Bombastický Johan

Utrápená komédia cez slzy, pričom je to skôr dráma, pretože hlavnému hrdinovi sa vždy všetko poserie. Partizánska veselohra s prekliatym osudom, kde za pozitívnu zmienku stoja akurát tak masky, za ktoré film dostal aj domáce ceny. Pål Sverre Hagen bol vynikajúci a nezabudnuteľný záporák v Boji snežného pluhu s mafiou. Herecky to nepokašľal ani tu, ale úlisnosť mu sedí viac. Ak sa ale niekto teší na echt komédiu, bude sklamaný. Je bezútešná. (08.03.2023)

„Víš Johane, dynamit není nebezpečný. Zbabělci jsou nebezpeční!“ - „Táta to zvládne, Johane. A ty třeba jednou taky. Bude to zábava!“ A Johanova matka to trefila tak napůl…Svérázný celovečerní režijní debut. Film je spíš než ryzí komedie její příbuzná tragi. A typicky severská. Plná absurdit (vede pasáž s odhalením pomníku), nadsázky (nesmrtelný kůň), se špetkou černočerného humoru (názorná scéna s pošťákem a holínkami) a paletou trhlých postaviček. Na rozdíl od většiny nesnášenlivých obyvatel není pro diváka těžké si Johana oblíbit a fandit mu. Ostatně, s takovým dětstvím asi ani člověk nemůže být normální. A Johanova vpravdě vikingská nátura mu dala sílu k tomu, aby se vypořádával s nesnázemi osudu. A ve stejném duchu se ostatně nese rovněž „vikingský“ konec (ehm, malinko moderní) uzavírající kruh. I přes výkyvy tempa a nálady to za mě budou ještě slabší 4*. „Nikdy jsme se nestarali o to, jestli nás má někdo rád. Nikdo nás rád neměl. Za celý můj život se to nezlepšilo. Člověk ale nemůže ztrácet čas tím, že se někomu snaží zalíbit.“ (07.08.2024)

Ani nijak výrazne vtipné, ani smutné, ani napínavé, ani dojímavé. Od všetkého si na chvíľu pričuchne človek trochu, ale ani jedného dosť na to, aby to nejak konkrétne zavoňalo. Lebo keď už to začne zaváňať niečim intenzívnejšie, tak buď to vyšumí do prázdna, alebo tu náladu vyruší ďalšia scéna. Asi to malo posobiť melancholicky, ale s Johanom som sa okrem posledných 10 minút proste nevzrušene, nezaujato minul. (22.03.2023)

Už ten dvojsmyslný název naznačoval, že půjde o nevšední filmový zážitek. Ale že to bude až takové, jsem nečekala. Tak svéráznou a zároveň skvělou tragikomedii jsem snad ještě nikdy neviděla... Osud mu nebyl zrovna dvakrát nakloněn, Johan se však z mnoha ošklivých ran dokázal otřepat a zarputile kráčel životem dál. Kvůli zálibě v odpalování bomb ho skoro nikdo neměl rád, přesto našel spřízněné duše. Při tom jeho neúnavném hledání jsem se místy od srdce zasmála, nebo naopak dojala téměř k slzám. Konec mě pak rozsekal na cucky... Jo, a abych nezapomněla, hudba byla taky bombastická! (90%) (11.02.2024)

Napíšu to takhle - Pål Sverre Hagen u mě už své místo má (Rozbouřené vody, Kon-Tiki, Amundsen) a opětovně mi potvrdil, že jeho herecký um a mužné charisma na mě bezvadně funguje.. Příběh Johana je takový hořkosladký, tragikomický, no a zcela pochopitelně seversky černohumorný až absurdní.. Sedlo mi to skvěle, líbilo se mi to.. (20.12.2023)