Bo Burnham: Inside

Ve velmi nepravděpodobném scénáři, že se někdy dočkám vlastních potomků, se mě jednou zeptají, jaké to bylo žít během Covidové pandemie… tento „film“ bude mou odpovědí. Bo Burnham během svých stand-upů vždy dokazoval velké nadání divadelní režie a chytrého komentáře společnosti, při němž vždy pracoval i se svým živým publikem. Jenomže během pandemie mu byl tento formát odepřen, a tak se rozhodl zdokumentovat, jak si takový člověk v izolaci může žít. Neskutečná emocionální hodnota, která mě vrátila do těchto těžkých časů, prozkoumala, jaký dopad může na jedince mít. Bo využil veškerých možných atributů nejen k výsměchu době a lidem, kteří v ní žijou, ale taky prozkoumal své vlastní nitro, své vlastní činy a dokázal udělat smutnou komedii ve dvou pokojích. Pro mě to byl vždy génius bez studu, a proto patří mezi mé největší favority této scény. Silné doporučení… teď s odstupem od Pandemie to hituje mnohem více. (16.01.2024)

Víc Bo Burnham než cokoliv jiného. Víceméně Can't Handle This rozvedené do celovečerního formátu. Logický důsledek/vývoj tohoto, ale i The Eighth Grade, Vine a jiných videí, ať už co se týče střihu, obsahu, umístění věci v záběru nebo světel (všechny tyto věci jsou stejnou měrou podstatné a neměly by se zanedbávat. V neposlední řadě tu máme i vývoj mezi Welcome to Youtube a Welcome to the Internet. Právě u Welcome to the Internet byl jeden z grafických efektů, který mi všude jinde vadil, konkrétně se jedná o pomalý zoom-in nebo zoom-out. Graficky je to, vzato kolem a kolem, rozhodně zajímavé řešení, když si člověk uvědomí, že by v mnoha případech šel originálně využít i greenscreen ve větší míře. Skladbou texty a scénářem je to originální slepenec skečů (či spíše hit-or-miss experimentálních snímků), které, jak už jsme u Boa zvyklí, nastavuje zrcadlo společnosti (zejména různým tvůrcům obsahu - streameři her a reakcí na videa, fotky na instagramu a určitě i mnoho dalších věcí, které jsem nerozluštil, protože je neznám - o to víc je znát, jak moc drží Bo prst na tepu doby). Závěrem je vhodné se podívat i směrem do budoucnosti - jak se asi bude koukat na tento speciál za pár let? Je dost možné, že dobře. Bo se vyhnul nějakému přehnanému využívání slov typu COVID-19, karanténa nebo pandemie. (09.06.2021)

Performance, ktoré je v prvej polovici na hranici geniality. V druhej sa snaží vybudovať pointu, ktorá je ku koncu trefná a úderná ( ako je u Burnhama zvykom) ale tempom trošku spomaľuje. Piesne zase raz dobré. Jeden z tých počinov, ktorý má v sebe prímes revitalizácie a očisty. Nie je to tradičný ani najlepší špeciál, ale je to rozhodne najumeleckejší počiň v tomto prapodivnom období. Healing the world with comedy. (02.06.2021)

Anti-kapitalistických pořadů není nikdy dost. Zvlášť to platí v tomto případě, protože 'Inside' je levičáckej hudební bizár, v kterým se Bo Burnham potřeboval vykřičet a vyzpívat do světa, jak moc je naše společnost v hajzlu. A to se mu povedlo na výbornou, poněvadž natočit takovou experimentální šílenost jenom v obýváku chce kuráž...... Nejlepší songy: 'How the world works' a 'White woman's Instagram'. (16.01.2022)

V roce 2018 natočil Sacha Baron Cohen sérii Who Is America?, kde krom jiného vystupoval jako Dr. Nira Cain-N'Degeocello, karikatura liberála, co se na každým kroku omlouval za to, že je cisgender bílej chlap. Netušil jsem, že je tři roky poté možný, aby někdo tuhle sebemrskačskou, bolestínsky narcistní polohu docela upřímně vytěžil. No, i když upřímně. On to Bo Burnham všechno samozřejmě reflektuje naprosto dokonale, a to hned na několika levelech, dokonce i to, že si uvědomuje prázdnotu téhle svojí metareflexe... ale pak mu nezbývá než znovu pokrčit ramínky a začít pět o povrchnosti bílých holek na instáči, ve čtvercovým formátu, of kóz, haha. Prvních zhruba patnáct dvacet minut je nejtěžší cringe, co pamatuju. Zpívat o tom, jestli si z téhle hrůzné doby můžu vůbec dělat legraci a pak neudělat jedinej vtip, to je vlastně výkon, ovšem nevím, na jakou stand-up paralympiádu ho přihlásit. Tohle proboha není stand-up ani komedie, to je do sebe zahleděná mileniální performance s chrupem vetchýho dědouška bez protézy. A nejhorší je, že i ty jakože "depresivní" stavy jsou staged as fuck a nelze jim věřit ani vteřinu. Slavoj Žižek před pandemií pořád dokola opakoval jeden židovskej vtip. V něm se do nebe dostane rabín, židovskej obchodník a obyčejnej Žid. Rabín říká "Ó můj Bože, odpusť mi, nejsem nikdo." Obchodník říká "Ó můj Bože, odpusť mi, nejsem nikdo." Pak přijde na řadu obyčejnej Žid a říká "Ó můj Bože, odpusť mi, nejsem nikdo." Načež rabín strčí ramenem do obchodníka a říká mu: "Kdo si sakra myslí, že je?!" Ta nejvyšší forma privilegia je moct nekonečně shazovat a bičovat sám sebe. Burnham to dělá devadesát minut v kuse a neriskuje přitom vůbec nic. (11.06.2021)