Přátelé: Zase spolu

Cosi tak toporného se na pornhubu vážně nevidí. Už jen samotná délka prvoplánového rýžovacího projektu mě zarazila, i další obavy se potvrdily, shlédnutí probíhalo chvílemi se zakrytými kukadly. Chápu, že řada fandů se u toho nostalgicky potěší, ve své době jsem na seriál taky koukala, nicméně, že bych ho adorovala bezmezně dosud, to zase ne, ale ano, dobře napsaná, zahraná sranda to v devadesátkách byla, ovšem jsme dál, takže se tahle aktuální trapná tryzna dá těžko ohodnotit kladně. Naštěstí jsme v prostoru, kde si každý může pochválit, co se mu zlíbí, za mě hrůza a přeji si, aby se takto jednoduché věci více neděly. Shazují původní počin. Vývary nedopadly u Macha a Šebestové, ani u Arabely, sice u M*A*S*H* jo, ale tak všem je snad jasné, že tam to byla jiná tvůrčí liga. Osobně by mě víc potěšil řekněme desetiminutový spot, v němž po letech John Turturo alias Jesus tančí a zase olizuje kouli před Dudem a Waltem "Dios Mios", kdy by nás Walt zajisté osvěžil čímsi nadčasovým, klidně ať poskládájí rozprášeného Donnyho, protože ani z toho nás nebude natahovat, jako ze stále nehezké kobylí držky s prasečími očky Rachel, neumětelsky zohavené Mončiči, uondaného ochlasty a dalších, kterým se jejich role staly osudovými, přičemž je fakt, že tehdy se jim povedly. Jedna za Lisu Kudrow. (03.06.2021)

Nevím popravdě co bych na tom měl hodnotit. Vím, že jsem jako každý druhý, ale značka "Přátelé" pro mě není něco kam můžete nalepit známku. Nadruhou stranu ano, můžeme se bavit o tom, že kompozice prvků a celková dramaturgie tohoto speciálu je zejména v začátcích trošičku off, o tom že James Gorden je celkem zbytečný moderátor, nebo o tom jak by celý reunion snesl trochu méně, až moc americké, přeafektovanosti. Nemůžu se však ubránit té bezmezné lásce, kterou cítím ke každému herci z tohoto seriálu. Ano, pro ně jsou ti ostatní "těch dalších pět" a my na ně koukáme jako na "těch šest". Ta chemie, která ale celé ty roky způsobovala milionům lidí po celém světě pocit toho, že je celá šestice i jejich "Přáteli" tady ale pořád je. Všechny trefné vtípky a poznámky pořád fungují jako kouzlo, a pro mě to byla prostě přesně ta sentimentální podívaná, kterou jsem na čtvrteční večer potřeboval. Po 104 minutách strávených v kruhu Přátel jsem rád, že jsou vlastně pořád stejní, jako si je pamatuji. (27.05.2021)

Co jednou chcíplo, má zůstat pohřbeno, a příjemné vzpomínky na asi nejlepší židohomo shitcom své generace by rozhodně nikdo neměl kurvit nechutným hrabivým zombídefilé otylých, laločnatých a jinak povislých starců či vskutku děsivých a strašlivě přebalzamovaných plastických trhavin. No dobře, Anistonka by se s trochou gerontofantazie pořád ještě dala ohnout o osudí na bingo, avšak jinak naprosto dávivá strojená, prkenná a kýčovitá odpornost. Odpornost, u níž na každé z těch brutálně přeplácených primadon za zenitem, koženě přehrávajících vzájemnou náklonnost a přátelství na život a na zmrd, bylo s každým falešným úsměvem a toporným gestem zřetelně vidět, jak mají v piči a jak je pohromadě drží jen to, že si z téhle sračky odnesou domů další kufr peněz. A celé to megatrapné rýžoviště ještě k totální žinantnosti vytunili prostřiky na další prostitující neméně strojené, přeplácené primadony, stejně strnule za prachy papouškující, co se jim na Pšátelích jakože tak mocinky líbínkovalo, jakož i na rozličné mutanty a homolidi světa, kteří díky seriálu konečně nalezli stejně zmutované kamarády nebo konečník. Zahnívající žluklý odpad, přičemž počítám, že mě skalpel plastického chirurga Kurtny Cocksové, Čendlerův lihově steklý xicht a Džojí v šestém měsíci budou ještě hodně dlouho nočně mořit. (30.05.2021)

Díly přátel v originále měly vždy idiosynkratické názvy neboli názvy podle jedné společné formy, a to, že vždy začínaly slovy The One With/The One Where/atd., zkrátka TOW. Měl-li bych podobný název přidělit tomuto "dílu", zvolil bych nejspíš název The one where we monetize nostalgia. Ústřední šestice, několik tvůrců, několik stálejších herců a dokonce i několik guest stars si dává vítězné kolečko (proč je tam Corden, kterého příliš nemusím, mi také uniklo; kdyby tam nebyl, o moc by se nepřišlo). Nevím úplně proč, žádné výročí se nekoná, nijak posazené do současné pandemické doby to taky příliš není. Akorát mi to připomnělo nedávnou zkušenost z jednoho videa, kde bylo hezky vidět, jak sitcomy pokročily co se týče humoru a co se týče progresivity z hlediska ras a sexualit, i když nemůžu Přátelům jen křivdit - The Take to vyjádřil asi nejlépe. Celkově nemastný, neslaný clip show proložený několika málo zajímavými momenty, takže to hrozně bylo dlouhé, ale ve výsledku se tam toho moc neodehrálo. Nebyly ani prezentovány žádné velké reálie z té doby (s výjimkou pár obálek časopisů a pár záběrů), žádné velké ohlédnutí za tím, co se v mezidobí odehrálo, co se děje, co se dít bude, pouze vzpomínání. Potěšila přítomnost fanoušků a navíc potěšila přítomnost fanouška ze Slovenska. (15.06.2021)

Přátelé jsou nejlepším sitcomem všech dob, a tak jsem nemohl vynechat ani tento speciál, kdy se po 17 letech sešla naše šestice v jedné místnosti, resp. v místnostech, kde se seriál natáčel. Což je však zvláštní, že za takovou dobu se nikdy všichni spolu nesešli. Ale je to velká nostalgie, člověk s našimi hrdiny vzpomíná na ty časy, kdy se seriál točil. Dozvíme se i nové informace ze zákulisí natáčení. Myslím si, že tohle se tvůrcům povedlo, udělali to zajímavé, vymysleli to hezky. A mě při sledování několikrát ukápla slza. Jen u Matthewa Perryho jsem měl takový zvláštní pocit, že ho setkání moc nebavilo. Ostatní si to ale užívali a dojetím brečeli. (22.05.2022)