti má film dejové zvraty postavené na citoch a emóciách. Plynie to pomaly. Má to čarovnú atmosféru. A mimo lásky a rasizmu je to aj o filme. A prechádzať sa priestorom kinosál, počúvať starého premietača s tvárou Toby Jonesa ako vysvetľuje obsluhu premietačky, alebo sedieť v kinosále s Olíviou bol pre mňa veľmi nevšedný zážitok. Neočakával som veľa a dostal som veľmi citlivo natočený film o túžbe byť šťastný. O snoch. A o poézií. Veľmi veľa scén bude vo mne ešte doznievať. Ward je veľký talent a dúfam, že sa mu bude vo filmovom svete dariť. A Olívia hrá prvú ligu. Až som prekvapený, že si za takýto výkon nevyslúžila nejakú nomináciu. (28.02.2023)

Producent, reziser a scenarista Sam Mendes nesie uplnu a hlavnu zodpovednost za to ako sa Empire of Light nepodarilo. Mohla to byt pocta kinam a ludom co v nich pracuju, ale Mendes sa rozhodol ze do filmu navyse zakomponuje nielen rasiszmus v Anglicku 80tych rokov, ale i mentalnu nemoc hlavnej hrdinky (nastastie je Olivia Coman vynikajuca a jedina vec co to vsetko drzi nad vodou). Na jeden film je toho dost, ale ani jedna dejova linka nie je zapamatovania hodna. (11.03.2023)

Slice of life z 80s Británie, Mandesova pocta klasickým kinům, romance dvou outsiderů nepřízni osudu navzdory, komentář k rasismu a sexismu soudobé společnosti - neukotvenost v jednom tématu může vadit lidem zvyklým na Mandesova obvyklá vyhrocená dramata, ale na to natočit si občas takto odpočinkový a příjemný film není nic špatného. Zvlášť s jeho  (a Deakinsovým) talentem pro vyšperkování každé scény, každého záběru. I Reznor jako by si netypicky neagresivním soundtrackem chtěl udělat něco jen tak pro radost... a to drama tu bohatě dohání svým fantasticky expresivním a přitom lidským herectvím Olivia Coleman. Věřím že jediný důvod proč tady nedostala aspoň nominaci na oscara je právě proto jak je film nevtíravý/nevýrazný. 8/10 (09.09.2023)

komorní příběh stárnoucí osamělé ženy, která krom práce v kině a občasnému poskytnutí pomocné ruky svému nadřízenému nemá v životě skoro nic. To se změní ve chvíli, kdy do kina nastoupí mladý Stephen, který to jako černoch nemá v Británii v té době zrovna úplně jednoduché. Mezi touhle na první pohled nesourodou dvojící tak vzniká pevné pouto. Na Empire of Light sem se celkem těšil, protože mám opravdu rád Sama Mendese a jakkoliv opět přináší herecky i technicky precizní kousek, není v něm pro mě už nic navíc. Ty necelé dvě hodinky se dají v pohodě vydržet a o špatný film rozhodně nejde, ovšem od režiséra, který má na kontě dnes už klasické kusy bych čekal trochu víc...60% (26.02.2023)

Kto si tajne predstavuje, ako mu Olivia Colman vyhoní kolibríka, nech sa páči, film ponúka tutorial, tu sa nájde taký "šťastlivec". Lenže potom, ako Kryl správne spieva, "venku se setmělo" a drahú Oliviu začal nekultúrne, ale za to hlboko obohacovať Afroangličan, ktorý sa, a to je obrovské prekvapenie, všade stretáva len so samým rasizmom. Ide po ulici - rasisti, je v práci - zase rasisti, proste nikde jeho obohatenie nechápu, hoci Colmanovej jeho prínos až tiekol. V istom rozmere film pravdivý, ale zase aby bol celý len o rasizme a ukojení Colmanovej potemnejších klobásových chúťok, tak to je trošku málo. V istom zmysle je to tak trochu prerábka nadčasového Hemingwayovho diela, za ktoré má Nobelovku. Len namiesto Starec a more tu máme Starena a dik moré. Samozrejme dik moré v britskom podaní bez potulných indokočovných slov. (11.07.2024)