Odysseus

Na televizní film je to úžasně povedené, každý kdo tomu dal pod tři je rozmazlenec a neznaboh. Ještě před nástupem puberty jsem byla do tohoto eposu tak bezhlavě zamilovaná, že jsem ho byla schopná přelouskat v daktylském hexametru. Čili mě příjemně překvapilo, že se film prakticky neodklání od předlohy. Zahrané s nasazením, na rok 97 je to pecka, kdyby to dneska někdo hodil do tři dé a trochu vytunil, tak mám v kině ruku v kalhotkách natotata! (12.05.2013)

Na Hallmark vskutku ucházející... Kdybych ale použil tatáž slova k ohodnocení stavu lodi na otevřeném moři, posádka včetně kapitána by jistě nadšena nebyla... Ovšem v porovnání s gigantickými bouřemi a jiným smrtelným nebezpečenstvím, kterým Poseidon "odměnil" Odyseovu sebechválu, by se takový stav lodi nutně musel zdát téměř bezvadný, a to každému námořníkovi bez vyjímky. Je zajímavé, že o "trochu" později přišel jiný Řek, zvaný Archimédés, se zákonem o tělese ponořeném do kapaliny. Ještě zajímavější ovšem je, že Archimédův zákon vystihl již autor této básně. A vlastně již tehdy viděl (což nás po zásluze přivádí k otázce: Kdo že je tu vlastně slepý?) jeho platnost i v oblasti, kterou Archimédés očividně neviděl, a proto jí, ani i kdyby chtěl, nemohl věnovat pozornost. Tedy v lidském srdci. Ucházející srdce, ať už z důvodu velké pýchy, předsudku, či jiného poklesku, klesá ke dnu stejně jako ucházející loď. Změnu stavu pak může způsobit jen změna stavu mysli, například projevená pokora. Srdce, které ucházelo a šlo ke dnu se pak snáze dostane na hladinu, a je-li pokání dostatečné, tak až do krajiny zalité sluncem... A stává se tak vskutku "ucházejícím"... ... ... Přiznávám, autoři tohoto díla mají můj obdiv za ne až tak marný pokus vyjádřit poezii obrazy. Jsou-li však obrazy v zásadních pasážích doprovázeny slovy v souladu s původním zněním básně, stává se dílo unikátem. Zejména v samotném závěru to vyšlo znamenitě... :) (09.08.2015)

absolutní špička hallmarkovských filmů. Jeho jedinou větší chybou je právě ten hallmarkovský vzhled, triky, střih a režie. I přesto ale musím dát všech pět hvězd. Právě proto, že po všech lepších řeckobájných filmech (souboj titánů) a těch horších (prakticky všechny ostatní) je tu film, který se téměř do puntíku drží originálního znění báje. Navíc Armand Assante je jako Odysseus vynikající a vůbec i přes kopance v režii se musí režiséru Andreji Končalovskému vzdát pocta, za přesné obsazení všech herců a hlavně za závěrečnou pasáž vyvraždění nápadníků na Ithace. Tleskám ve stoje (28.04.2009)

Mizerná televízna adaptácia starogréckeho eposu, ktorej jediným výrazne pozitívnym znakom je slušná vernosť Homérovej predlohe. Okrem toho a hŕstky zaujímavých vedľajších postáv je Odysseus číre televízne zlo. Dopozerať túto príšernú trojhodinovú báchorku s mdlou výpravou, smiešnymi trikmi, nezáživne prerozprávaným dejom a patetickými dialógmi v podaní prehrávajúcich hercov znamenalo urputný boj aj pre takého milovníka fantasy dobrodružstiev akým som ja. (4/10) (20.11.2011)

Ale jo, takle se to nějak mohlo stát :o). Řecký báje a pověsti mě hodně braly , když sem malej. Od těch dob se toho natočilo celkem dost, ale na to, že je to poměrně oriinální, tak bych čekal mnohem víc filmů. Nede všemi jednoznačně kraluje Souboj titánl, kterej byl ve všech ohledech průkopnickej. Tenhle kousek není špatnej, hlavně teda dějem. Je to poutavý dobrodrůžo s absolutně obyčejnými efekty, což působí už celkem komicky, ale chápu to :o). 3 hodiny je dlouhá doba, ale na 3x jsem to dokoukal :o) (28.04.2022)