Réžia:
David WickesKamera:
Alan HumeHudba:
John CameronHrajú:
Michael Caine, Armand Assante, Ray McAnally, Lewis Collins, Susan George, Jane Seymour, Harry Andrews, Lysette Anthony, Roger Ashton-Griffiths (viac)Obsahy(1)
Londýn 1888. Ve čtvrti Whitechapel je zavražděna prostitutka a Scotland Yard vysílá inspektora Freda Abberlinea. S ním přijíždí vyšetřovat i seržant George Godley. Na místě se setkávají s novinářem Batesem, který předpokládá, že místní policie na vraždu nestačí, a proto byl povolán Scotland Yard. Abberline s Godleym se informují u místního soudního lékaře Llewellyna na výsledky pitvy. Prostitutka byla téměř odborně rozřezaná a byly jí odstraněny některé orgány. Abberline proto chce mít do rána na stole seznam všech lékařů, veterinářů i řezníků. Další den se koná soudní slyšení. Předsedající vyslechne Llewellynovu lékařskou zprávu a na žádost Godleye slyšení odročí Za Abberlinem přichází jasnovidec Lees, který se těší velké královnině přízni, a říká Abberlinemu o své vizi. Viděl jednoho muže se dvěma tvářemi. Abberline mu nevěří, ale Lees mu popíše detail, který nebyl nikde uveden, a to ulomený podpatek z boty mrtvé. Lees se setkává v kavárně s Batesem a kreslířkou Emmou Prentissovou, která podle Leesova popisu vytvoří portrét muže, kterého viděl ve své vizi, a Emma zjistí, že je to podoba jednoho amerického herce Richarda Mansfielda. Ten právě hraje ve městě v divadelní hře Dr. Jekyll a Mr. Hyde. Leese pozvou na večerní představení s tímto hercem, ten má nějaké vidění, udělá se mu špatně a z divadla odejde. Lees o tom pak vypráví Abberlineovi, který se jde na představení sám podívat. Poté se sejde s Masfieldem v jeho šatně, kde najde i Emmu, kterou velmi dobře zná. Mansfield je zavede do domu s prostitutkami, kde se setkal s mužem, jehož podobu použil pro svou jevištní proměnu. Ráno je nalezena mrtvá další prostitutka (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (86)
Televizní zpracování podle tehdejších teorií. Podle současných poznatků šlo o námořníka, který byl v Americe přichycen u podobného činu. Atmosféra filmu je tu dobrá, působí přirozeněji a temněji než třeba u detektiva Murdocha. Zajímavé bylo sledovat tehdejší policejní postupy často mařené nátlakem médií a veřejným mínění (umývání místa činu), k tomu politické pletichy a přítomnost věštců. Napínavá detektivka, i když divák přede ví, jak to dopadne. ()
"Lidé si nenechají fámy zkazit fakty." Moje řeč. Postava Jacka Rozparovače pro mne stále zůstává tajemnou, i když zde byla velkolepě odhalena. Přesto mě pátrání Abberlinea s Godley dost bavilo a jestli při repríze tohoto filmu oba dojdou ke stejnému závěru, tak snad uvěřím, že legendárním Jackem byl ... ()
Velmi dobrá dvoudílná verze o historii brutálních záhadných vražd v Londýně roku 1888. Výborné zpracování tématu, výborné herecké výkony (včetně Lewise Collinse, nám všeobecně známého z TV seriálu "Profesionálové") staví tento film na špičku TV tvorby Velké Británie. Zajímavostí je, že přestože identita osoby, tzv. Jacka Rozparovače", není dodnes jednoznačně odhalena či zveřejněna, tento snímek nám nabízí v závěru jasné a neoddiskutovatelné odhalení vraha a případné možné indície, které by mohly vést k onomu dlouhodobému zahalování jeho skutečné identity. Vedly opravdu stopy vyšetřování až do nejvyšších míst královské rodiny? Pravděpodobně ano. Existuje totiž teorie, spojující s těmito vraždami osobu prince Alberta Viktora, syna tehdejšího následníka trůnu, pozdějšího krále Eduarda VII. Tato domněnka, vyjmutá z článku o Jacku Rozparovači na stránkách otevřené encyklopedie zvané Wikipedie, je ostatně nadnesena i v tomto filmovém dramatu. Na tuto otázku však vyšetřující inspektor Fred Abberline (Michael Caine) při pátrání po vrahovi jasně odpovídá. Jakoby tím chtěl už pro vždycky a navěky uzavřít tento pro královskou rodinu pravděpodobně dodnes nepříjemný okamžik a veškeré stíny pochyb o čistotě královské rodiny z povrchu zemského vymazat. Tomuto filmovému snímku nemám co vytknout. Nejedná se totiž o dokument snažící se ukázat skutečnost tak jak byla, nýbrž jen a jen o napínavé filmové drama, které čerpá informace z dobových spisů a poznámek policie a vyšetřovatelů. A nebojte se, není to pouhý slaboduchý krvavý horor. Je to natočené opravdu vkusně, přestože tuzemský obal tomu nenasvědčuje. :-) ()
Trochu už zaprášené tv drama s někdy legračními úhly pohledu a střihem, který se snaží o dramatičnost, připomíná však spíše ročníkovou práci na střihačské škole. Nejvíc mi však vadilo hrubé osočení údajného pachatele, konkrétní historické osoby, který však ve skutečnosti žádné vraždy nespáchal – viz nedávné odhalení na základě DNA. OK, to v roce 88, kdy film natáčeli, vědět nemohli, ale stejně, tahle záležitost už patří do archivu nebo kabinetu kuriozit. Pozitivum vidím ve zobrazení vyburcovaného a nemyslícího davu, který chce najít viníka okamžitě a bez jakýchkoli důkazů ho nejlépe oběsit na první lucerně. Jo, tak v tomhle se nic nezměnilo. Stejně jako postoj bulvárního tisku, kterému jde o senzaci a zvýšení prodeje, bez ohledu na to, jaký dopad budou mít vylhané články na vyděšené a tudíž ke všemu ochotné obyvatelstvo. SHRNUTÍ: Kterak vyšetřit vraždu, když jste mezi mlýnskými kameny a na krk vám dýchá rozlícený dav v ulici i nedotknutelná královna v paláci. ()
Narozdíl od mého oblíbeného zpracování téhle legendy ve filmu Z pekla mi tohle tv zpracování nikdy moc nesedělo. Tenhle film pracuje s úplně stejnou verzí a finálním odhalením, ale celé je to takové natahované, unylé a nemá to šťávu a ani charizmatická dvojice vyšetřovatelů v podání dua Caine a Collins to nezachrání.40% ()
Galéria (9)
Fotka © Lorimar Telepictures
Zaujímavosti (6)
- V září 2014 byla po 126 letech odhalena totožnost skutečného Jacka Rozparovače. Byl jím Aaron Kośmiński, pocházející z polského města Klodawa nedaleko Lodže. Potvrdila to analýza stop DNA na šátku jeho čtvrté oběti, Catherine Eddowesové. DNA pachatele byla porovnána s genetickými vzorky pravnučky Kośmińského sestry a byla prokázána shoda. (Zdroj: fakt.pl, novinky.cz) (Woodstock)
- Hugh Fraser nosil šaty, které na sobě opravdu měl Sir Charles Warren. (Chatterer)
- Poslední film Edwarda Judda. (Chatterer)
Reklama