Dual
Dual
VOD (3)
Obsahy(1)
V blízkej budúcnosti sa žena menom Sarah (Karen Gillan) dozvie, že je nevyliečiteľne chorá. Aby zachránila svoju rodinu pred bolesťou zo straty, rozhodla sa pre svoj klonovací postup a vycvičí klon, aby sa cítila ako ona. Potom sa však Sarah zázračne uzdraví, čo ju privádza k novému problému: v spoločnej budúcnosti ľudia nemôžu existovať dlhšie, ako je časový limit ich klonov. Podľa zákona musí Sarah a jej klon nakoniec medzi sebou bojovať až do smrti. (ČSFD)
(viac)Videá (1)
Recenzie (65)
Sci-fi, thriller, ale zároveň taky dost dobrá komedie s tím nejvíc podivným humorem ever. Zábavně nihilistická bizarní hříčka, která vůbec není blbá, s koncem, který dává dostatek prostoru k dvojí interpretaci. Trochu zvláštní bylo využití, soudě dle dopravních značek a architektury, evidentně evropských exteriérů (hádám, že finských), ale mluva a americky stylizované SPZky zase evokují US. Ale ono to k tomu vlastně nakonec naprosto sedělo, neb celý film tak trochu působí jako vytržený z běžného prostoru a času. ()
Celkem těžké ohodnotit snímek, kterej se snaží tvářit jako převrat, ale přesto je to levnej brak. Scénář prvních čtyřicet minut funguje bezchybně, až pětihvězdičkově, poté se zasekne na stejné lince a už nepřináší žádné zajímavé zvraty a vede do silně mysteriózního finále, u kterého je nutné zaměřovat se na detaily dialogů (což bylo fajn, ale nakrátko). ()
Minimalistická a vcelku originální klonovací Vě-Fa taškařice, sterilní jako kachličky v pitevně a s parádně strojovými dialogy z již plně odtažité, depresivní zdigitalizované budoucnosti, ve které Karin Kiliánová vystřihla tu nesympatickou zpruzenou piču tak dokonale, až ji podezřívám, že je nesympatická zpruzená piča od přirození i po vypnutí kamer. ()
Nízkorozpočtové scífko sice s poněkud slabou až slabomyslnou zápletkou, ale s tuze zajímavou stavbou příběhu i režií. Děj je většinou statický a extrémně neakční, jeho postavy svou strojovou mluvou i pohyby připomínají androidy, obsah jejich dialogů je místy absurdní, výsledná atmosféra filmu je artová až surreálná. A na první pohled jednoznačný závěr se v samém závěru stane závěrem částečně nejednoznačným a divák se může svobodně rozhodnout, jakou ze dvou nabízejících se point si zvolí jako tu správnou, protože tvůrci mu nejednoznačností závěru dávají svobodně na výběr (ale to může být jen můj subjektivní pocit a pointa je přece jen jenom jedna a je úplně jasná). Sice se v žádném případě nejedná o nějakou popkulturní blbůstku pro žrouty popcornu, ale nečekejte ani nějakou hlubokou psychologii a existenciálně výjimečně silný zážitek. Silné tři. ()
Ten dvojnický koncept se mi vlastně moc líbil. Podmínky, kdy si jde pořídit klon či opatření, ve chvíli, kdy se situace originálu mění, to všechno značilo, že u toho někdo přemýšlel. Ale zpracování mi přešlo bezkrevné i bez emocí. Co se Karen Gillan týče, tak tu mám jindy docela rád, ale tady jsem si přál, aby se ve své dvojroli zabila navzájem. Škoda. 40% ()
Reklama