Rudy

Je malý, moc mu ten americký fotbal nejde, rozhodně nedá rozhodující bod a nedokáže celému týmu, že outsider byl nakonec ten nejplatnější člen. Rudy neudělá žádnou velkou věc, co byste čekali od sportovního filmu, ale stejně budete na konci dojatější, než u všech filmů o baseballu co končí rozhodujícím homerunem, co jich v kinematografii je. Tím, jak při zemi se Rudy drží, je prostě mnohem hezčí než všechna ta vyleštěná pohádková sportovní dramata, kde se končí fenomenálním vítězstvím. (01.07.2015)

Příběh kluka, který si jde za svým snem přes všechny překážky, které mu život hází pod nohy. Čím se ale Rudy od ostatních liší je, že jeho snem není být nejlepší, nejsou to trofeje a není to ani sláva. Jediné po čem celý život touží je stát se součástí týmu. A díky své zarputilosti a vytrvalosti se dostane nejen do týmu, ale taky nám pod kůži. Další z mnoha sportovních filmů, který se svým bratříčkům na první pohled v lecčem podobá, a přesto je vlastně úplně jiný. A jako bonus si člověk taky uvědomí, proč byl Sean Astin tak skvělá volba na roli hobita :-) (14.12.2013)

O pokusu šáhnout si na nesplnitelný bláhový sen v podobě sportovního filmu, ve kterém první polovinu stopáže není po sportu ani stopa. Jde o ultimátní naplnění poučky "když ti život háže klacky pod nohy, tak se o jeden každý přeraz, šeredně se vyrakvi o zem, zvedni se, přeraz se o další a to dělej tak dlouho než ze stromu života opadají veškeré větve či než se ostatní zželí a strom posekají, aby si zjistil, že celou dobu si právě pro ten  jeden strom neviděl les" a... A je to opojně "feel-good" do morku kostí. Dokonce i obvykle spíše otravné neherecké Astinovo ťuňťovství je tu záměrem, který v celkovém konceptu funguje. Vkusný kýč (ne, neprotiřečí si to), který emoce zdárně ždíme (mnohdy nepopiratelně díky Goldsmithově hudbě), ale zdaleka ne tak lacině a na první signální, jak by se z anotace mohlo zdát. (02.04.2022)

Úžasný sportovní film o tom, že žádný sen nemusí být nakonec tak velký a tak neuskutečnitelný, jak se někomu třeba zdá. Rudy opravdu umí chytit za srdce, a když se chytit necháte, prožijete s ním každé nadšení i každé zklamání, zabýčíte se i dojmete, a to hlavně díky supersympatickému Seanu Astinovi. I když děj zavání klišé, nakonec se nic takového nekoná. scenárista i režisér se všemu dokázali zručně vyhnout. A abych nezapomněl, všechno podporuje zcela bombastický Jerry Goldsmith - takovou hudbu už zkrátka nikdo nikdy nesloží. (26.09.2020)

Není se co divit, že u nás tenhle počin moc známý není. Podobně málo známý David Anspaugh v něm najel trochu pohádkový až naivní koncept, který se ve své pozitivitě stává velmi brzy otravným. Ač nemá nějakou přehnanou stopáž, dost se táhne a první polovina je subjektivně delší, než se zdá, protože se v ní toho tolik neděje a navíc je dost stereotypní. Když se děj přesune na vysokou školu, je to o něco zajímavější, přidává se decentní, ale fungující humor a potřebná atmosféra. Sportovní scény nejsou tak působivé, ale o nich snímek ani není, takže je to v pořádku. Sean Astin v titulní roli je výborný a svou roztomilost nechává působit naplno a právě on je se svou zarputilostí tím, co drží snímek nad vodou i v těch nejklišovitějších a nejpředvídatelnějších momentech, jen škoda, že se k němu nikdo nepřidá a ostatní už nemají moc prostoru, i když tu jsou třeba Ned Beatty nebo tehdy ne tak známý Jon Favreau. Rudy je trochu sentimentální záležitost, u níž je po pár minutách jasné, jakým směrem se bude ubírat, a i když závěr je ohledně laciného dojímání na hraně, je snesitelná, koukatelná a poměrně zajímavá, jen je jasné, že ve skutečnosti se asi příběh odehrál trochu jinak. 60 % (24.07.2022)